Spolkovou republikou otřásá kolosální případ praní peněz
Sotva se v Německu uzavřela kniha s letopočtem 2000, hustě popsaná pasážemi o neúspěšných námluvách mezi silnou čtyřkou největších peněžních domů, padl na bankovní branži ve Spolkové republice další stín. Deník Die Welt přinesl odhalení, že si státní zastupitelství v Düsseldorfu bere na mušku veřejnoprávní Westdeutsche Landesbank (WestLB). Důvod? Obavy z rozsáhlého praní špinavých peněz, pravděpodobně východoevropského původu. Rozruch nastal v okamžiku, kdy prosákly na veřejnost zprávy, že WestLB není pod drobnohledem sama. V nekalých machinacích, napsal Wall Street Journal, figurují totiž i Deutsche, Dresdner a Commerzbank (EURO 4/2001). Tedy německé peněžní instituty číslo jedna, tři a čtyři. Média se vrhla na tučné sousto, banky se začaly bránit. Prokuratura v Düsseldorfu přispěchala s ujištěním, že vyšetřování není vedeno proti bankám ani zaměstnancům. „Prověřujeme pouze vklady, sdělil Wall Street Journalu státní zástupce Peter Schwarzwald.
Rusko, Samoa a Nassau.
Titulky o nekalých transferech, přesahujících objemem dosavadní rámec německých poměrů, se objevily v on–line verzi předních deníků a týdeníků o druhém lednovém víkendu. Texty obsahovaly zhruba následující sdělení: ve WestLB (spravovaný majetek 38 miliard eur, 500 institucionálních klientů po celém světě) a v dalších třech tehdy ještě nejmenovaných ústavech bylo od roku 1997 vypráno více než sedm miliard marek. Hlavním podezřelým je významný nadnárodní konglomerát Trans–World Group (TWG), obchodující původně s ruským hliníkem a ocelí. Jeho celosvětovou strukturu tvoří zhruba stovky společností a bank. Vyšetřovatelé uvádějí, že z této sítě do Westdeutsche Landesbank přiteklo 3,7 miliardy marek, na konta ostatních ústavů přes tři miliardy. Dalších osm miliard marek bylo připsáno na účty v bankách okolních států.
Prokuratura zjistila, že většinu peněz poukázala do WestLB jistá firma z britských Panenských ostrovů. Na její německý účet přišlo více než 1,2 miliardy marek od United Global Bank ze Západní Samoy. S jistou pozoruhodností: bankovní dům toho jména, jak zjistili pátrači, neexistuje. K převodu peněz posloužil směrový kód Trade Finance Bank z Nassau, kterou považují úřady za součást „sféry vlivu konglomerátu.
WestLB reagovala oznámením, že podezřelá konta k 31. prosinci uplynulého roku zrušila. „Proč až po třech letech? ptají se noviny Die Welt, které kauzu odstartovaly. Tomuto kroku, podotýká tisk, ale předcházelo upozornění Spolkového svazu veřejných bank, že vícero německých finančních ústavů mohlo být zneužito k praní špinavých peněz v milionové až miliardové výši.
Pod deštníkem TWG.
List Die Welt ukázal okamžitě na podnikatele Borise Berezovského a Romana Abramoviče, jejichž jména figurují v obchodu s ropou, kovy, hliníkem a mědí. Abramovič drží čtyřicet procent v šesté největší ruské firmě Sibněfť. Spolu s Berezovským ovládá holding Ruský hliník, jenž kontroluje sedmdesát procent federální produkce lehkého kovu.
A právě od obou magnátů vede stopa k TWG, tvrdí Der Spiegel. V Londýně sídlící Trans–World Group, řízená ruskými občany Lvem a Michailem Černoji a Izraelcem Davidem Reubenem, sice loni prodala většinu ruského byznysu regionálním kupcům, novými majiteli se však prý stali právě lidé kolem Berezovského a Abramoviče. Pomoc ruských úřadů zatím prokuratura v Düsseldorfu odmítla.
Součástí impéria je také offshore–banka na Bahamách, která čile obchoduje s německými peněžními ústavy. Kontakty, píše Spiegel, navázal nejmenovaný vysoce postavený manažer WestLB.
Napadený koncern se brání, že nemá v Německu na své jméno žádný účet. Banky říkají totéž. Podezření padá na dceřiné firmy. O Trans–World Group se už dříve zajímaly kvůli praní špinavých peněz švýcarské úřady, Lev Černoj má být podle deníku Financial Times vyšetřován ve Spojených státech a Británii kvůli kontaktům s kriminálními organizacemi a nelegálním finančním transakcím. Spiegel uvádí, že většina z více než miliardy marek, uložená ještě loni v listopadu ve WestLB, zmizela v Izraeli, považovaném za „nekooperativní v boji proti nekalým machinacím.
Ony ne, to oni.
Německo nejnovější bankovní kauza zjevně zaskočila. Aférou se začala zabývat nejvyšší místa včetně vlády, kvůli případným zahraničně–politickým komplikacím byl vyrozuměn i cizinecký úřad. Situaci sleduje spolkový bankovní dohled. A rozjela se akce na záchranu reputace finanční branže. Berliner Zeitung přispěchal s tvrzením, že to byla WestLB, která se svěřila justici už v roce 1999 s podezřením na praní peněz. Jakákoli nařčení düsseldorfská banka stejně jako frankfurtská Commerzbank vehementně popírá. Deutsche Bank oznámila, že i ona vypověděla dva pochybné účty. Dresdner Bank nato uvedla, že také sama nahlásila pochybná konta ve své správě.
Banky, úřady i média si dávají záležet, aby bylo jasno: „Německé banky byly zneužity. Tuto verzi se snaží prokuratura podepřít přiznáním, že požádala v květnu 2000 Westdeutsche Landesbank, aby záhadné účty nerušila a umožnila další pátrání. Komentátoři se nicméně shodují, že zjistit pravý původ převáděných peněz a přispět k očištění pověsti německých bankovních domů půjde bez ruské pomoci jen stěží.
