Po více než sedmiletých peripetiích se mohou zahraniční investoři začít konečně ucházet o českou energetiku. Fond národního majetku je minulý týden vyzval, aby do čtrnácti dnů písemně potvrdili zájem o účast v privatizaci plynárenství a elektroenergetiky. Ministr Miroslav Grégr chce mít jména budoucích majitelů na stole do svých prosincových dvaasedmdesátin (EURO 34/2001).
Grégr už prosadil leccos. Nikdo nepochybuje, že se i v tomto případě pokusí odstranit všechny překážky, jak se mu to podařilo minulých měsících. Když se mu do časového harmonogramu nehodily zákonné lhůty a postupy, zrušil výběrové řízení na privatizačního poradce.
Osobní přání, byť zabalené do ušlech–tilé myšlenky urychlení privatizace, však Grégrovi tentokrát nemusí vyjít. „Privatizační dárek k narozeninám by se mu jistě líbil, rozumný politik by s ním však počítal až napřesrok.
Grégr byl dosud se svým diktátem úspěšný. Bojoval ovšem pouze na domácím písečku. Nyní s šibeničními termíny vyrukoval na zahraniční investory. Dopisy o předběžném zájmu mají odevzdat do čtrnácti dnů. Popis privatizovaných společností, který poté obdrží, nebude příliš podrobný. A závazné nabídky se přitom očekávají již do listopadu.
Prodej ČEZ a elektrárenských distribučních společností představuje nabídku, která nemá co do rozsahu v evropské energetice obdoby. Privatizaci navíc komplikují problémy Jaderné elektrárny Temelín. Jen samotný ČEZ má majoritu v jedenácti dceřiných společnostech a významné podíly v dalších dvaceti. Získat o nich v krátkém termínu několika týdnů všechny potřebné informace, nebude jednoduché.
Na informační bariéru narazí investoři i v distribučních společnostech. Zástupci státu se sice pokusili na minulých valných hromadách tuto překážku odstranit, z elektrárenských distribuček se jim to však podařilo jen v Severomoravské energetice. Manažeři ostatních společností tak nemají oprávnění k tomu, aby zájemcům o privatizaci poskytli jiné než veřejně dostupné údaje. A ty zřejmě k serióznímu odhadu skutečné hodnoty privatizovaného majetku nestačí.
Pro Grégra i sociální demokracii se prodej energetiky stal stranickým úkolem. Úspěšné dokončení dlouho odkládané privatizace klíčového odvětví by se mohlo v předvolebním boji hodit. Za úspěšnou ji ovšem bude možné pokládat jen tehdy, pokud se nebude prodávat pod cenou.
O té lze zatím pouze spekulovat. Šturmování s přípravou nabídek, nedostatek informací a nejistota kolem Temelína ji však jistě srazí dolů. Odhad Grégrova úřadu, že za elektroenergetiku dostane 250 až 300 miliard korun a za plynárenství 100 miliard, se tak už dnes jeví jako značně nadsazený.
