Přestože je půlka léta, nedá se říci, že by trhy úrokových sazeb trpěly obvyklou letargií. Klíčové jsou stále události v zahraničí.
Trhy s očekáváním sledují, zda v září Fed opravdu ukončí „tištění“ peněz, které dlouho drželo výnosovou křivku extrémně nízko, a signály o zlepšování ekonomických výkonů i v krizí zasažené Evropě – to jsou věci, které posunovaly v minulých měsících výnosy nahoru a posunují je nadále. Domácí události, jakkoli dramatické, prozatím na korunová aktiva působí minimálně.
Výnosy dluhopisů do značné míry kopírují ty evropské. Domácí politika by patrně měla na trhy dopad jen v případě dramatičtějších událostí, než je „sametový“ pád vlády, a vyhlídka na předčasné volby, v nichž jsou karty tak jako tak rozdány poměrně jasně. Politika České centrální banky zatím nepočítá s výraznější změnou ve stimulaci ekonomiky, a to až do konce roku 2014.
Otázkou zůstává, co podzim opravdu přinese, trhy již vyhlídky zlepšování ekonomik do značné míry ocenily, a jen pohled do křišťálové koule by odhalil, zda jsme opravdu z krize venku, nebo nás čeká nějaký další úder. Pokud jsme se ze spirály definitivně vymanili, může nás ve zbytku roku čekat další normalizace výnosů, zejména aktiv s delší splatností. I při pohledu na nejnovější data o HDP vypadá prognóza centrální banky jako silně pesimistická. Inflační očekávání se mohou materializovat snadno a bez výraznějšího varování, a pokud se opravdu, jak mnozí varují, v ekonomikách tvoří nové bubliny a pošlou inflaci výrazněji nad cíle centrálních bank, budou to dlouhodobé výnosy, které reflektují situaci rychleji než centrální banky.
Autor je vedoucí obchodování s úrokovými sazbami v Komerční bance
Čtěte také: