Čupr baba

Legendární kolový nápoj vznikl na objednávku komunistické vlády

(celý podtitulek)
Legendární kolový nápoj vznikl na objednávku komunistické vlády. A hle, po padesáti letech patří k nejdynamičtějším tuzemským značkám.

(text)
Rok 1960 přinesl řadu přelomových událostí. V Africe vzniklo čtrnáct samostatných států, konala se první paralympiáda nebo byly natočeny kultovní snímky jako Psycho nebo Sedm statečných. Naše země zakotvila do ústavy vedoucí úlohu KSČ a přejmenovala se na Československou socialistickou republiku, do provozu byly uvedeny nádrže Lipno a Orlík. A světlo světa spatřila kofola.

Zadání z nejvyšších míst
Česká kofeinová limonáda vznikla jako alternativa k západním kolám. „Zadání přišlo z československé vlády někdy mezi roky 1955 až 1957. Cílem bylo vytvořit kolový nápoj z tuzemských surovin,“ vzpomíná Jaroslav Knap, který se na zrodu kofoly podílel. Úkolem byl pověřen podnik Spofa sdružující domácí farmaceutické podniky. Do Spofy patřil i Ústav léčivých rostlin v Praze řízený docentem Zdeňkem Blažkem. Tomu se podařilo namíchat originální vícesložkový sirup Kofo, jenž se stal základem nového nápoje. Jenže docent Blažek byl schopen sirup Kofo připravovat pouze laboratorně. „Vyráběl jej ve smaltovaném hrnci na obyčejném ploténkovém vařiči s měchačkou celých osm hodin. Mým úkolem bylo najít průmyslově použitelný způsob přípravy sirupu,“ vysvětluje Jaroslav Knap. Tehdy pracoval v opavské farmaceutické společnosti Galena jako technolog. Po několika měsících pokusů uspěl a velkovýroba sirupu Kofo, který Galena nabízela československým sodovkárnám, odstartovala. Původní název limonády zněl Kofokola, vyskytly se však problémy s registrací značky, proto byl zkrácen na Kofola.

Resuscitace
Nová limonáda si díky své chuti získala hrdla Čechů a Slováků a její prodeje svižně rostly. Na vrchol slávy se kofola dostala v letech 1970 až 1972, kdy se jí v Československu ročně vypilo až 200 milionů litrů. I proto se o 70. letech mluví jako o zlaté éře tohoto nápoje.
Posléze vznikly i další verze naší koly (limonády Citrokola, Pragokola) a odbyt kofoly začal klesat. Tvrdou ránu jí zasadil zejména počátek 90. let, kdy zahraniční značky vstoupily na československý trh s propracovaným marketingem a přibyla řada dalších domácích konkurentů. Naštěstí se kofoly ujal krnovský výrobce Santa nápoje, který se dohodl se společností Ivax, tehdejším vlastníkem receptury kofolového koncentrátu, že bude v licenci kofolu plnit a prodávat. To se ukázalo jako skvělý tah a Santě vlastněné řeckou rodinou Samarasových se během pouhých dvou let podařilo zvýšit podíl na českém trhu kolových limonád ze tří na šestnáct procent. V roce 2002 Santa koupila od Ivaxu recept i značku a zároveň se přejmenovala na Kofolu. Od té doby prodej kofoly trvale roste – vloni se jí v Česku prodalo 117 milionů litrů a na Slovensku sedmdesát milionů. Prostý součtem lze zjistit, že bájná meta ze 70. let v podobě dvou set milionů litrů vypité kofoly za rok už není daleko.

