1.května vstoupí ČR do Evropské Unie. Nabízíme vám druhou část seriálu o daňových, penzijních a bankovních systémech jejích členských států, o poměrech na trhu práce a investičních možnostech.
Dánsko je pro investory jednou z nejbezpečnějších zemí 1.května vstoupí ČR do Evropské Unie. Nabízíme vám druhou část seriálu o daňových, penzijních a bankovních systémech jejích členských států, o poměrech na trhu práce a investičních možnostech. Daňový systém v Dánsku je velice složitý. Z členských zemí Evropské unie patří mezi nejsložitější. Nejvíce peněžních prostředků do státního rozpočtu proudí z daně z příjmů osob, daně z příjmů společností, ekologických daní a daně z kapitálových výnosů. Hlavními nepřímými daněmi jsou DPH, registrační daň na automobily, cla, spotřební daně, kolky, dědická a darovací daň. Daně z příjmů Daňový systém se podstatně liší pro osoby a společnosti. V posledních letech dochází v Dánsku k postupnému snižování přímých daní. Daň z příjmů fyzických osob se během posledních let snížila z 51 až 68 procent na 43 až 60 procent. Daňová zátěž v Dánsku rostla nepřetržitě od roku 1930 (12 procent HDP) až do roku 1988 (50 procent HDP). Poté došlo k obratu a začala se postupně snižovat. Do roku 2002 klesla na 47 procent HDP. Vyšší zdanění je ovšem i tak pouze ve Švédsku. Průměrné zdanění příjmů fyzických osob v Dánsku se v současné době pohybuje okolo 45 procent. Pro zahraniční pracovníky (jedná se o vybrané skupiny pracovníků, jako vědci, inženýři či manažeři) má země jednotnou 25procentní daňovou sazbu. Je uplatňována pouze do tří let pobytu. Tím jsou tito zahraniční odborníci značně zvýhodněni. Společnosti a osoby se sídlem nebo pobytem v Dánsku podléhají dani z příjmů po celém světě. Nerezidentní společnosti nebo osoby jsou povinny odvádět daň z příjmů, které mají původ v Dánsku. Země je administrativně rozčleněna na 31 celních a daňových oblastí. Daň z příjmů společností činí 30 procent. Ještě v osmdesátých letech se pohybovala mezi 40 a 50 procenty. Odpisy na stroje a zařízení mohou dosahovat 30 procent ročně. Náklady na software, know-how, patenty a licence jsou již v roce získání plně odpočitatelné. V Dánsku je nulová daň na dividendy vyplácené zahraniční mateřské společnosti. Díky tomuto opatření bylo založeno přes 1000 firem. Podmínkou je, že zahraniční mateřská společnost kontinuálně vlastní alespoň 25 procent akcií dánské společnosti po dobu minimálně jednoho roku. Nulové je zdanění dividend obdržených ze zahraničních poboček. Náklady na výzkum a rozvoj mohou být odečteny v roce svého vzniku nebo amortizovány po dobu pěti let. Náklady na založení a rozběh firmy jsou rovněž odpočitatelné. Legislativa v oblasti sociálního zabezpečení má (tak jako všechny dánské zákony) jednoznačný výklad. Pravidla se aplikují přesně tak, jak jsou uvedena v legislativě. V zemi jsou vysoké daně z příjmu, na druhou stranu jsou zde ale velmi nízké zaměstnavatelské odvody na sociální zabezpečení (pouze 1,23 procenta). Daň z přidané hodnoty
V Dánsku je jednotná sazba daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 25 procent (nejvyšší sazba v celé Evropské unii). Neexistuje snížená sazba jako v jiných členských zemích Evropské unie. Na druhou stranu jsou některé operace od platby DPH osvobozeny:
- prodej a pronájem nemovitostí *
