Sládek Libor Smutek, kterého poznáte podle bílého pláště a bohatých vědomostí, se u malé nerezové varny skoro nezastaví. Pracuje tu i během prázdnin, kdy celý budějovický kampus spí. Je důkazem toho, že práce v pivovarství může být kočovná. „Vzdělání jsem získal v pražské Podskalské, pak dvacet let strávil v Plzni, odkud jsem se odstěhoval do Českých Budějovic, kde jsem dělal v nápojové firmě. A když jsem šel do důchodu, objevila se nabídka od Čtyráku,“ sumíruje Libor Smutek.
I když je tady hlavním sládkem, varně o objemu 200 litrů většinu roku vládnou studenti, kteří po promoci mohou zamířit do klasických pivovarů. Třeba i do Budějovického Budvaru, jehož technici na stavbu Čtyráka dohlíželi.
„O univerzitní obor je zájem. Minipivovary jsou, sládci ne,“ vysvětluje Pavel Smetana, šéf katedry kvality zemědělských produktů. V té souvislosti cituje výzkum, který testoval vzorky z českých minipivovarů.
Téměř třetina prý byla vadných a naprostá většina těch špatných pocházela z podniků, kde „vařič“ neměl potřebné vzdělání.
Kromě toho, že si ve Čtyráku několik zkušebních várek ročně udělá Budějovický Budvar, experimentuje i sám Libor Smutek. Někdy dostane zadání, jindy se studenty improvizuje. „Děláme i ejly, ty jsou žádané,“ upřesňuje Smutek.
Během naší návštěvy jsme ochutnali světlou chlebovou desítku přímo ze sklepa. Jde o experimentální pivo, při jehož vaření se část sladu nahrazuje uschlým chlebem. Desítka je velmi lehká a suchá, v chuti díky slaným kůrkám připomíná dnes tolik trendy styl Gose.
Dalším bodem na seznamu byla dvanáctka Čtyrák s podtitulem „akademické pivo“. Libor Smutek pro svůj ležák používá kombinaci ječného a pšeničného sladu, koření jej chmelovými odrůdami Sládek, Premiant a samozřejmě i Žateckým poloraným červeňákem.
Čtyrák s pěti procenty alkoholu působí svěže, hořkost není nijak výrazná, říz je správně vyladěný.
Univerzitní minipivovar Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v českých Budějovicích Na Zlaté stoce 690/3, České Budějovice Sládek: Libor Smutek
