Nejvyšší správní soud se zastal další firmy před tvrdým postupem Finanční správy. Věc bude nyní řešit Soudní dvůr EU
Firma A-Pack je malý rodinný podnik vyrábějící obalové materiály. Sídlí v Praze a sdílí zkušenost tisíců dalších firem: vyrobila a dodala zboží, ovšem nikdy za ně nedostala peníze, protože obchodní partner -v tomto případě kdysi velká farmaceutická firma Delpharmea Nutraceuticals - „spadl“ na podzim roku 2009 do insolvence. „Je to už strašně let. Nemohli jsme dělat nic, jen čekat, co na nás zbyde, a nakonec na nás nezbylo nic,“vzpomíná jednatel A-Packu Roman Jakovec.
Tím se však příděl neštěstí nevyčerpal.
Společnost A-Pack sice za svoji práci (Jakovec ji popisuje jako „balení a kompletaci zboží včetně výroby obalového materiálu“) nedostala zaplaceno, ovšem daň z přidané hodnoty (DPH) z ní odvedla a už léta se ji snaží získat od státu zpět: „Když přišel konec nadějí, že bychom mohli dostat vydělané peníze, řekl jsem si, že nevidím důvod, proč bychom měli platit ,daň z ničeho‘, jak jsem si to sám pro sebe pojmenoval.“ Dlouho to vypadalo marně, ovšem nyní svitla reálná naděje na nápravu: Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že paragraf českého zákona o DPH, který vrácení daně brání, odporuje evropskému právu, a obrátil se proto s předběžnou otázkou na Soudní dvůr Evropské unie, který má nyní rozhodnout.
Z hlediska velkého byznysu se nejedná o nijak horentní sumu - ve sporu s Finanční správou se hraje o „pouhých“ půl milionu korun DPH -, přesto jde (a ještě půjde) o hodně důležité rozhodnutí. Firem v podobné situaci jako A-Pack je totiž mnoho.
Háček
Lidsky je princip sporu jednoduchý: Podnikatel nedostal za své zboží zaplaceno aještě by z toho měl státu platit daň neboli být „trestán“ dvakrát. Bohužel jde o střet českého a evropského práva, a tak je právní argumentace svrchovaně „evropská“.
Ve zkratce jde o to, že český zákon o DPH umožňuje, aby firma, které dlužník nezaplatil za dodané zboží a spadl do insolvence, dostala od státu již zaplacenou daň zpět. Má to však háček: Dlužník musí zůstat i nadále plátcem DPH (v zásadě tedy musí mít roční obrat vyšší než milion korun), aby měl šanci daň odvést sám místo věřitele. Nikde to není explicitně řečeno, ovšem dotyčný „háček“ má pro státní kasu hluboký význam: Pokud je na tom dlužník tak zle, že z něj DPH nelze vymáčknout, nese náklady věřitel.
Zákon o DPH je sice formulovaný jasně, jenže A-Pack se s tím nespokojil a namítal, že česká právní úprava je diskriminační a odporuje příslušné evropské směrnici. Argumentoval například tím, že věřitel nemůže nikterak ovlivnit skutečnost, zda dlužník zůstane plátcem DPH, či ne, což dělí věřitele (z jejich hlediska) zcela náhodně na dvě skupiny - na ty, co mají nárok na vrácení daně, a na ty, co nemají. A v konečném důsledku to vede k nepřípustnému narušení hospodářské soutěže.
O vrácení „daně z ničeho“ usiluje A-Pack již od jara 2011 a až do letoška bez úspěchu.
Veškeré instance - Finanční úřad pro Prahu 9, Odvolací finanční ředitelství i Městský soud v Praze - argumentaci firmy odmítly, ovšem Nejvyšší správní soud dal firmě letos v lednu za pravdu.
Připomněl třeba, že novela, která umožňuje vrátit DPH, se objevila v době hospodářské krize a jejím smyslem nebylo naplnit státní kasu, nýbrž pomoci věřitelům ohroženým druhotnou platební neschopností, přičemž autoři zákonné úpravy v důvodové zprávě upozorňovali, že „bude mít sice bezprostředně negativní dopad na státní rozpočet“, ovšem nepřímé efekty, kterými jsou „zachování životaschopnosti firem (…) a zachování pracovních míst“, mají přednost.
Trochu pozdě
Věcí se nyní bude zabývat Soudní dvůr Evropské unie a A-Pack má slušnou šanci na úspěch. Pro řadu českých firem v podobné situaci to může být průlomové rozhodnutí, pro samotný A-Pack je ale už pozdě.
Firma sice stále existuje, ale nezaplacené zboží a nevrácená DPH ji stáhly ke dnu, obchody se ani zdaleka nehýbají jako dřív. „Nebyli jsme vychovaníktomu, abychom si, když přijde dluh, řekli ,no a co‘, firmu potopili, přejmenovali se a začali znovu. To jsme nikdy nechtěli a veškeré své závazky jsme doplatili,“ říká Jakovec. „Stát by měl velké úniky DPH potírat jinými nástroji než drcením malých podnikatelů tím, že po nich bude chtít daň z ničeho,“ dodává. 9
18x
už se Nejvyšší správní soud od začátku letošního roku zabýval případy spojenými s DPH.
5x
posoudil rozhodnutí Finanční správy jako vadná a zrušil je.
Lidsky je princip sporu jednoduchý: Podnikatel nedostal za své zboží zaplaceno a ještě by z toho měl státu platit daň neboli být „trestán“ dvakrát.