Do ulic venezuelských měst jsou na dnešek svolány masivní protesty proti socialistickému prezidentovi Nicolasi Madurovi. Ty jsou reakcí na čtvrteční zablokování procesu, jenž měl vést k referendu o jeho odvolání. Venezuela mezitím čelí nejhorší ekonomické krizi ve své historii a blíže k totálnímu kolapsu je každým dnem. CNN představila čtveřici hlavních příčin, proč je momentální výkonnost venezuelské ekonomiky nejnižší na světě.
Maduro se potýká s prudkým propadem popularity u veřejnosti, podle níž je právě on hlavním viníkem žalostné ekonomické situace v zemi. V posledních týdnech tak opozice začala sbírat podpisy pro vyhlášení referenda, jež by Chávezova nástupce odstranilo z úřadu. Minulý čtvrtek však vládou kontrolovaná Volební komise smetla návrh o hlasování se stolu pro formální nedostatky při sbírání podpisů. Ještě v srpnu přitom tentýž proces prohlásila za platný. Na nové sbírání podpisů už přitom nezbývá mnoho času. Aby došlo k úplnému odstavení prezidenta od moci a předčasným volbám, musí se hlasování podle ústavy uskutečnit do 10. ledna. Jinak Maduro, případně jeho viceprezident, dovládne až do roku 2019.
Podle opozice je krok prezidentem ovládané komise posledním hřebíkem do rakve venezuelské demokracie. „Jen diktátoři upírají svým občanům práva,“ prohlásil v sobotu generální tajemník Organizace amerických států Luis Almagro. „Nyní jsme o pošlapání demokratických hodnot definitivně přesvědčeni,“ dodal hlavní představitel organizace, jež sdružuje všechny nezávislé státy na americkém kontinentu.
Situace se dále vyhrotila v neděli, kdy dav Madurových příznivců vtrhl do budovy Národního shromáždění a napadl některé zákonodárce ve chvíli, kdy poslanci, mezi nimiž má opozice většinu, projednávali spuštění impeachmentu. Po tom, co referendum bylo za podezřelých okolností zablokováno, šlo o poslední, byť zoufalou (impeachment by muset projít i přes Madurovi nakloněné soudy) snahu opozičních lídrů o prezidentovo odvolání za pomoci zákonného procesu.
To vše se děje v době, kdy země trpí nedostatkem potravin a léků, regály v obchodech jsou prázdné, inflace dosahuje trojciferných hodnot a zahraniční firmy i věřitelé od ní dávají ruce pryč. Jak je vůbec možné, že se ekonomika země, jež sedí na největších světových zásobách ropy, zmítá v takovém chaosu? Kvartet důvodů, proč je současná ekonomická situace země nejhorší na světě, představila CNN.
1. Tři roky recese
Ekonomika země se nachází v recesi od roku 2014 a podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude pokračovat ještě nejméně tři roky. Hrubý domácí produkt se jen letos podle odhadů MMF propadne o 10 procent, čímž klesne již na 81 procent hodnoty z roku 2013. Pro příští rok pak analytici projektují pokles na úrovni 4,5 procenta.
Uklidnění nenabízí ani pohled na monetární ukazatele. Inflace letos podle MMF dosáhne astronomických 475 procent. Zatímco před dvěma lety dostal zájemce o venezuelskou měnu 100 bolívarů za jeden dolar, nyní jich obdrží 1262. Ve spojení s klesající ekonomikou jde vskutku o smrtící kombinaci. Na vině jsou podle expertů zejména nadměrné vládní výdaje na sociální programy a špatné a nezodpovědné nakládání s vlastními aktivy, jež zanechalo po zemi mimo jiné stovky zchátralých farem.
2. Porouchaný motor
Jako kopnutí do raněného pak na Venezuelu zapůsobil propad cen ropy na světových trzích, k němuž došlo v druhé polovině roku 2014. Země se sice může pyšnit největšími zásobami strategické suroviny na světě, jenže to je v podstatě vše, co má. Prodej ropy tvoří 95 procent venezuelského exportu. Ve chvíli, kdy tak její cena výrazně klesne (momentálně je na méně než poloviční úrovni z roku 2014), nemá stát z čeho financovat ani dovoz základních statků.
Hlavním problémem je, že venezuelská vláda odmítla investovat do těžby v době, kdy se ekonomice dařilo, a nyní na potřebné modernizace těžebních zařízení prostředky nemá. Na pokraji bankrotu se tak ocitla státní společnost Petroleos de Venezuela, jež nemá prostředky na splacení dluhů. V pondělí se sice dokázala dohodnout s věřiteli na odkladu splátek, podle expertů jde však fakticky jen o oddálení bankrotu. Kvůli neefektivní produkci, častým výpadkům elektřiny a stažení klíčových dodavatelů pro těžbu ropy tak produkce suroviny klesla na nejnižší hodnotu od roku 2003.
3. Nedostatek základních potřeb
Kritického bodu dosáhl během letošního roku nedostatek zboží. Bez mléka, vajec, mouky, mýdla a dalších základních statků se mnoho Venezuelců muselo obejít i několik týdnů či měsíců. Vláda na situaci zareagovala přísnou kontrolou cen, což ovšem kvůli vysoké inflaci učinilo z dovozu prakticky čehokoliv vysoce ztrátovou záležitost. Import potravin se tak v první polovině letošního roku propadl meziročně o polovinu. Od této politiky sice Madurův kabinet nyní upustil a zboží se do regálů opět vrátilo, nicméně jeho ceny jsou natolik vysoké, že jen malá část populace si jej může dovolit.
Podobná je situace ve zdravotnictví. Státním nemocnicím chybí základní léky a nejsou schopny poskytovat ani tu nejjednodušší péči, natož náročnější zákroky. Podle Farmaceutické federace chybí v zemi 80 procent ze základních potřeb, jež jsou nutné ke stabilizaci zdravotní péče.
4. Nejsou peníze
Venezuele dochází peníze. Nejen obrazně, ale i doslova. Vláda musí do konce roku 2017 splatit dluhy ve výši 15 miliard dolarů (371 miliard korun). Centrální banka však disponuje rezervami v hodnotě jen 11,8 miliardy dolarů (291,9 miliardy korun) a těžař Petroleos de Venezuela, hlavní dojná kráva státního rozpočtu, snižuje produkci a je na pokraji bankrotu.
Čína, která v posledních letech Venezuele rozpůjčovala 60 miliard dolarů a de facto ji držela při životě, už další injekce do zdecimované ekonomiky posílat nehodlá. Vše tak nasvědčuje tomu, že země, jejíž investiční rating srazila minulý týden agentura Standard & Poor's na třetí nejnižší hodnotu CC, nebude mít na konci příštího roku prostředky pro splacení dluhů.
Dále čtěte:
Venezuelský ropný gigant varuje před krachem
Hřebík do rakve? Čína odstaví Venezuelu od peněz
Komentátor FT Martin Wolf: Nástup Trumpa se neobejde bez násilí
