Čunkovy pašije

Senát vydal vicepremiéra policii, ten však o odchodu z kabinetu neuvažuje

Raději ostudu než rozpad koalice. Tak popsal jeden z členů Topolánkovy vlády pod podmínkou anonymity koaliční odhodlání zavřít oči nad setrváním Jiřího Čunka v ministerském křesle poté, co Senát minulou středu šéfa lidovců vydal k trestnímu stíhání. A skutečně, proti Čunkovi se dosud nezvedl ani jeden vládní nebo lidovecký hlas. „Dávám Jiřímu Čunkovi šanci a chci, abyste mu ji dali i vy, protože ten případ je podivný, nese znaky určitého ovlivňování,“ doporučil premiér Mirek Topolánek dokonce i opozičním poslancům, když ve sněmovně minulý čtvrtek odpovídal na jejich interpelace. Jenže prostor k posouzení Čunkovy korupční kauzy teď místo politiků dostaly orgány činné v trestním řízení, které budou žádat důkazy. A těmi zatím ministr pro místní rozvoj příliš nepřesvědčil.

Lašské tance.

Čunek totiž senátorům těsně předtím, než hlasovali o jeho vydání, řekl, že jeho úspory před vstupem do politiky činily 2,5 milionu korun. Nic takového přitom dosud neuvedl. Částka, jíž předseda KDU-ČSL vysvětluje původ půl milionu uloženého v únoru 2002 na osobní konto poté, co téměř totožnou částku vybrala ze svého konta realitní firma H&B, tak stále roste. Nejdříve Čunek uložený půl milion označoval za celoživotní úspory. Později připustil existenci půjčky. Teprve nedávno předložil důkaz, že rodině byla vrácena částka jeden milion korun jako pojistka po krachu Universal banky. A až senátorům vicepremiér ukázal doklady, že v oné době ukládal do banky dalších 1,5 milionu korun. Ve stejné době si přitom Čunkova manželka půjčila 900 tisíc na zařízení zubařské ordinace.
Podivné jsou i další věci. Ačkoli dlouholetý starosta Vsetína Čunek tvrdí, že město na prodeji svého většinového podílu v bytové společnosti firmě H&B REAL v roce 2001 vydělalo, policie podle MF Dnes disponuje znaleckým posudkem, že radnice mohla naopak zhruba tři miliony korun prodělat. „Důvod korupčního jednání je naprosto vyloučen,“ dušoval se však před senátory Čunek.

Neposlušná advokátka.

Když letos 24. ledna projednával imunitní výbor Senátu Čunkův případ, žádal vicepremiér sám o své vydání. Nic takového však už ve středu před plénem Senátu nezopakoval. Naopak senátoři našli po ránu ve své poště dopis od Čunkovy advokátky Jany Rejžkové, v němž je žádala, aby jejímu klientovi imunitu ponechali. Čunek sice tvrdí, že Rejžková jednala bez jeho vědomí a dokonce prý i proti jeho vůli, jenže také on se při hlasování v Senátu pouze zdržel a ani neodešel ze sálu.
Hlasování bylo těsné: 38 ze 72 přítomných bylo pro vydání (jen o jeden hlas více, než bylo třeba), 26 bylo proti. Osm senátorů se zdrželo. Přes upozorňování některých koaličních senátorů na politické načasování pět let staré kauzy a na možná řízené úniky informací z policejního spisu převládá u vládních politiků spokojenost s tím, že odpovědnost za výsledek kauzy teď ponese výlučně Čunek. „Důležité je, že to nyní bude objektivně posouzeno,“ liboval si třeba předseda Strany zelených Martin Bursík. Naopak šéfa ČSSD Jiřího Paroubka pobouřilo, že Čunek odmítá odstoupit z vládních postů. „Kdybych byl premiérem, odvolal bych pana Čunka už před čtrnácti dny,“ prohlásil. Čunek však stále trvá na tom, že z vlády neodstoupí.

Musíme věřit policii.

Argumentem některých senátorů, kteří hlasovali proti vydání Jiřího Čunka, byla obava z politického pozadí kauzy a nedůvěra v policii a soudy. Obojí je přitom už šest měsíců v rukou ministrů ODS. „Jako právník mám celou řadu zkušeností z toho, jak špatně pracují orgány činné v trestním řízení, a jsem velmi poučen říkat jakýkoli soud do doby, než padne pravomocný rozsudek,“ řekl týdeníku EURO ministr vnitra Ivan Langer. K načasování aféry se vyjádřil velmi opatrně. „Kdybych nebyl přesvědčen o tom, že je to náhoda, musel bych jako ministr hnát k odpovědnosti příslušné policejní funkcionáře. Nejsem přesvědčen, že načasování není náhoda,“ vysvětlil. Jako ministr vnitra prý doufá a věří, že policie ví, co dělá. O setrvání Čunka v ministerské pozici si myslí, že je věcí jeho osobního rozhodnutí a také KDU-ČSL. „Ctím presumpci neviny. Pokud se pan Čunek sám rozhodne neodejít, nebudu dávat jakákoli veřejná prohlášení,“ dodal Langer.
Ačkoli Čunkova aféra v mnohém připomíná bytovou kauzu expremiéra Stanislava Grosse, minimálně jedním detailem se liší. Čunek zatím nikomu z novinářů ani oponentů nevyhrožoval soudní žalobou. Paradoxní také je, že Čunek před nástupem do čela KDU-ČSL přislíbil, že strana se soustředí na řešení problémů občanů, a ne svých vlastních. Zatím je to naopak.