Čeští politici v současnosti projednávají návrh zákona, který implementuje evropskou směrnici o správní spolupráci v oblasti daní, známou jako směrnice DAC 6. Ta mimo jiné upravuje povinnost podnikatelů oznamovat finančním úřadům některé přeshraniční transakce a další informace, které mají vliv na daň z příjmů právnických osob. O výhodách a nevýhodách této evropské regulace hovoří v rozhovoru Petr Novotný, advokát a řídící partner společnosti Rodl & Partner Česká republika, tedy advokátní kanceláře, která se po osmé v řadě stala držitelem ocenění Právnická firma roku v oboru daňového práva.
* Jaký je váš postoj ke směrnici DAC 6 a povinné výměně informací v oblasti daní?
Směrnice DAC 6 se koncentruje na takzvané zprostředkovatele daňových uspořádání, které viní ze stavu, který je označován jako eroze daňových systémů. V zásadě jde o to, že je v rámci EU zavedeno velmi výhodné zdaňování propojených kapitálových společností. Pokud dceřiná společnost vyplácí mateřské společnosti dividendu, tak se dividenda v tomto systému nedaní. Od zavedení tohoto systému byl jen krůček k tomu, aby si investoři, kteří hodlají investovat v zemích mimo EU, jednoduše zvolili sídlo investorské korporace v tom evropském státě, který má s danou zemí, kde chtějí investovat, nejvýhodnější smlouvu o zamezení dvojího zdanění. To je jeden z příkladů uspořádání, kterých se DAC 6 týká. Tato směrnice proto ukládá členským státům, aby zavedly povinnou oznamovací povinnost pro taková přeshraniční daňová uspořádání, která by mohla vést k daňové optimalizaci, a to pro případ, že jde o uspořádání zcela legální. Oznamovací povinnost budou mít jednak poradci, kteří nemají zákonnou povinnost mlčenlivosti, případně přímo účastnící takového uspořádání. Tato oznámení se budou automaticky vyměňovat mezi členskými státy.
* Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto systému?
Výhody vidím jen na straně státu. Získá podrobné informace o přeshraničních uspořádáních, kterých se účastní jeho poplatníci, a tyto informace může využít pro daňovou kontrolu i pro další legislativní návrhy. Na straně daňových subjektů dojde k dalšímu navýšení administrativní zátěže, přibude další formulář. A pokud jde o zlepšení? To vidím například v tom, že by novela zavedla povinnost finančního úřadu, který oznámení přijme, provést kontrolu legálnosti takového uspořádání, a pokud by k němu měl nějaké výhrady, aby takové výhrady musel v nějaké přiměřené lhůtě sdělit poplatníkovi. Nejhorší scénář, který si dovedu představit, je totiž ten, že správce daně za dva roky poté, kdy mu bylo uspořádání oznámeno, zahájí u jeho účastníků kontrolu a zpětně jim doměří daň. Přitom se uspořádání oznamují před jejich realizací, takže v případě, že by správce daně konal bezodkladně, bylo by těmto negativním důsledkům zabráněno.
* Které další připravované novinky v dani z příjmů právnických osob považujete za pozitivní, které naopak systém zatíží?
V současné době jsou projednávány dvě novely zákona o daních z příjmů. První novela souvisí se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů a druhá reaguje zejména na implementaci předpisů Evropské unie. Významnější dopady pro daňové poplatníky přináší právě novela týkající se zvyšování veřejných rozpočtů. Za pozitivní lze považovat zavedení limitu pro osvobození od daně u výher z hazardních her ve výši jednoho milionu korun, od kterého se spolu se zvýšením daně z hazardních her očekává omezení dostupnosti hazardních her a potírání sociálně patologických jevů s tím spojených. Naopak systémově rozporuplný dopad lze spatřovat ve změně zdanění technických rezerv pojišťoven. Jedním z deklarovaných cílů této změny je zvýšení příjmů státního rozpočtu, které samozřejmě bude mít dopad na klienty pojišťoven.
* Připravovaná novela daňového řádu přináší řadu změn. Které oceňujete, kde by podle vás bylo potřeba přidat?
Připravovaná novela přináší celou řadu více či méně pozitivních změn. Těžiště novely spočívá zejména v podpoře elektronické komunikace, k čemuž se zavádí celá řada motivačních prvků. Daňové subjekty dále potěší revize sankčního systému, která se projeví výrazným poklesem sankčních sazeb. Nelze opomenout ani nově zavedený institut zálohy na daňový odpočet, který potěší plátce DPH, neboť urychlí vrácení nároku na odpočet, což pozitivně ovlivní jejich cash flow. Každá mince má však svůj rub a líc, což platí také v případě této novely. Důkazem je zrušení sankce postihující správce daně v případě neoprávněného vymáhání daňových nedoplatků. Mezi negativa lze přiřadit také zrušení toleranční lhůty pěti dní, v jejímž rámci mohly daňové subjekty „beztrestně“ opožděně podávat daňová přiznání a hradit daňovou povinnost.
* Novinky se týkají i oblasti transferových cen. Co se podle vašeho názoru dotkne subjektů v Česku nejvíc?
Nejvýznamnější novinkou v oblasti transferových cen je bezesporu vydání nového metodického pokynu Generálního finančního ředitelství D-34, který aktualizuje základní pravidla v oblasti transferových cen a nahrazuje tak původní metodiku Finanční správy z roku 2011. Fakticky se jedná o promítnutí pravidel novelizované Směrnice OECD o převodních cenách z roku 2017. Pokyn explicitně zmiňuje uplatňování těchto pravidel jak na přeshraniční, tak i na tuzemské spojené transakce. Klade velký důraz na preferenci skutečného chování subjektů před formálně smluvní úpravou, vyzdvihuje význam funkční a rizikové analýzy pro další průběh analyzování tržně obvyklé ceny, obsahuje praktická doporučení ke srovnávací analýze, rozšiřuje okruh spojených transakcí a zmiňuje zavedení třístupňové dokumentace transferových cen.
Nově zavedený institut zálohy na daňový odpočet potěší plátce DPH, neboť urychlí vrácení nároku na odpočet. To pozitivně ovlivní jejich cash flow. Naopak je zrušena sankce postihující správce daně v případě neoprávněného vymáháni daňových nedoplatků. Daňová konference Společnost Rodl & Partner Česká republika pořádá v prvním prosincovém týdnu konferenci o nejnovějším vývoji v oblasti daní. Daňová konference se koná v Praze 4. prosince v Mánesu na Masarykově nábřeží a v Brně 5. prosince v hotelu Courtyard by Marriott. Letošními hosty budou soudci Nejvyššího správního soudu - do Prahy zavítá Karel Šimka a v Brně vystoupí Lenka Krupičková. Více informací na www.roedl.com/cz.
