Dálniční faux pas

Schlingovo tažení proti černé reklamě možná zchladily volby

Blamáží hrozí křížová výprava ministra dopravy Jaromíra Schlinga proti nelegálním reklamám podél dálnic a silnic. Během akce, která trvá už pár měsíců (EURO 12/2002), zatím od komunikací zmizelo ze zhruba čtyřech stovek černých poutačů jen několik konstrukcí. Ministerstvo dopravy tvrdí, že odstraňování billboardů brání technické obtíže. „Máme často velké problémy se k poutačům vůbec dostat, stojí totiž nezřídka na soukromém oploceném pozemku a pracovníky Ředitelství silnic a dálnic ke konstrukci nikdo nepustí,“ říká ředitel odboru pozemních komunikací ministerstva dopravy a spojů František Baroch. Přitom všechny pozemky ležící 250 metrů od dálnice spadají do jejího ochranného pásma - včetně těch privátních. Reklamy na nich umístěné musí proto mít povolení ministerstva. „Často také nelze zjistit majitele poutače, a tak mu musíme požádat příslušný obecní úřad o vyvěšení výzvy neznámému přestupci. Tento proces trvá občas dost dlouho. V některých případech totiž úřad nakonec nic nevyvěsil a my pak nemůžeme určit termín odstranění reklamy,“ konstatuje Baroch. Černé reklamy nebudou podle něj odstraněny dříve než o prázdninách. Ministru Schlingovi se tak nepodaří populární opatření dovést do finiše ještě do voleb.

Nikdo za nic nemůže.

Možná že ale povolební termín konečné likvidace černých reklam Schlingovi tak nevadí. Jeho sociální demokracie má totiž na billboardech podél komunikací, a to i nepovolených, desítky předvolebních plakátů. Podle informací týdeníku EURO se Schlingovo razantní tažení šéfům stranické předvolební kampaně příliš nelíbí. „Do billboardové kampaně jsme investovali statisíce korun, je možné, že ministr Schling dostal od někoho pokyn trochu zbrzdit svůj odvážný záměr,“ říká zdroj blízký vedení sociální demokracie. Ministerstvo dopravy výše zmíněný důvod zdržení odmítá. „Žádná politická strana u nás neintervenovala, o ničem takovém nevím,“ říká František Baroch. Jeho úřad chce každopádně ještě do voleb razantně proti černým poutačům zasáhnout. „V nejbližších dnech by měly být od nelegálních konstrukcí očištěny dálnice D 8 a D 11,“ dodává Baroch.

Vnitro proti všem.

Schlingova kampaň proti černým reklamám zatím sice nepřinesla odřezávání billboardů, určitě ale rozvířila diskusi kolem etiky „dálničního“ podnikání. Ministerstvo vnitra se překvapivě postavilo za zrušení všech poutačů u rychlostních komunikací, ať už povolených nebo nepovolených. „Zastáváme názor, že umisťovat a provozovat tato reklamní zařízení je z hlediska bezpečnosti provozu nevhodné,“ říká mluvčí úřadu Jiří Hájek. „Také postoj Evropské unie je jednoznačný – zakázat v okolí mezinárodních silnic jakékoli reklamní panely. Podobně se vyjadřuje také Úmluva o silničním provozu a Úmluva o značkách a signálech, jejichž jsme signatáři,“ říká Hájek. Schlingovo tažení tedy ministerstvo vnitra podporuje, ale nejlepší by bylo podle něj zrušit všechny panely.
Provozovatelé reklamních zařízení, kteří nemají posvěcení ministerstva dopravy, zase volají po zprůhlednění povolovacího řízení. „U dálnic by neměl stavět reklamy buďto nikdo, nebo všichni za jasně daných podmínek,“ říká ředitel společnosti BigBoard Marek Pekárek. „Nynější licenční politika není průzračná, není nám jasné, proč někdo povolení získat může a jiný nikoli. Chceme prostě jen stejné podmínky, ať už jsou jakékoli.“ Marek Pekárek naráží na skutečnost, že s posvěcením ministerstva dopravy mohou u českých dálnic umísťovat své reklamy jen dvě firmy – Quo a Ace Media. Ostatní zájemci musí stavět nelegálně nebo jinde. „Kritéria bezpečnosti konstrukcí poutačů jsou přitom značně subjektivní – něčí panel je nebezpečný a nosič jiné firmy na stejném místě projde bez potíží,“ tvrdí Pekárek.
Ministerstvo vnitra se k tomuto problému vyjádřilo pouze obecně: „Ministerstvo dopravy si od nás v souvislosti s kampaní stanovisko ohledně vlivu reklamních zařízení na bezpečnost nevyžádalo, vydáváme stanoviska k jednotlivým požadavkům,“ tvrdí Hájek.

Půjde to.

Obtíží je také skutečnost, že řada provozovatelů reklam měla stavební povolení ještě předtím, než se minulý rok rozšířilo ochranné pásmo dálnice. „Máme poutače u dálnic od roku 1997, bezpečnost neohrožují, platíme nájmy a nemalou sumu státu v rámci DPH, rádi bychom si koupili i povolení, ale nejde to,“ uvádí ředitel Pekárek.
Ministerstvo dopravy ale v těchto případech zřejmě nebude postupovat razantně. „S těmi, kdo měli panely u komunikací před nabytím zákona, budeme jednat o jejich legalizaci,“ říká František Baroch. Dnes už by ale podle něj neměl žádný stavební úřad vydat povolení bez souhlasu ministerstva.