Americký prezident Donald Trump dnes podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě 60 miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Opatření je reakcí na údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví. Akcie v USA v reakci na Trumpovo oznámení oslabily.
Bílý dům uvedl, že úřad obchodního zmocněnce USA by měl během 15 dnů vytvořit seznam čínských produktů, na které by mohla být nová cla uvalena. Americké ministerstvo financí bude mít navíc za úkol navrhnout opatření, která by omezila čínské investice ve Spojených státech.
Jakmile úřad obchodního zmocněnce seznam produktů zveřejní, započne 60denní konzultační období. To podle agentury Reuters poskytne zástupcům podnikatelského sektoru i zákonodárcům příležitost ke zmírnění navrhovaných opatření. Čína navíc získá dostatek času na reakci, což snižuje nebezpečí, že Peking okamžitě přikročí k tvrdým odvetným opatřením.
Úřad obchodního zmocněnce již identifikoval zhruba 1300 produktů, na které by se mohla cla vztahovat. Hodnota dovozu těchto čínských produktů do USA činí zhruba 48 miliard dolarů, píše agentura AP.
Desítky obchodních svazů zastupujících přední americké podniky minulý týden vyzvaly Trumpa, aby cla na dovoz z Číny neuvaloval. Varovaly před jejich negativními dopady na ekonomiku Spojených států i na americké spotřebitele. Cla by podle nich zvýšila náklady podnikům i spotřebitelům a mohla by vyvolat odvetná opatření.
Varování z Číny
Čína již varovala, že podnikne „veškerá potřebná opatření“ na svou obranu. Vyvolala tak obavy z vypuknutí obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Trump nicméně před podpisem dekretu zdůraznil, že Čínu považuje za přítele.
Čínský premiér Li Kche-čchiang již v úterý uvedl, že případná obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy nebude mít žádného vítěze. Čína podle něj tuto obchodní válku nechce a doufá, že se podaří spory urovnat.
Index Dow Jones klesl o 2,93 procenta a uzavřel na 23.957.89 bodu. Index Standard & Poor's 500 oslabil o 2,52 procenta na 2643,69 bodu. Index technologického trhu Nasdaq odepsal 2,43 procenta na 7166,68 bodu.
Čína je největším zahraničním věřitelem USA
• Čína má největší devizové rezervy na světě v hodnotě kolem tří bilionů dolarů (62 bilionů Kč) a je rovněž největším zahraničním držitelem dluhopisů americké vlády. K loňskému říjnu vlastnila vládní dluhopisy Spojených států v hodnotě téměř 1,2 bilionu dolarů.
• Obě země si v roce 2016 mezi sebou vyměnily zboží za 578 miliard dolarů. Čínský vývoz do USA byl o 347 miliard dolarů vyšší než americký vývoz do Číny.
• K největším položkám dovozu z Číny do USA patří elektrické výrobky a technologie. Část obchodní nerovnováhy mezi oběma zeměmi je ale způsobena dovozem amerických značkových produktů, z nichž mnoho má díly dodané z celého světa, ale montují se v Číně. To je mimo jiné případ chytrého telefonu iPhone od americké společnosti Apple. Podle současných obchodních statistik se většina výrobních nákladů započítává do čínských vývozních údajů.
• Čína by podle spekulací recipročně mohla omezit dovoz sóji z USA, které jsou největším producentem i exportérem této plodiny na světě. Čína je největším dovozcem sójových bobů z USA, americká sója pokrývá čínský dovoz ze 40 procent. V loňském roce Čína dovezla z USA sóju za 14 miliard dolarů, což byla polovina celkové hodnoty amerického vývozu sóji. Čína je také významným trhem pro americké producenty čiroku, v roce 2017 země dovezla z USA této obilniny za miliardu dolarů.
• V listopadu 2017 podepsaly firmy ze Spojených států a Číny, v rámci návštěvy Trumpa v této asijské zemi, obchodní smlouvy za více než 250 miliard dolarů. Některé z nich jsou pouze rámcovými dohodami nebo předběžným prohlášením záměru. Americký výrobce letecké techniky Boeing, který v Číně prodává čtvrtinu své produkce, podepsal obchodní dohody za 37 miliard dolarů. Firmy v čipovém průmyslu pak uzavřely dohody za čtyři miliardy dolarů. Americký průmyslový konglomerát General Electric podepsal s čínskými partnery tři obchodní smlouvy v celkové hodnotě 3,5 miliardy dolarů. Čína, která bude podle odhadů v příštích dvaceti letech potřebovat asi 7240 nových komerčních letadel, by například v reakci na uvalení cel na dovoz svého zboží do USA mohla recipročně snížit objem nákupu Boeingů a místo nich objednat letadla od konkurenčního evropského výrobce Airbus.
Memento pro Trumpa: Jak Reagan prohrál válku o japonská auta
Čtěte také:
