Farmaceutické firmy investují miliony, aby přesvědčily vlády, že se jejich léky vyplatí
Hlad po datech a chytrých IT řešeních je ve zdravotnictví a farmacii stále znatelnější. Touhu znát odpovědi na základní otázku, co se vyplatí, mají jak veřejné instituce, tak farmaceutické firmy. Dobrá zpráva je to mimo jiné pro české odborníky na práci s daty a další specialisty v oboru informačních technologií. Poptávka po jejich práci je v Praze v těchto dnech nebývalá.
Pracovník ve farmaceutické firmě, to už dávno není jen chemik se zkumavkami v laboratoři. Pro farmaceutické firmy je práce s daty stále důležitější. Jedním z důvodů jsou požadavky veřejných institucí, které při stanovování cen a úhrad léků požadují podrobné analýzy jejich efektivity. Právě to je jedno z témat, kterým se bude zabývat pražská IT centrála společnosti MSD. Porovnávání efektivity, a to jak jednotlivých léků mezi sebou, tak i obecněji různých postupů léčby.
Konkurenční výhoda „Musíme reagovat na globální poptávku po zvyšování efektivity našich řešení, která je dána limity výdajů na zdravotnictví,“ říká ředitel centra a viceprezident MSD John Westby. „Považujeme IT aplikace za konkurenční výhodu, protože myslíme, že když se naučíme dát dohromady komplexní data z různých zdrojů, můžeme dělat lepší a rychlejší rozhodnutí.“ Když firma přináší nový lék nebo když se má nějak měnit jeho regulovaná cena či úhrada z veřejných peněz, vyžádá si příslušná instituce důkazy o účinnosti a ekonomické efektivitě přímo od farmaceutické firmy. Tak to chodí napříč Evropou. „Vláda Velké Británie očekává důkaz, že náš produkt skutečně léčí chorobu a má přínosy, včetně ekonomických přínosů,“ popisuje Westby.
V Česku je to podobné. „Data o efektivitě přípravků v klinické praxi Státní ústav pro kontrolu léčiv získává většinou od zdravotních pojišťoven a firem. Stejně tak analýzy nákladové efektivity a dopadu do rozpočtu jsou předkládány většinou farmaceutickými společnostmi,“ popisuje mluvčí SÚKL Lucie Šustková.
Analýzy efektivity ústav vyžaduje, když má změnit výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění nebo třeba když chce firma rozšířit podmínky, kdy je lék hrazený.
Farmaceutické firmy zkrátka rychle pochopily, jak jsou pro ně analýzy efektivity důležité. MSD nabídne ve svém IT centru kolem 500 kvalifikovaných pracovních míst a investuje v prvních třech letech miliardu korun.
Data jsou I když se veřejné instituce v Evropě snaží, s trochou nadsázky se dá říct, že jsou to farmaceutické firmy, kdo má dnes o zdravotnictví nejlepší analýzy. Nejen protože umějí lépe využít data, která jsou veřejně k dispozici, ani díky investicím, které do toho vkládají. Už od samého počátku mají více informací k analýzám. Kromě veřejně dostupných dat disponují obrovským množstvím vlastních dat z klinických testů a dalších zkoušek. Zásadní výzva tedy je vybrat to podstatné.
„Máme data za posledních 50 let z chemického výzkumu, z klinických zkoušek. Dokážeme je zkombinovat s daty o skutečném působení léků po jejich uvedení na trh, z veřejných registrů, z výzkumu mimo farmaceutický průmysl a dalšími. Třeba v případě kardiovaskulárních chorob a diabetu ve vaší zemi bych pravděpodobně mohl dát vaší vládě nepopiratelný důkaz, že když investujete o trochu více na léčbu diabetu, můžete ušetřit hodně peněz, protože nebudete muset léčit komplikace,“ popisuje Westby.
Podle ekonoma Tomáše Doležala není nic špatného na tom, že řízení o cenách a úhradách léků stojí na datech z farmaceutických firem. „Není špatně, že tu práci s analýzami udělá firma za svoje prostředky, špatně by bylo tomu bezmezně věřit,“ uvádí Doležal. Přitom podle něj kontrolní systémy, které mají ve firemních analýzách odhalovat případné posuny, fungují, a to i v Česku.
Ovšem také veřejné instituce mají zájem pohlédnout hlouběji do zdravotnictví, získat relevantní data a analyzovat je. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek kritizuje, v jakém stavu nyní zdravotnická statistika je. I on hledá specialisty na práci s daty, mimo jiné ve spolupráci s univerzitami. A slibuje velké změny. Plánuje domluvit se zdravotními pojišťovnami sdílení jejich dat, která by ve veřejných statistikách doplnila dosud děravý a nespolehlivý ruční sběr údajů ze zdravotnického terénu.
Anonymizovaná data ze zdravotních pojišťoven by byla pro porozumění českému zdravotnictví zásadní. V Evropě se také mluví o tom, že by měly farmaceutické firmy zpřístupnit svoje data z klinických zkoušek. Hledání odpovědí na otázky, které z medicínských řešení je ekonomicky efektivní, by pak bylo jednodušší i pro nezávislé experty. l •
I když se veřejné instituce v Evropě snaží, s trochou nadsázky se dá říct, že jsou to farmaceutické firmy, kdo má dnes o zdravotnictví nejlepší analýzy.
O autorovi| Adéla Čabanová, cabanova@mf.cz
