Před více než rokem a půl se 61 organizací ve Velké Británii zúčastnilo největšího světového experimentu založeného na čtyřdenním pracovním týdnu. Jinými slovy, jejich zaměstnanci odpracovali od června do prosince roku 2022 každý týden o 20 procent méně hodin, než byli zvyklí, a to aniž by se to negativně projevilo na jejich výplatní pásce. Na oplátku však měli odvést 100 procent obvyklé práce.
A jak se zdá, nově nastavené podmínky řadě zaměstnavatelů vyhovovaly, protože 89 procent firem tuto politiku uplatňovalo i po skončení testu. Ba co víc, polovina účastníků v ní dokonce pokračovala dále i na konci minulého roku, kdy čtyřdenní pracovní týden učinily trvalým, jak vyplývá ze zprávy zveřejněné think tankem Autonomyo. Ten uvedený pokus předloni zorganizoval ve spolupráci s neziskovou organizací 4 Day Week Global a Day Week UK Campaign. Na projektu se podíleli také výzkumníci z Univerzity v Cambridge, Oxfordu a Boston College.
Spokojení nebyli jen zaměstnavatelé. Pozitivní ohlasy zněly také ze strany pracovníků. Ti se podle Autonomyo těšili většímu duševnímu i fyzickému zdraví. Vyzdvihovali též rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem či menší míru vyčerpání ze zaměstnání. Posun k lepšímu u některých z nich přetrvával navíc i rok po ukončení testu. „Klíčové je, že pozitivní výsledky nejsou způsobeny novostí nebo krátkodobými dopady. Tyto účinky jsou skutečné a dlouhodobé,“ vysvětluje pro CNN profesorka sociologie na Boston College Juliet Schorová.
Stíhají žít a vidí vyrůstat děti
Už v únoru loňského roku, kdy byly výsledky pokusu poprvé zveřejněny, řada zaměstnanců uvedla, že díky kratší pracovní době mohla trávit více času se svými dětmi. Konkrétně se společný čas s rodinou prodloužil u 27 procent mužů a 13 procent žen z celkem 1238 pracovníků, kteří zkušenost se čtyřdenním pracovním týdnem hodnotili.
Více než polovina byla díky kratší pracovní době schopná lépe skloubit práci s pečovatelskými povinnostmi, na 62 procent dotazovaných pak uvedlo, že mělo bohatší společenský život. Zejména u žen došlo ke snížení syndromu vyhoření a zlepšila se spokojenost s vlastním životem.
Byli byste pro zavedení čtyřdenního pracovního týdne?
Na zodpovězení některých otázek se nyní dohodli i generální ředitelé 28 zúčastněných organizací. Všichni se shodli na tom, že zkrácený pracovní týden měl na jejich společnost pozitivní dopad. Fluktuace zaměstnanců klesla u poloviny firem téměř o třetinu. A co víc, nová politika se pozitivně odrazila také na efektivitě náboru nových zaměstnanců. Kromě toho 82 procent šéfů uvedlo, že u svých pracovníků pozorují zvýšenou pohodu. „V této studii bylo jasné, že čtyřdenní týden není jen blesk z čistého nebe: společnosti ve Spojeném království jej úspěšně prosazují,“ píší autoři.
V Česku zatím jen raritně
Zkrácený pracovní týden se do popředí společenských témat dostává zejména v posledních letech. Jeho zatraktivnění podpořila také pandemie, během které byla řada lidí nucena pracovat z domova.
Experimenty s ním spojené probíhají napříč světem. V loňském roce jeden takový odstartovalo i Německo, kde projekt iniciovala rovněž již zmíněná nezisková organizace 4 Day Week Global. Ta stojí také za celosvětovým experimentem, do kterého se zapojilo 33 firem. Jeho výsledky byly až překvapivě pozitivní, přičemž několika firmám dokonce v důsledku něj vzrostly i zisky.
V Evropské unii zavedla jako první čtyřdenní pracovní týden Belgie, kde funguje na bázi domluvy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. České firmy jsou k pracovnímu týdnu zakončenému čtvrtkem zatím spíše skeptické. Bojí se snížené efektivity práce. Na osekanou pracovní dobu proto zatím spoléhá jen pár tuzemských společností, především z oblasti IT. Obecně se více čeští zaměstnavatelé soustředí spíše na flexibilní začátek a konec pracovní doby či rozšíření práce z domova.