Zájemce Nepálu
Na sociální síti Facebook vzniklo několik stránek věnovaných tomuto nápoji. Například stránka Točená Kofola registruje téměř 115 tisíc fanoušků, a stránka nazvaná prostě Kofola má dokonce přes 179 tisíc příznivců. Skoro až neuvěřitelné je, že obliba kofoly není omezena jen na území někdejšího Československa. Na Facebooku totiž lze najít příspěvky fanoušků z Itálie, Rakouska, Srbska, Finska, USA, a dokonce z Nepálu. Nepálský uživatel Dilip Sudi dokonce píše, že by chtěl nápoj distribuovat ve své zemi, a žádá, aby mu někdo poslal podmínky zastupování značky. Zájem je o to překvapivější, že kromě Maďarska kofola nikdy pokus o systematičtější expanzi mimo území bývalé federace nepodnikla. „Přesto se kofola prodává leckde – vždycky se najde nějaký obchodník, kterému kofola natolik chutná, že si objedná několik kontejnerů. Tak jsme již kofolu posílali do Německa, Spojených států, Irska, či před půl rokem dokonce do Číny,“ uvádí tiskový mluvčí Kofoly Martin Klofanda. Spontánnost je hodnota, na které značka vystavěla svou komunikaci, a ukazuje se velmi funkční. „Každoročně dostáváme desítky nápadů na reklamní kampaně, nové příchutě, také svatební oznámení i maturitní tabla s motivy Kofoly,“ říká současný ředitel a spolumajitel společnosti Kofola Jannis Samaras.

(BOX)
Utajený recept
Ingredience firma přísně tají. Obecně se ví jen to, že je tvořena čtrnácti látkami přírodního charakteru. Spolutvůrce kofoly Jaroslav Knap však týdeníku EURO prozradil, že dominantní složkou sirupu Kofo je lékořice a také v něm najdeme extrakty z pomerančové kůry a malinového listí. Přesné složení nápoje však zná jen pět z více než sedmi stovek českých zaměstnanců výrobce. Kupodivu mezi ně nepatří ani sám ředitel a spolumajitel firmy Jannis Samaras. Pro těchto pět vyvolených platí přísná bezpečnostní pravidla – například dle interních předpisů Kofoly nesmí jezdit stejnými dopravními prostředky.

(rozhovor)
Jaroslav Knap
Je návyková Spolutvůrce kofoly tvrdí, že chuť zůstává neměnná

Co bylo největší překážkou zavedení výroby kofoly do průmyslově použitelné podoby?
Problematická byla hlavně výroba karamelu pro sirup Kofo. V současnosti se již karamel vyrábí automaticky, ale tehdy nic takového neexistovalo. Bylo tedy nutné vyvinout vhodný postup – do kotle jsme dali vodu s cukrem a hledali jsme správný okamžik, kdy reakci zastavit. Nakonec jsme si pomohli určitým fíglem – porovnávali jsme vzhled vznikající směsi s barvou roztoku jodu. Komplikace však zpočátku neprovázely jen zavedení výroby sirupu, ale plnění lahví. Kofola totiž způsobila v československém nápojářství určitou revoluci. Zařízení tuzemských sodovkáren nebylo uzpůsobeno pro plnění pěnivých nápojů s rostlinnými přísadami, proto delší čas trvalo, než se ji naše sodovkárny naučily správně lahvovat.

Změnila se nějak kofola od doby, kdy jste v Opavě začali vyrábět sirup Kofo?
Její chuť, kterou určuje hlavně lékořice, je prakticky stále stejná. Změnil se však charakter surovin. Dnes se již nevyrábějí přímo z přírodních látek, ale z extraktů. V původní přírodní podobě dnes v nápoji zůstává jen malinový sirup, ostatní rostlinné drogy byly převedeny na přírodní silice. Je to mnohem jednodušší – dříve jsme v Galeně pořádali sběr malinového listí a také jsme obtížně sháněli například pomerančovou kůru.

Ocenil komunistický režim váš přínos ke vzniku nápoje?
Dostal jsem tisíc československých korun, což přibližně odpovídalo tehdejšímu měsíčnímu platu.

Čím si vysvětlujete popularitu kofoly i po padesáti letech?
Obsažený kofein má stimulační efekt, navíc právě kofein v kombinaci s bylinnými prvky vytváří i při dlouhodobé konzumaci určitý návyk.

Jak vnímáte inovace, jako je například Kofola Citrus?
Před rokem 1989 se o výrobě variant nikdy neuvažovalo. A i když jsem ochutnal i zmíněný citrus a musím říct, že není špatný, jsem velký fanda klasické kofoly.