Reforma veřejných financí tedy nakonec prošla sněmovnou. Na první pohled jsou její parametry jasné. Sazby daně z příjmů, z korporátních daní, z DPH, zrušení registračních pokladen, minimálního daňového základu. Je to ale všechno, o čem média až doposud psala?
Reforma veřejných financí tedy nakonec prošla sněmovnou. Na první pohled jsou její parametry jasné. Sazby daně z příjmů, z korporátních daní, z DPH, zrušení registračních pokladen, minimálního daňového základu. Je to ale všechno, o čem média až doposud psala?
I když se vláda dušovala, že hned ta první verze reformy je posvátná kráva, na niž si nenechá sáhnout, její zaříkávání se zbortilo jako domeček z karet pod náporem lobbistických tlaků a poslanecké lidové tvořivosti. Nejde jenom o poslední změny, které byly vyvolány revoltou Vlastimila Tlustého, ale i ty o něčem svědčí. Přinejmenším o tom, že ani politici, kteří byli na změnách zainteresováni, a kteří jejich dopady tedy měli znát do mrtě, nevěděli o všech konkrétních dopadech.
Do reformního ringu vstoupilo ministerstvo financí a vláda vyzbrojeny nepochybně přesnými výpočty. Tu ubereme, tu přidáme, plus minus - autobus. Do toho však přišly již zmiňované změny. Na některé kývlo samo ministerstvo financí, respektive vláda, jiné se ztratily či v dalších případech objevily přímo ve sněmovně. Dá se pochybovat o tom, že účetní z ministerstva u každé změny provedli odpovídající kvantifikační korelaci k původní verzi, a že tedy budou jednotlivé položky odpovídat v konečném součtu původním odhadům. Kdo si dnes vzpomene na stravenky, snížení investičních limitů, či zdanění dividend?
To vše jsou však zjevné věci, které jsou jasné. Ne vše je však tak průzračné, zvláště pokud na první pohled nejsou každému jasné důsledky jednotlivých opatření, a všechny korelace k jednotlivým reformním opatřením.
O výpočtu daně ze superhrubé mzdy ví každé malé dítě. Dokáže si ale kdejaký živnostník spočítat, že kvůli tomu již nebude moci napříště vést odvody na sociální a zdravotní pojištění jako nákladovou položku, ale že se mu o ně rozšíří daňový základ? A pokud ano - spočítal někdo, zda se započítáním těchto nákladů na tom bude lépe, stejně, či ještě hůře než před reformou? A to i vzhledem ke sníženým sazbám daně z příjmu fyzických osob a odečitatelným položkám? Zatímco v médiích vycházejí „zaručené“ výpočty, jaký kdo bude mít po reformě příjem, odborníci na daňovou problematiku a účetnictví jsou k nim skeptičtí. Počkejte si na konečné znění zákonů, až vyjde ve sbírce, říkají. Pak se o tom bavme. Jenom abychom se ještě navíc nedivili.
