MILENA GRENFELL-BAINES - Stala se pro Brity „Lady Remoskou“. S vděčností jí tak říkají proto, že před pár lety do Velké Británie přivezla do té doby neznámý český výrobek. Malou pečicí troubu na britských ostrovech neznali, ale brzy se tu stala velmi populární. A spolu s ní i její „objevitelka“.
Jak se stalo, že jste právě vy začala ve Velké Británii propagovat českou remosku?
Už je to sedm let. Byla jsem před Vánocemi v Praze a nakupovala dárky. Sestřenice si přála novou remosku. Koupili jsme ji a přitom mě napadlo, proč se vlastně taková zajímavá věc neprodává nikde jinde než v České republice? V záručním listu byla uvedena adresa a telefon výrobce z Frenštátu pod Radhoštěm. Tak jsem tam z Velké Británie zavolala a zeptala se obchodního ředitele Iva Svobody, proč se jejich výrobek neprodává i v Anglii. A ten mi řekl: Vy jste nějaký anděl z nebe. Tak začal náš rozhovor.
LADY MILENA GRENFELL-BAINES
Milena Fleischmannová opustila v deseti letech spolu se sestrou a sestřenicí Československo v roce 1939 jako jedno z posledních dětí, které zachránil Nicholas Winton před nacistickou genocidou. Rodiče se později také zachránili, ale ostatní příbuzní většinou zahynuli. Milena v Anglii vystudovala, stala se ošetřovatelkou, vychovatelkou a překladatelkou. Provdala se za šlechtice Georga Grenfell-Bainese, vychovala jeho dvě dcery i dvě společné děti – syna a dceru.
Ale jak jste mohla s dovozem remosky pomoci, vždyť sama nejste žádná obchodnice?
Mám tady v Anglii velmi dobrou kamarádku, je partnerkou v zásilkové firmě Lakeland Limited, která prodává věci do kuchyně prostřednictvím katalogů. Je to velká firma. A tak jsem panu Svobodovi nabídla, že jí remosku ukážu. Kamarádka se rozhodla, že to zkusí, ale dospěla k závěru, že nejdříve se u remosky musí předělat elektrika, protože tady jsou jiné podmínky. Sešli jsme se osobně s panem Svobodou a během pár měsíců jsme všechno dohodli a vyzkoušeli. Dostali jsme povolení a nabídli remosku v katalogu ve Velké Británii. Katalog vyšel začátkem ledna 2001, remosku jsme v něm popsali a nazvali ji „největším tajemstvím České republiky“. V té době měla firma Lakeland Limited na skladě tisíc remosek, podle odhadu to mělo stačit na tři měsíce. Jenže už za tři týdny bylo všechno vyprodáno.
Tak jste rychle nakoupili další?
To nebylo tak jednoduché. V té době byla továrna ve Frenštátě poměrně chudá, nevyráběla na sklad, ale jen na objednávky. I když byl v Anglii zájem o remosku velký, továrna neměla dost peněz ani na nákup materiálu. Anglická obchodní firma jim proto ze začátku půjčovala peníze, aby si materiál mohli nakoupit a aby mohli remosky vyrábět.
A pak už následoval velký úspěch, remoska dokonce získala ve Velké Británii cenu za nejprodávanější kuchyňský elektrospotřebič na pečení roku 2001.
Češi tak obohatili Velkou Británii o další slovo, které se v angličtině používá. Vedle robota teď i remoska.
Jak si vysvětlujete tak velký úspěch jednoduché pečicí trouby, která se v Česku pomalu stávala starožitností, na britském trhu?
Já nevím. Možná to bylo i dobrou nabídkou, v katalogu byly výhody remosky dobře popsány. Ale jen to by určitě nestačilo, kdyby to nebyl opravdu dobrý výrobek. Angličan, pokud není s koupeným výrobkem spokojen, ho může poslat zpátky a zásilková firma mu obratem vrátí peníze. Ale všichni, co si remosku vyzkoušeli, s ní byli skutečně spokojeni. Přicházely tisíce dopisů, jaká je to fantastická věc. Vypadá na první pohled obyčejně, ale je to perfektní ekokastrol. Někteří nemohli uvěřit, co všechno se v tak jednoduché troubě dá udělat. My jsme navíc v Anglii vydali dvě kuchařky s recepty na vaření a pečení v remosce. Nabízeli jsme je také v katalogu. Poprvé jsme museli přeložit českou kuchařku Kariny Havlů, a když jsme se s remoskou sami naučili zacházet, vydali jsme druhou s vlastními recepty. A té už se prodalo patnáct tisíc výtisků.
Máte recept, jak by mohl uspět na britském trhu i další český výrobek?
Tady se úspěšně prodává řada českých výrobků – škodovky, české granáty, jablonecká bižuterie. Ale já bych strašně ráda našla něco dalšího, co by britský trh obohatilo stejně jako remoska. A protože mi bude příští rok osmdesát let, moc času na to už nemám.
