Apple ještě nemusel utratit za reklamu na nový iPhone ani dolar a už se o tomto „zázraku“ mluví po celém světě. Po uvedení dlouho očekávané novinky na tradičním Macworldu v San Francisku se konkurenci zatajil dech. A nedlouho po premiéře mobilního zařízení se obavy firem Nokia či Motorola potvrdily i na burze. Novému smartphonu značka připravila pro vstup na trh ideální podmínky. Marketingovým kouzelníkům se podařil husarský kousek, který lze shrnout slovy: kdo má „jablečnou“ techniku, má styl. Platí to alespoň v Americe.
Za záviděníhodným postavením kultovní značky stojí generální ředitel Applu a profesionální vizionář v jedné osobě Steve Jobs. Pod Jobsovým dohledem, zahrnujícím fáze od návrhu až po finální prezentaci, Apple předefinoval vzhled i ovládání lidového kapesního přehrávače, nastavil nová měřítka prodeje hudby po internetu a vytvořil graficky vynikající operační systém pro své notebooky a stolní počítače. S revolučními prvky vstupuje i na půdu mobilních telefonů. Základním stavebním kamenem iPhonu je naprosto intuitivní ovládání s bleskovými reakcemi, které dělá ze složitého přístroje hračku pro děti. Zařízení s 3,5“ dotykovým displejem, integrovaným iPodem, 2MPx fotoaparátem a podporou Wi-Fi či Bluetooth má ale i své mouchy. Jak Jobs tvrdí, novinka sice přesně kopíruje požadavky amerického zákazníka hledajícího především zábavný přístroj. Našinec je však náročnější. Tedy alespoň pokud jde o reálnou funkčnost. A iPhone nelze v žádném případě považovat za pracovní nástroj. Jednou z hlavních slabin je výdrž baterie – při běžném používání se pohybuje okolo šesti hodin a na náhradní akumulátor můžete rovnou zapomenout. Baterie je totiž v přístroji „napevno“. S výměnou je tedy spojena návštěva autorizovaného servisu. Dalším neduhem je nekompatibilita operačního systému s rozšířenými aplikacemi od Microsoftu, což například znemožňuje prohlédnutí přílohy elektronické pošty ve Wordu či Excelu. Pro konkurenci budou tyto chyby poučením a nápadité řešení aktivního dotykového ovládání lákavou inspirací. Uvidíme, jak se situace vyvine. Ostatní firmy mají každopádně pět měsíců, na evropském trhu dokonce deset měsíců, na to, aby zareagovaly.
