Dárek, nebo darda z magistrátu?

INTERNET ZDARMAPražský magistrát chce příští rok spustit bezdrátovou metropolitní síť. Komerční poskytovatelé připojení k internetu se však obávají, že přijdou o zákazníky. Síť navíc může rušit stávající WiFi připojení.Pražští radní se na konci roku definitivně dohodli na projektu vybudování metropolitní sítě.

INTERNET ZDARMA Pražský magistrát chce příští rok spustit bezdrátovou metropolitní síť. Komerční poskytovatelé připojení k internetu se však obávají, že přijdou o zákazníky. Síť navíc může rušit stávající WiFi připojení.

Pražští radní se na konci roku definitivně dohodli na projektu vybudování metropolitní sítě. Díky ní získají obyvatelé hlavního města bezplatný přístup na webové stránky státní správy a samosprávy. V další fázi projektu Bezdrátová Praha se pak počítá s nabídkou připojení k internetu. To se samozřejmě nelíbí firmám, které v této oblasti podnikají. Nejvíce je dráždí fakt, že Praha jim bude konkurovat sítí, kterou vybuduje s pomocí peněz daňových poplatníků.

STO KOHOUTŮ NA SMETIŠTI

Nejčastějším argumentem proti bezplatným či velmi levným městským bezdrátovým sítím je narušování volného trhu a nekalá konkurence. Provozovatel vysokorychlostní WiFi sítě, ať je jím přímo město nebo firma městem vlastněná, má oproti běžným komerčním poskytovatelům připojení nespornou výhodu: Nenese náklady na vybudování ani provoz sítě. Je proto schopen poskytovat služby zdarma nebo levně a běžná firma mu prakticky nemůže konkurovat.

V hlavním městě je navíc v porovnání s jinými částmi republiky největší konkurence a nejširší nabídka internetových služeb. Jednoduše řečeno: Kdo chce připojení k internetu, v Praze nemá problém si je pořídit. „V metropoli je v současnosti přes 3000 placených přístupových bodů WiFi, 90 procent Prahy je pokryto ADSL, velká část města také kabelovým připojením,“ vypočítává Miloslav Sova ze sdružení Internet pro všechny. „Podpora internetu je chvályhodná věc, ale evropské fondy nebo veřejné peníze by se měly použít tam, kde jich je potřeba mnohem více,“ dodává Sova.

Mezi největší kritiky projektu Bezdrátová Praha se zařadili ve vzácné jednotě jinak nekompromisní soupeři - telekomunikační operátoři. Profitem oslovené firmy se shodují v tom, že provozování WiFi sítě městem není v pořádku, ohrožuje hospodářskou soutěž, a tedy i jejich podnikání.

Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí, která většinu významných firem z oboru sdružuje, se již obrátila na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Evropskou komisi. Pokud se Bezdrátovou Prahu podaří realizovat, může se tedy pražský magistrát připravit s největší pravděpodobností na řadu stížností a žalob.

BOJ O PŘÍSTUPOVÉ BODY Zastánci projektu se však brání a svůj záměr obhajují příklady ze zahraničí. Metropolitní sítě, podobné té plánované pražské, již úspěšně fungují například v Amsterodamu či Stockholmu. Připojení k internetu jejich prostřednictvím poskytuje buď přímo město, nebo i komerční firmy, které s městem spolupracují na bázi různých obchodních modelů.

Praha však oproti jiným metropolím vykazuje jednu anomálii, jež je zároveň druhou nejvýraznější technickou výhradou proti Bezdrátové Praze. Dlouhá pasivita velkých komerčních poskytovatelů při zavádění připojení k internetu a vysoké ceny v minulých letech totiž vedly k velkému a v Evropě ojedinělému rozšíření lokálních bezdrátových sítí. V současnosti je tak Praha pokryta téměř kompletně bezdrátovým signálem v pásmu 2,4 Ghz. S jeho využitím ovšem počítá i projekt pražského magistrátu, a komerční poskytovatelé se tak obávají rušení svého signálu.

„V Praze nyní fakticky neexistuje místo, kde byste mohli umístit přístupový bod, aniž byste nenarušili stávající sítě,“ upozorňuje nezávislý IT konzultant Tomáš Kapler. Stejný názor zastává i Jiří Doležal z firmy CZnet, která provozuje v Praze přes sto přístupových bodů. Podle něj je pravděpodobnost výskytu rušení téměř stoprocentní. „Podle generální licence ČTÚ přitom můžete postavit síť v pásmu 2,4 GHz pouze tehdy, nebudete-li rušit ty, kteří síť spustili před vámi,“ vysvětluje Kapler.

KDO PŘEPERE KOHO?

Autoři projektu přesto tvrdí, že ke kolizím v naprosté většině případů nedojde. „Pásmo 2,4 GHz je

víceméně zarušeno nad střechami domů, nikoli na úrovni ulice, kde budou primárně instalovány vysílače sítě Bezdrátová Praha,“ píše se na propagačním webu projektu. V případě, že ke konfliktu přece jenom dojde, bude se město údajně snažit s postiženými provozovateli dohodnout. Miloslav Sova ale namítá: „Jak se magistrát může dohodnout s místním poskytovatelem, když situace bude technicky neřešitelná? Jedině z pozice síly a nátlaku.“

Podle Doležala se v případě rušení signálu magistrátní sítí může lokální poskytovatel obrátit se stížností na Český telekomunikační úřad. Než ale úřad problém vyřeší, zákazníci mohou kvůli nefungující síti přejít k jinému provozovateli. Právě menší lokální poskytovatelé WiFi připojení jsou tak podle všeho „nejohroženějším druhem“.

Provozovatelé lokálních sítí se proto prostřednictvím Asociace lokálních poskytovatelů internetu rozhodli bránit a na začátku roku 2006 se rovněž obrátili na antimonopolní úřad. Podle jeho názoru „existuje vysoká pravděpodobnost přítomnosti veřejné podpory, která by měla být jejím poskytovatelem notifikována Evropskou komisí“. „Důvodem je zejména fakt, že realizací uvedených projektů by v daném místě byly duplikovány stávající internetové služby dostupné od komerčních operátorů,“ píše ve svém verdiktu ÚOHS.

VŠE ZÁVISÍ NA BRUSELU

Nyní tedy záleží na stanovisku Evropské komise. Ta může celý projekt zastavit, nebo výrazně omezit. Komise totiž sice podporuje veřejné investice sloužící k rozšíření vysokorychlostního internetu, týká se to ale především lokalit, kde dosud žádný provider nepůsobí. Což není případ Prahy.

Evropská unie obecně zakazuje takové veřejné investice, které by měly atributy veřejné podpory. Což by bylo v případě, pokud by došlo k narušení hospodářské soutěže. Evropská komise se nyní zabývá již zmíněným podnětem od Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí. Definitivní rozhodnutí může padnout až za několik měsíců. Pokud by komise projekt neschválila, mohla by být pražská síť veřejností využívána pouze k přístupu na webové servery a on-line služby městských samospráv, státní správy a organizací města. Pražský magistrát by tedy nemohl v nákladně vybudované síti poskytovat plnohodnotné připojení k internetu, ani je přeprodávat prostřednictvím jiných firem.