Čím více odkrývají policie a státní zastupitelství karty v případu Nagygate, tím více se snižuje naděje na možný úspěch vyšetřovatelů u soudu
Budou to už čtyři měsíce, co Útvar pro odhalování organizovaného zločinu pod dozorem olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana pozatýkal tři bývalé poslance ODS, pravou ruku premiéra Janu Nagyovou a důstojníky vojenského zpravodajství. Z informací týdeníku Euro nicméně vyplývá, že policie a žalobci důkazně tápou a snaží se získat stůj co stůj chybějící důkazy. Připomeňme, že vyšetřovatelé případ rozdělili na dvě větve: na údajné uplácení poslanců protestujících proti vládnímu daňovému balíčku, kvůli kterému měli složit mandáty a odejít ze sněmovny, a na nezákonné sledování dnes už bývalé premiérovy manželky Radky Nečasové agenty vojenského zpravodajství.
Amatéři v akci?
Klíčovým důkazem pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby, jehož se měli dopustit Nagyová a vysocí důstojníci vojenské tajné služby, jsou tři dokumenty. V záhlaví mají napsáno: „Záznamy o sledování Darwin.“ (Jméno Darwin je odvozeno od adresy, na které Radka Nečasová žije.) Údajné sledování mělo proběhnout 31. října, 5. a 8. listopadu 2012. Záznamy o údajném sledování policie našla u Jany Nagyové a šéfa jednoho z odborů tajné služby Jana Pohůnka. Nenesou ovšem znaky oficiální činnosti vojenské agentury: nejsou opatřeny čísly jednacími, povoleními či rozkazy k provedení. Přestože policisté se soudním povolením prohledali utajované prostory armádní zpravodajské služby, žádné další přímé důkazy (rozkazy, povolení atd.) o sledování nenalezli.
Ránu doufajícím vyšetřovatelům uštědřil pověřený šéf Vojenského zpravodajství Rostislav Pilc. Ten podle informací týdeníku Euro při výslechu popřel, že by šlo o oficiální úkony tajné služby. Podle něj nešlo ani o sledování, ke kterému je zapotřebí souhlas ministra obrany, ani o kontrasledování takzvané TOPS (trasa na ochranu proti sledování). „Ani jeden z těch dokumentů nesplňuje základní atributy spisové služby, což by měly TOPS nebo sledování obsahovat. Není tam schvalovací doložka, jednotlivé body jsou jen souhrnem činností, které byly prováděny, ale mělo by tam být povolení ministra. Uvedeno, kdo vlastně sledování provádí, za jakým účelem a samotná činnost,“ prohlásil. Upřesnil, že musejí být určeny objekty sledování, osoby, se kterými sledovaný přišel do styku, vozidla. „Nevím, jestli je to z něčeho vytaženo, protože to tak vypadá. Pro operativní využití je to nevypovídající. Z mého hlediska je to hrozně amatérský záznam, jako kdyby to psal někdo, kdo byl poprvé školený, někdo, kdo se to jen učí. Je to takové amatérské. Je to jen popis činností, časové souslednosti událostí, které na sebe navazují,“ dodal Pilc.
Policie ani žalobci tudíž netuší, kdo vlastně Radku Nečasovou sledoval a co se dělo. Na sledování a TOPS se musejí vyplňovat speciální formuláře a ani ty policie nemá. Nikdo neviděl ani neslyšel písemně nebo ústně vydaný rozkaz ke sledování Nečasové. Tyto činnosti tajné služby upravují vnitřní směrnice.
Dá se ovšem stěží předpokládat, že by vojenská agentura nechala policisty a žalobce nahlédnout do své strategické kuchyně.
Detektivové tak mají v rukou tři podivné dokumenty, které popisují sledování Nečasové a záznamy z odposlechů, kde se vládní úřednice Nagyová a vojáci o jakémsi sledování baví. Jenže zneužití tajné služby a trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby budou důstojníkům a Nagyové, která navíc podle všeho z titulu své funkce ani úřední osobou nebyla, dokazovat jen stěží. Na vysvětlenou: aby mohl být někdo považován za veřejného činitele, musí se podílet na plnění úkolů společnosti a státu a používat přitom pravomoci, které jim v rámci jejich odpovědnosti za plnění těchto úkolů byly svěřeny. Nagyová pravomoc úkolovat tajnou službu neměla.
Situaci zkomplikoval čtvrteční výslech Jana Pohůnka. Na rozdíl od šéfa vojenského zpravodajství Pilce prohlásil, že v případě bývalé Nečasovy manželky šlo o ochranu proti sledování, tedy takzvanou TOPS. „Hlavním účelem výslechu je odstranění dezinformace.
Ta spočívá v tom, že mělo jít o sledování. To není pravda, byla to obrana proti sledování,“ upřesnil Pohůnkův advokát Michal Hráský.
Ne, ne, ne… Hlavním cílem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a žalobce Ivo Ištvana byli podle jejich vyjádření především političtí podnikatelé, takzvaní kmotři. Policie vyslechla lobbisty Romana Janouška a Ivo Rittiga. Z výslechů obou je zřejmé, že vyšetřovatelé jsou na důkazním scestí. Rittiga vyslýchal Ištvanův podřízený Pavel Komár. Výslech se nesl v duchu: Znáte se s tímhle, sešel jste se u vás doma s tímhle? Padly pouze dva konkrétní dotazy na to, zda se Rittig aktivně podílel na vyjednávání s rebelujícími poslanci.
