Odolnost vůči suchu či upravené nutriční složení – takové jsou nyní světové trendy v oblasti vývoje nových geneticky modifikovaných plodin. Jejich pěstování se ale v Evropě hned tak nedočkáme.
Autor: ec.europa.eu
Pokud Evropská unie v brzké době nepřehodnotí svůj odmítavý přístup ke geneticky modifikovaným (GM) plodinám, ztratí evropští zemědělci poslední zbytky konkurenceschopnosti. Poslední vydání bulletinu Svět biotechnologií informuje o tom, že na trh by měl již brzy přijít nový typ sóji, která přináší zdravotní výhody jejím konzumentům. Podle viceprezidenta společnosti DuPont Jima Borela je z nové odrůdy možné vyrobit konzumní olej, z nějž se při tepelné úpravě neuvolňují nebezpečné transmastné kyseliny.
Kukuřice do sucha
Společnosti BASF a Monsanto zase před nedávnem zveřejnily objev nového typu kukuřice, která je odolná vůči suchu. Odolnost vůči suchu přitom zabezpečuje gen z přirozeně se vyskytující bakterie Bacillus subtillis. „Tento gen je schopen po určitou dobu vyrovnávat nedostatek vody v rostlině,“ vysvětluje ředitelka společnosti Monsanto pro ČR a Slovensko Miluše Kusendová-Dvoržáková. Společnost Monsanto již podle ní zahájila proces registrace k suchu odolné kukuřice také v USA a Kanadě. Zájem mají také Japonsko, Korea a Čína. Evropa ovšem mlčí.
Uvedené příklady jsou přitom jen vrcholkem ledovce, jehož bázi tvoří výzkum a vývoj nových typů geneticky modifikovaných rostlin s pozitivními vlastnostmi. Z ekonomického hlediska je to přitom především hektarový výnos. Ten je u transgenních plodin v porovnání s konvenčními odrůdami v průměru o 20 procent vyšší, lokálně jsou ale známy daleko výraznější rozdíly. GM odrůda pšenice v současné době používaná v Mexiku zvýšila původní výnosy v pěstování pšenice v této zemi šestinásobně, čímž se rázem stal z Mexika, dovážejícího v minulosti pšenici, její významný světový exportér.
Pavěda vítězí nad vědou
Ačkoli se řada vědeckých výzkumů zabývala dopadem konzumace GM plodin na zdraví lidí, nebyl dosud jejich negativní vliv prokázán. I proto vznikla z iniciativy tuzemských vědců takzvaná Bílá kniha, která shrnuje dosavadní poznatky o GM plodinách. Jejím cílem je vyvrátit nepravdy a mýty, které o genetických modifikacích šíří ochránci přírody. Vědci, podle emeritního profesora Univerzity Karlovy v Praze Jaroslava Drobníka z většiny evropských zemí, přitom především požadují, aby se o zákazech produkce GMO v Unii rozhodovalo na základě vědeckých poznatků. Ty na rozdíl od obecného povědomí dokladují, že šlechtění formou biotechnologií je pro člověka i přírodu bezpečnější než klasické šlechtění.
„V geneticky modifikovaných rostlinách je jeden z genů pozměněn nebo je tam vnesen nějaký gen navíc. Výhodou této moderní metody je, že víme přesně, co jsme v rostlině udělali, můžeme to sledovat a také můžeme vnesený gen cíleně umlčet. Klasické metody šlechtění jsou na rozdíl od toho založeny na náhodných mutacích, u nichž se dá velmi těžko zjistit, co se v rostlině stalo,“ tvrdí například ředitel Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích František Sehnal.