dodávky plynu, vody, elektřiny a topení * výhry v loteriích * prodej akcií a obligací, další finanční transakce (pošty) a pojišťovací transakce * zdravotnická péče, sociální služby, školné * amatérský sport * určité kulturní události a dodávky uměleckých předmětů doprava osob jinými prostředky než turistickými autobusy
Mimoto existuje ještě nulová sazba DPH, která platí pouze pro noviny a export. DPH je v zásadě refundována na všechno nakoupené zboží a služby určené pro podnikání. Refundace se vztahuje i na zahraniční podnikatele, kteří nemají sídlo pro podnikání v Dánsku. Nelze ale refundovat DPH na automobily, hotelové ubytování, konferenční a zábavní podniky. Dánsko jako první z členských zemí Evropské unie již v roce 1993 zavedlo daň ze spotřeby energie. V současnosti činí 100 dánských korun na tunu emise oxidu uhličitého. Jestliže je ale firma povahou své produkce přímo závislá na spotřebě energie ve větším množství, vrací jí stát 75 procent této daně. Peněžní prostředky tak dostávají nazpátek především ocelárny, skleníky či firmy, které vyrábějí sklo a cihly. Podobnou daní je též daň na oxid siřičitý (na všechny druhy paliv). V současné době činí 10 korun na kilogram emise. Z takto získaných prostředků stát podporuje výrobu z obnovitelných zdrojů a využívání zemního plynu.
**Bankovnictví a investice
Monetární politiku určuje autonomní centrální banka - Dánská národní banka. V zemi je okolo 180 bank komerčního či spořitelního typu. Ty obhospodařují celkem asi 2200 bankovních poboček. Dominantní postavení mají Danske Bank (45 procent trhu) a Nordea (25 procent). Na dánském trhu má své zastoupení asi 20 zahraničních bank. Z toho pouze pět zahraničních bank zde má své pobočky, ostatní mají v zemi pouze reprezentace. Silná konkurence panuje v oblasti finančních služeb - hypotéky, spotřebitelské úvěry, pojištění. V Dánsku působí jednak klasické hypotečníní banky (Nykredit, Realkredit Danmark) a dále dceřiné společnosti největších komerčních bank. Největšími pojišťovacími společnostmi jsou Codan, Trygg-Baltica a Topdanmark. Rozvojové strategie dánských bank jsou téměř stoprocentně orientovány do ostatních skandinávských zemí. Dánský veřejný sektor je čistým zahraničním dlužníkem. Naproti tomu soukromý sektor je čistým zahraničním věřitelem. Podle mnoha mezinárodních posudků patří Dánsko k nejbezpečnějším zemím světa pro zahraniční investice. Je zaručena dostatečná ochrana práv týkajících se duševního vlastnictví. Současně v zemi takřka neexistuje korupce - podle různých statistik měření korupce v daném státě je Dánsko na prvním, tj. nejlepším místě v Evropské unii. Jen v malé míře se vyskytuje pirátství audio a video kazet či softwarových programů. Legislativa je zharmonizována s nařízeními EU o ochranných známkách. Rovněž je zaručena ochrana hospodářské soutěže, zákon je pravidelně novelizován. Veřejné vyvlastnění soukromého vlastnictví je téměř výhradně omezeno na veřejné stavební účely, jako jsou mosty, velké projekty dálnic - a vždy je doprovázeno příslušnou kompenzací. V Dánsku není znám případ poškození zahraničního investora. Právní systém je založen na po staletí trvající kontinuitě. Infrastruktura je na špičkové úrovni. Právě ona má lví podíl na skutečnosti, že Dánsko je svou konkurenceschopností řazeno v roce 2002 podle „The World Competitiveness Report“ na 6. místo na světě. Například dánský systém distribuce je stále nejvýkonnější na světě. Kodaňské letiště je jedno z nejmodernějších v Evropě (z hlediska počtu přepravených osob je šesté největší, tranzitní odbavení zboží trvá pouze tři hodiny a je nejkratší na světě).
