NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUDHistorie českého Nejvyššího správního soudu sahá hluboko do dob RakouskaUherska. Záhy po roce 1918 se stal jednou z nejvýznamnějších institucí první republiky. Přispěli k tomu i respektovaní právníci v jeho čele - v letech 1925 až 1938 soudu šéfoval pozdější protektorátní prezident republiky Emil Hácha.
NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD
Historie českého Nejvyššího správního soudu sahá hluboko do dob RakouskaUherska. Záhy po roce 1918 se stal jednou z nejvýznamnějších institucí první republiky. Přispěli k tomu i respektovaní právníci v jeho čele - v letech 1925 až 1938 soudu šéfoval pozdější protektorátní prezident republiky Emil Hácha.
Po druhé světové válce už činnost soudu v původním rozsahu nebyla obnovena, definitivně byl zrušen reformou v roce 1952. Na návrat Nejvyššího správního soudu do tuzemského právního řádu se pak čekalo více než padesát let.
PRINCIPY PROTI DOSLOVNÝM ZNĚNÍM
„Podobně jako Ústavní soud vydává iNejvyšší správní soud mnohdy zásadní rozhodnutí, odvolávající se na obecné právní principy a zdravý rozum. Připomíná, že při nalézání spravedlnosti nelze jen slepě či účelově číst doslovné znění zákonů, mnohdy nekvalitních, nepřesných nebo vnitřně rozporuplných. Při výkladu práva je nutné přihlížet také k tradičním zásadám, ústavě a cílům, které zákon sleduje - lidově řečeno k duchu zákona,“ říká Jaroslav Novotný, právník jedné západočeské firmy.
DVAKRÁT O ŠVARCSYSTÉMU Nejdůležitější „podnikatelská“ rozhodnutí soudu se týkala daní. V Profitu jsme podrobně psali hlavně o dvou případech takzvaného švarcsystému. Nejvyšší správní soud rozhodl, že firmy ZX Trading a KS Katalog Servis byly za spolupráci se živnostníky potrestány neoprávněně. Podle něj totiž nelze nikoho nutit, aby se nechal zaměstnat. Podstatný byl také fakt, že živnostníci sami trvali na jiném než zaměstnaneckém vztahu s firmou. „Stát by neměl v případě, kdy je o jiný než pracovněprávní vztah oboustranný zájem - tedy jak ze strany pracovníka, tak i firmy - do zaměstnaneckého poměru nutit,“ uvedl soud. POŘÁDEK V KONTROLÁCH V dalším z rozhodnutí soud stanovil, že firma má právo podat námitky už proti samotnému začátku či průběhu daňové kontroly, nikoliv až proti jejímu výsledku. Jde třeba o případy bezdůvodně opakované kontroly se stejným předmětem nebo kontroly po lhůtě stanovené k vyměření daně. Stejně tak se lze již v jejím průběhu bránit proti nezákonnému postupu pracovníka finančního úřadu. V jiné kauze soud připomněl, že rozhodnutí úřadu po provedené kontrole ve firmě musí obsahovat nejen její výsledek (sankci), ale také podrobný popis zjištěného stavu, informaci o vypořádání námitek zástupců firmy a odůvodnění rozhodnutí. Nestačí tedy jen odkaz na příslušné paragrafy zákona bez bližšího vysvětlení. CENY ZAKÁZEK A ZÁPISY NEJSOU TAJNÉ
Další zásadní rozhodnutí se týkalo přístupu k informacím ze zápisu městské rady. Přestože samotné jednání je neveřejné, následný zápis musí být přístupný. Může-li být v některých bodech ohroženo obchodní tajemství, stačí jen začernit příslušné údaje u těchto bodů, nelze však tajit zápis jako celek. Občané také mají právo na informace o ceně, která bude hrazena z veřejných rozpočtů. V kauze týkající se výstavby dálnice D47 soud rozhodl, že u veřejných zakázek se nelze odvolávat na ochranu obchodního tajemství - každý občan má nárok přinejmenším na informaci o výši ceny a alespoň rámcový popis předmětu plnění.
PENÍZE DO VLASTNÍ KAPSY
Naopak u soudu neuspěl muž z Přelouče, který si odečítal hodnotu darů věnovaných občanskému sdružení od daňového základu. Jedinými členy klubu totiž byli on, jeho manželka a jejich tři děti, a dále švagr a švagrův syn.
Muž, kterému finanční úřad doměřil daň z příjmů, tedy v tomto případě se stížností k soudu neuspěl. Formálně sice splnil podmínky, které zákon o daních z příjmů pro odečet stanoví, avšak evidentně šlo o zneužití práva.
KDE NAJÍT PODROBNOSTI