V čele Rady Evropské unie zasedlo letos Dánsko. Co bude jeho předsednictví znamenat pro byznys a pro Českou republiku, se kterou má na většinu evropských otázek podobný názor?
Foto: Profimedia.cz
Předsednictví v Radě EU se na počátku letošního roku ujímá Dánské království. Od roku 1973, kdy vstoupilo do Unie, je to pro ně již sedmé předsednictví. Během toho posledního v roce 2002 přijala bývalá evropská „patnácka“ do Unie 10 nových členům včetně Česka.
Letošnímu dánskému předsednictví dominují zcela logicky ekonomická témata. V jejich středu stojí dluhová krize eurozóny, ale i jednání o budoucí víceleté finanční perspektivě na období 2014 až 2020. Spolu s krizí eurozóny je toto téma pro novou agendu růstu EU klíčové. Dalšími prioritami jsou zajištění liberální obchodní politiky, zlepšení podnikatelského prostředí a posílení konkurenceschopnosti EU.
Zkrocení tandemu Německo-Francie
Předsednická země deklarovala ve svém programu čtyři základní priority pro první pololetí roku 2012, kterými jsou zodpovědná, dynamická, zelená a bezpečná Evropa.
Motto zodpovědná Evropa stojí na ambici najít politickou a institucionální shodu na stabilizaci fiskální a hospodářské situace v EU. Dánsko je přesvědčeno, že dluhovou krizi a těžkou ekonomickou situaci je možné řešit pouze užší spoluprací všech členských zemí EU. Jde mu především o propojení mezi zeměmi eurozóny a těmi, které nemají euro. Dánský ministr pro Evropu Nicolai Wammen charakterizoval roli Dánska jako sjednocující misi a přirovnal ji k titulu známé písně „Most přes rozbouřené vody“. Značné úsilí bude třeba vynaložit na ukočírování francouzsko-německého tandemu Sarkozy a Merkelová, který chce v řešení eurokrize hrát prim.
Jednotný trh měl slavit dvacetiny
Do druhé priority – dynamická Evropa spadá podpora vnitřního trhu. V současnosti by měl být vnitřní trh motorem ekonomického růstu Evropské unie. A o to víc je zarážející, že mnohé příležitosti zůstávají stále nevyužity. Při uplatňování svých práv stále narážejí podniky a občané na překážky. Zůstává paradoxem, že v roce 2012 slaví jednotný trh EU dvacetileté výročí od doby, kdy měl být oficiálně dokončen. Dánsko hodlá také podporovat otevření nových obchodních příležitostí pro EU prostřednictvím bilaterárních dohod a WTO.
Společná pravidla pro imigranty
V agendě zelená Evropa klade Dánsko důraz na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, dlouhodobé plánování v oblasti energetiky a kvalitní přípravu konference Rio+20.
Pod názvem bezpečná Evropa se bude předsednictví zabývat i dokončením společného evropského systému pro azyl či posilováním globálního postavení Evropy. Otázka přílivu imigrantů do Evropy je stále žhavým tématem a pojímá dvě výzvy současně, které před Evropou stojí. Jedním je přístup EU a členských států k imigrantům, kteří přicházejí do EU za lepší budoucností, a zároveň řízení pohybu migrantů uvnitř evropského prostoru. Cílem je také zlepšit řízení ochrany vnějších hranic EU a posílit systém volného pohybu osob v schengenském prostoru.
Dánové euro nechtějí
I bohaté seveřany přibrzdila recese
Dánsko, které patří mezi země s vysokou hospodářskou produktivitou, se může chlubit výbornou kvalitou veřejných služeb, školstvím, pružným trhem práce a schopností udržet si a posilovat svou konkurenceschopnost. Dánské království náleží mezi nejkonkurenceschopnější ekonomiky na světě a je na osmé příčce v žebříčku hodnotící zprávy o konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra. Ze zemí Evropské unie ho v žebříčku předběhly pouze státy, jako jsou Švédsko, Finsko, Německo a Nizozemí. Coby malá ekonomika s 5,6 miliony obyvatel ale nemůže být zcela imunní vůči vnějším vlivům a ekonomické situaci v eurozóně. V poslední době tak Dánská ekonomika zaznamenává zhoršující se trend hospodářského vývoje. HDP klesl o 0,8 procenta ve třetím čtvrtletí 2011 a i nadále se očekává pomalejší růst, pro rok 2012 pouze jednoprocentní. Stoupá nezaměstnanost (6, 2 procenta v listopadu 2011) a banky jsou stále méně ochotné půjčovat začínajícím podnikatelům.
Je třeba zdůraznit, že Dánsko má v řízení EU zkušenosti a také je výhodou, že jeho sociálně demokratická premiérka Helle Thorning-Schmidtová, která je sice v úřadu teprve tři měsíce, je hluboce obeznámena s problematikou Evropské unie. Studovala na prestižní College of Europe v Bruggách a v letech 1999 až 2004 byla členkou Evropského parlamentu. Kromě rodné dánštiny hovoří také anglicky, francouzsky a německy. Premiérku v evropské agendě také podporují její koaliční partneři a opozice v čele s bývalým premiérem Lars Løkke Rasmussenem nemá zájem dánské předsednictví narušovat.
Přístup Dánska k EU je zvláštní kombinací aktivního a pasivního přístupu. Svůj rezervovaný postoj vůči Unii si Dánsko drží v podobě čtyř výjimek, takzvaných opt-outů, které umožňuje Maastrichtská smlouva. Dánsko není povinno účastnit se třetí fáze Hospodářské a měnové unie a zavedení společné měny. Dánsko se může na základě udělené výjimky samo rozhodnout, zda se chce či nechce této evropské integrace zúčastnit. V roce 2000 dánská vláda uspořádala referendum k přijetí společné měny euro. Dánové euro odmítli 53 procenty hlasů.
V současnosti jsou Dánové ještě více skeptičtí, co se týče společné měny euro. Podle dánského statistického úřadu nechce 71 procent dotázaných přistoupit k eurozóně. Dánsko rovněž není povinno účastnit se realizace společné obranné politiky. Dále také nemusí omezovat dánské státní občanství na úkor občanství EU a prosadilo si, že k převodu národních kompetencí ve vnitřní a justiční politice na Společenství se vyžaduje souhlas dánského parlamentu pětišestinovou většinou nebo v referendu.
Je pozitivní, že snahou dánského předsednictví je pokrok v otázkách, které jsou bližší každodennímu životu občanů, jako jsou otázky týkající se ochrany spotřebitele nebo zdraví či otázky environmentálního charakteru. Dánsko se chce zapsat do dějin také svým nízkonákladovým předsednictvím. Příkladem je, že místo lahví s minerálkou dostanou úředníci u konferenčních stolů karafu s vodou z vodovodu.
Lze očekávat, že rok 2012 bude v Evropské unii velmi rušný a dánské předsednictví bude mít v tomto ohledu dost práce. Výhodou v tomto ohledu pro Dánsko je, že malé státy jako například Belgie, Lucembursko nebo Irsko se v rámci EU profilují jako kvalitní mediátoři v jednáních a jejich kredibilita vychází také z toho, že jsou více schopny jednat s respektem a vyslyšet argumenty všech stran.
Autorka pracuje jako vedoucí oddělení politik EU na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
