Možný šéf Komerční banky má v Kristových létech bohatý životopis
Na uprázdněné křeslo šéfa Komerční banky existují nejméně dva horcí kandidáti. Prvním je dvaačtyřicetiletý bývalý šéf Credit Lyonnais Heinrich Sittler, druhým potom člen představenstva české dcery Erste Bank Sparkassen Jan Vinter, kterému bude v letošním roce teprve třiatřicet let. Jak už potvrdil na rozhlasových vlnách, kdyby nabídku na místo v čele Komerční banky obdržel, přijal by ji.
Vinter o sobě rád s nadsázkou říká, že v bankovnictví působí už třiatřicet let. Pochází totiž z finanční rodiny, v bance pracují jeho otec (působil či působí v Živnostenské bance, ČSOB a VÚB) i bratr. „Už v kočárku jsem prý musel poslouchat, jak si tatínek pro sebe rekapituluje uzavřené obchody. Od malička jsem se stýkal s řadou finančníků a navštívil spoustu bank, říká s úsměvem. Spíše než rodinná tradice jej však k jeho nynější profesi přivedla svoboda, kterou od ní očekával. „Bankéřem může být člověk všude na světě a peněžnictví přežije všechny politické systémy a režimy, vysvětluje, proč dal nakonec přednost finančnictví před diplomacií, která ho také lákala.
O své budoucí dráze se rozhodoval ještě za studií na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Ostatně přechod od paragrafů k financím není nijak neobvyklý. Právníků ve finačních institucích působí skoro stejné množství jako absolventů ekonomických škol a fakult. Další profesní skupinu výrazně zastoupenou mezi lidmi půjčujícími a investujícími peníze tvoří ti, kteří vystudovali přírodní vědy, a to zvláště s matematicko-fyzikálním zaměřením.
Vinter se domnívá, že všechny tyto profese jsou v bankovnictví důležité a vytvářejí optimální symbiózu. „Matematici jsou schopni konstruovat modely a většinou se bez problémů orientují v informačních technologiích. Chybí jim ale globální pohled na finančnictví. Právníci zase bývají dobří manažeři, ovšem absentuje u nich smysl pro detail. Jinak se rozdíly mezi absolventy práv a ekonomie pomalu stírají, tvrdí. O sobě říká, že ze všech studií mu nejvíce prospěla střední ekonomická škola se zaměřením na zahraniční obchod.
Jan Vinter ukončil studia těsně před listopadovou revolucí. Promoval 12. listopadu 1989. Ještě před tím se na vojně jako redaktor Obrany lidu a poté jako volný novinář seznámil s prací pro tisk. Po vojně působil chvíli jako asistent na Právnické fakultě a v roce 1991 se vydal do Londýna. Tam se jeho prvním zaměstnavatelem ve finančním světě se stala Mitsubishi Bank. Na začátku roku 1993 se vrátil do Prahy a nastoupil do Citibank, kde se staral o mezinárodní klienty. Po necelém roce přešel do ABN Amro Bank, v níž pokračoval ve stejné činnosti, ovšem již ze šéfovské pozice.
Na konci roku 1996 bylo jeho oddělení zrušeno a Vinter dočasně přestoupil do zábavního průmyslu. Po dva roky řídil finance Bontonu. Jak tvrdí, k tomuto kroku jej vedly tři důvody. Za prvé hodlal poznat finanční problematiku i z druhé strany, ale nechtěl do žádného výrobního podniku. Za druhé je mu blízký zábavní průmysl - v minulosti zprostředkoval obchod s filmovými studii na Balkáně a nyní se například snaží dát dohromady peníze na filmový projekt. Za třetí jej lákalo, že Bonton připravoval primární emisi akcií a vstup na veřejný trh, což bylo v naší zemi unikátní. Plány se ale nakonec neuskutečnily. Její aranžér Morgan Stanley sice všechny budoucí akcie upsal, ovšem přišla asijská chřipka a chystaná emise se stáhla, protože se nedalo počítat s růstem kursů upisovaných akcií. Původně se měla jen odložit, ovšem po politických bouřích roku 1997 investoři ztratili o Českou republiku zájem.
Ani u Bontonu se Vinter nezdržel příliš dlouho a v červnu roku 1998 se stal členem představenstva Erste Bank Sparkassen (ČR). Je šéfem corporate finance, tedy podnikových financí. V rozhovorech a článcích v tisku především kritizuje bankéře za to, že se vymlouvají na nedostatek financovatelných projektů. Kdo chce dělat byznys, musí podle něj příležitosti na zhodnocování peněz aktivně hledat. O bankovnictví budoucnosti říká, že poskytování běžných a zcela dostupných služeb dostane časem až „macdonaldový charakter . Vedle toho vzroste počet institucí specializujících se na specifické obchody, jako jsou například transakce s cennými kovy.
Jan Vinter v současné době také přednáší na Právnické fakultě. Vykládá především o tom, co není v učebnicích, například jak se uzavírají některé speciální smlouvy nebo v čem spočívají rozdíly mezi jednotlivými světovými finančními centry. Je svobodný a mezi jeho záliby patří v první řadě sport, hlavně tenis. „Kromě toho sbírám rollsy. Ale zatím bohužel jenom modely, dodává s úsměvem.
