INVESTIČNÍ POBÍDKY - Éra plošného rozhazovaní daní na lákání velkých investorů je u konce. Vláda poslechla výtky akademiků a pro příště bude podporovat moderní technologie a služby. Počet nových pracovních míst už nebude prioritou. Šanci tak dostávají i menší firmy.
Firmy, které používají vyspělé technologie, dostanou vyšší podporu státu. Dotace bude vázána na kvalifikované pracovníky a stát ji hodlá poskytovat ve formě příspěvku na mzdovy. Směřovat by měla hlavně do investičních projektů zaměřených na strategické služby a technologická centra. To ale není jediná změna v politice lákání investorů. Vláda také ruší poslední investiční pobídku pro zpracovatelský průmysl, kterou byly daňové prázdniny po dobu pěti let.
Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana vláda nevidí důvod, proč by tato selektivní výhoda měla dále existovat. Firmy mají podle něj jiné plošné výhody, jako snižování korporátní daně nebo omezené odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský vysvětluje, že podle návrhu by hlavní pilíř podpory investic měl v budoucnu tvořit Rámcový program na podporu technologických center a center sdílených služeb, který se zaměřuje na náročné investiční projekty. „Podporu investic do zpracovatelského průmyslu navrhujeme utlumit. Podobně postupuje řada států, které se snaží podporovat zejména sofistikované projekty,“ podotýká Bartovský.
Podporu nově získají i menší firmy
Podmínky pro udělování investičních pobídek již v loňském roce upravila novela zákona, podle níž mají nyní podporu dostávat především technologicky náročné provozy. Novela zpřísnila například podmínky pro stáří strojního vybavení a zároveň snížila objem pro minimální investici z dvou set na sto milionů korun, což mělo zpřístupnit pobídky i menším firmám.
Hospodářská komora loni v září vyzvala Římana k úplnému zrušení investičních pobídek. Říman tehdy prohlásil, že s tímto názorem souhlasí, podle něj ale úplné zrušení pobídek neumožňuje aktuální rozložení politických sil. Systém investičních pobídek začal být trnem v oku zejména menším českým podnikům, kterým se nelíbí, že stát tímto způsobem zvýhodňuje velké zahraniční investory.
HLAVNÍ VÝTKY POBÍDKÁM
• Náklady na vytvoření jednoho pracovního místa prostřednictvím investičních pobídek dosahují průměrně 1,6 milionu korun.
• Pracovní místa nově vytvořená pomocí investičních pobídek spíše přetahují zaměstnance z jiných firem téhož odvětví nebo z jiných odvětví, než aby snižovala míru nezaměstnanosti.
• Investiční pobídky deformují trh. Podporují velké, především zahraniční firmy, jimž poskytují tržní výhody na úkor malých a středních firem, čistých plátců daní.
• Investiční pobídky u nás směřovaly nejvíce do regionů s nejvyšším HDP na obyvatele (Praha a Středočeský kraj), čímž se rozdíly mezi nejrozvinutějšími a nejzaostalejšími regiony vůbec nezmenšovaly.
Pramen: Vysoká škola ekonomická, 2007
Plošná podpora investorů se přežila
Podle Jana Linharta z poradenské společnosti KPMG plošné investiční pobídky svůj cíl splnily a významně přispěly k rozvoji průmyslu, a tím i k růstu celého hospodářství. „Výrazný pokles nezaměstnanosti v poslední době souvisí s náběhem výroby investorů, kteří o investiční pobídky žádali před přibližně dvěma až třemi lety. Navazující dodavatelé, zejména v dopravě, stravování, informačních technologiích či výrobě subdodávek často dohromady vytvářejí více pracovních míst než vlastní výrobní společnost,“ říká Linhart.
„Investiční pobídky jsou vždy podporou někomu, a to na úkor někoho jiného. Každá pobídka, která někoho zvýhodňuje, jiného znevýhodňuje. Ve svém důsledku pokřivují pobídky trh a ekonomice jako celku škodí,“ vysvětluje Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku. Ten je jedním z autorů studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, která přiměla vládu, aby systém pobídek změnila (podrobně o analýze v Profitu 39/2007).
Skoro polovina všech pobídek přitom směřuje jen do tří oborů – automobilového, gumárenského a výroby elektrických a optických přístrojů. Velké zaměření výroby na několik málo oborů přitom považují národohospodáři za potenciálně nebezpečné v případě recese těchto sektorů.
Zcela bez pobídek to prostě nejde
Linhart míní, že úplné zrušení investičních pobídek není v současné době vhodné, protože Česko o investory soupeří s ostatními zeměmi. „Domníváme se, že by investiční pobídky měly být do budoucna více selektivní,“ říká.
„Vláda by mohla vymezit preferovaná odvětví a těm investiční pobídky zachovat nebo dokonce ještě zvýšit,“ zamýšlí se Linhart. Jde například o biotechnologie, farmacii či vybraná technologicky náročná strojírenská odvětví. „U těchto typů investic je navíc velmi pravděpodobné, že vlastní výrobu bude následovat investice do technologického centra nebo vývojového střediska,“ upozorňuje.
Odbory i podnikatelé jsou tentokrát zajedno
Se změnou systému investičních pobídek ve prospěch sofistikovanějších investic souhlasí odboráři. Rovněž Svaz průmyslu a dopravy je pro úpravu systému pobídek místo jeho zrušení. „Svaz je připraven podpořit takovou úpravu systému, která povede k pobídkám inovačních projektů a výrob s vysokou přidanou hodnotou. Systém investičních pobídek je v mezinárodní konkurenci výhodou a nástrojem, který nám pomáhá získat a udržet investice v Česku,“ připomíná mluvčí svazu Blanka Růžičková.
Agentura CzechInvest v loňském roce zprostředkovala rekordních 182 investičních projektů v hodnotě bezmála 71 miliard korun. Nejaktivnějšími investory byly loni poprvé české podniky, které v 55 projektech přislíbily investice za 15 miliard korun. Celkový objem loňských investic byl ale nižší než v roce 2006, kdy CzechInvest zprostředkoval 176 projektů v hodnotě 114,6 miliardy korun. Byl mezi nimi totiž i nový závod jihokorejské automobilky Hyundai v Nošovicích, jehož stavba si vyžádá asi 30 miliard korun.
