Není pochyb. Česká korupční chobotnice je euroskeptická a potrpí si na naschvály. Červnové velkolepé divadlo s Davidem Rathem ve sněmovně zcela přebilo schvalování vzniku Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).
Nynější zatčení a obvinění Marka Dalíka bohužel zastiňuje zahájení ostrého provozu ESM. Tedy ostrého. To se o vachrlatém, na koleni poslepovaném systému záchrany eurozóny nedá tak úplně říct. Evropská centrální banka (ECB) nebude vykupovat státní dluhopisy, dokud země nespadne do ESM. A ESM nezačne ani se sanací bank, dokud nebude ustanoven společný bankovní dozor. A o bankovní dozor se rozhořela regulérní zákopová válka mezi Německem a Bruselem…
Ačkoli předseda Evropské komise José Barroso volá po rozřešení eurokrize ještě tento měsíc, ministři financí eurozóny sněmují a státy se chystají na blížící se summit, všichni by měli mít jako prioritu jedinou věc: uvést ESM co nejrychleji do plnohodnotného provozu.
Bohužel místo pragmatického řešení eurokrize nyní převládají ideologické faty morgany jednotlivých důležitých hráčů. Jsou to občas dobré vtipy. Například 11 největších států eurozóny chce společnou evropskou armádu. Nebo tenhle: podle francouzského ministra financí by Brusel měl vyplácet všem Evropanům podporu v nezaměstnanosti. Všechny tyto federalizační nápady, jakkoli masochistické, je asi možné na Evropě vyzkoušet, ale pacient nesmí být v té době již mrtev.
A to se stane, jestliže místo sanací španělských a dalších bank budou eurolídři řešit takovéto hlouposti. Summit EU na konci října by měl jasně říct, jaká práva má ESM. To zatím nevíme. Brusel trvá na kontrole všech evropských bank ECB, Německo by dokázalo snést jen evropský dozor nad Deutsche Bank a ještě několika největšími kolosy. Tato přetahovaná se ale koná na okraji propasti, protože bez rozšíření pravomocí ECB nemůže ESM začít sanovat potápějící se banky. A to už nyní čekají s nataženou rukou španělské, kyperské či slovinské ústavy.
Ideologické bitvy o šíři bankovního dozoru a bankovní unie by tak měly jít nyní stranou. Hlavní je svěřit ECB práva tvrdého dozoru nad bankami spadlými do tenat ESM a z něj udělat jakousi obdobu amerického programu TARP. A jakmile začne ESM fungovat, spustí se tím i jistota výkupu dluhopisů pro krachující země od ECB dle plánu Maria Draghiho.
Čtěte také:
EK: Eurozóna musí o záchraně eura rozhodnout ještě v říjnu
Nad Řeckem se opět smráká. Odpustí se další dluhy?
Kypr odmítá podmínky mezinárodní pomoci
Včerejší zahájení provozu ESM tak ještě mnoho neznamená a těch imaginárních 500 miliard eur létá zatím hodně vysoko ve vzduchu. Teprve v momentu, kdy budou reálně k ruce, se eurofederalisté mohou vrátit ke svým vzdušným zámkům a my v Česku ke sledování tuzemského nekonečného korupčního sitcomu. Dřív ale ne.
