Podstatou všech úniků na DPH je maximalizace na straně vstupů a minimalizace na straně výstupů. Postupů, jak toho dosáhnout, je mnoho. Ke krytí podvodů se používá například falešných faktur nebo různých plnění, která nejdou přímo přes bankovní domy, a nejsou tudíž snadno zachytitelné.
To se týká především plateb v hotovosti, směnek, různých zápočtů či vzájemných zápočtů pohledávek. Výjimkou není ani pozměňování a falšování faktur. Na faktuře se například změní její číslo či uvedená částka plnění, což při použití moderní snímací a rozmnožovací techniky není problém. Taková faktura pak vypadá jako originál, ale vzhledem k provedeným změnám není k dohledání odpovídající druhá část u dalších obchodních partnerů. Kontroloři NKÚ se například setkali s případem, kdy kupující tvrdil, že přejal zboží za hotové od nějaké osoby a prokázal se i příslušnou fakturou. Kontaktní osoba na ní uvedená však neexistovala. Faktury jsou vystavovány i za různé pofiderní služby, kdy nelze stanovit skutečný přínos pro kupujícího. Extrémem byl kupříkladu nákup studie na výzkum mořského dna, aniž by zadavatel měl něco podobného vůbec v předmětu podnikání. Velmi oblíbené je rovněž přesouvání obchodů mezi materiálem a službami. Takový postup je umožněn především díky vysokému rozdílu mezi základní a sníženou sazbou DPH. Tento fígl používají například hypemarkety, které část zboží deklarují s dvaadvacetiprocentní sazbou, část s pětiprocentní. U vývozů se zase pro změnu objevují falešné jednotné celní deklarace, případně reimporty, takže ve skutečnosti k žádnému vývozu nedošlo.
Výběr DPH (v mil. Kč)
Rok Inkaso DPH
1997 117573
1998 119350
1999 138280
2000 145909
2001 151885
Pramen: MF