„Poskytl jste některému z rebelujících poslanců finanční prostředky? Požádal vás někdo, abyste poskytl některému z rebelujících poslanců nějaké finanční prostředky?“ otázal se Komár před koncem výslechu Rittiga. „To vylučuji,“ odpověděl oslovený.
Ze záznamu výslechu je evidentní, že žalobce postupoval vůči Rittigovi výrazně mírněji než proti ostatním vazebně stíhaným obviněným. Nepadla například vůbec logická otázka na to, co policisté nalezli při domovních prohlídkách u Rittiga ve firmě či doma, kterou vyšetřovatelé při podobných výsleších kladou.
Žalobce se Rittiga mimo jiné ptal, jestli netuší, kdo by se mohl skrývat za přezdívkami Spící, Sportovec a Garážmistr. Táže se také na lidi s přezdívkami Miláček a Aligátor. Prvně zmíněné přezdívky padají v komunikaci Nagyové s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a prvním místopředsedou ODS Martinem Kubou. Rittig odpoví opět záporně.
Lidé znalí politického zákulisí připomínají, že první tři přezdívky patří právě Ivu Rittigovi. Když s někým mluví, má přivřené oči, proto Spící. Kvůli zálibě v golfu se mu přezdívá Sportovec a Garážmistr kvůli parkovacím prostorám v jeho vinohradské vile. Právě tam se podle policie a žalobců mohla odehrát některá klíčová jednání ohledně vyřešení problémů s rebelujícími poslanci.
Žalobce se rovněž zajímá o případného vyjednavače, mladoboleslavského primátora za ODS Raduana Nwelatiho, právníky Davida Michala, Marka Stubleyho nebo poradce Martina Kuby Adama Kotalíka. Rittig připouští, že některé zná, s některými si tyká, některé viděl jednou v životě. „Vylučuji, že bych se podílel na těchto jednáních,“ zareagoval na přímo položenou otázku. Na další dotaz, jestli se angažoval v politickém dění kolem ODS, Rittig připustil, že se s Janou Nagyovou, Martinem Kubou a dalšími aktéry několikrát sešel. „Znám ve středočeské ODS tisíce podnikatelů. Mluvili se mnou, protože chtěli znát názor svých voličů. Co se týče schůzek s Mgr. Nagyovou a Martinem Kubou, chtěli vědět, co si myslíme my, jaké jsou názory mezi lidmi na ODS,“ řekl Rittig.
Podaná ruka ze sněmovny Řadu zákonných nesrovnalostí a chyb, na které dosud týdeník Euro poukázal, se detektivové pokusili napravit řadou následných domovních prohlídek. Snahou bylo doložit korupci a další provinění. Na přelomu září a října přibyly k odposlechům a dalším indiciím, zabaveným při domovních prohlídkách, kamerové záznamy a informace o hlasování z Poslanecké sněmovny, která jim je původně odmítala dát. Zabralo, když šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta pohrozil důsledky v případě zničení dat. „Skartace, případně jiné znehodnocení materiálů, které požadujeme v souladu se zákonem, by mohly být chápány jako maření vyšetřování,“ varoval sněmovnu Šlachta.
Policie nakonec dostala údaje týkající se Petra Tluchoře, Marka Šnajdra, Ivana Fuksy, Petra Nečase, Radima Fialy, Jana Floriána a Tomáše Úlehly. Vyšetřovatelé věří, že jim pomohou zčásti identifikovat, kde přesně a jak se odehrávaly schůzky bývalých poslanců, které považuje za korupční jednání. „Sněmovna naší žádosti vyhověla, informace poskytla a naši detektivové už s nimi pracují,“ potvrdil mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Pavel Hanták.
Ředitel protimafiánského týmu Robert Šlachta je stále přesvědčen, že všichni obvinění skončí před soudem. K průběhu vyšetřování se odmítá vyjadřovat. „Pracovali jsme na tom rok a půl a v červnu jsme šli do věcí, které jsme potřebovali udělat. Lidi, které jsme potřebovali zadržet, jsme zadrželi a tam, kde jsme potřebovali provést domovní prohlídky, jsme je provedli. Většinu svědků jsme vyslechli. Prohlídky a věci, které jsme v červnu dělali, nebyly nahodilé,“ stojí si na svém Šlachta.
Vyšetřování údajného zneužití vojenského zpravodajství ke sledování premiérovy bývale ženy by mohlo skončit na podzim.
Případ, který má podle informací týdeníku Euro kořeny na Plzeňsku kvůli závažné hospodářské trestné činnost a aktivitě kmotrů, má zatím na kontě razii na Úřadu vlády a v tajných službách, pozatýkané poslance, desítky domovních prohlídek. Žádné zásadní důkazy se nenašly, podobně dopadly i výslechy. Političtí kmotři z ničeho obviněni nebyli. Do voleb se nejspíš žádných šokujících zjištění nedočkáme. Pokud ne ani po nich – a soudy kauzy shodí ze stolu – bude třeba vyvodit odpovědnost ze zásahu, který svrhl vládu a v němž vyšetřovatelé vlastně až na pár drbů a záhadných šifer z odposlechů nic neprokázali.
Ředitel protimafiánského týmu Robert Šlachta je stále přesvědčen, že všichni obvinění skončí před soudem. Policie ani žalobci netuší, kdo vlastně Radku Nečasovou sledoval a co se dělo.
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz