Kdo že se to sešel včera v Haagu, aby jednal o vyloučení osmého člena ze svých řad? Přece sedm nemocnějších ekonomik světa, které dohromady reprezentují přes 60 procent celého světového bohatství a společně vedou čím dál globalizovanější svět ke světlým zítřkům.
A nyní bez pohádek: skupina G8 je obstarožním uskupením z minulého století, které svou poslední velkou úlohu sehrálo v roli šidítka pro ruského prezidenta Borise Jelcina. Jestliže se rozpadne, vůbec nic se nestane. Nanejvýš se začnou ozývat všetečné otázky, k čemu že jsou zbývající sešlosti G7, případně ještě G20.
Nejmocnější státníci světa se vcelku zbytečně snaží zachovat strukturu G8. Příkladné tanečky okolo vyloučení Ruska z G8 předvádí především Německo. Nejprve kancléřka Angela Merkelová v reakci na krymskou invazi prohlásila, že G8 už neexistuje. Spolkové ministerstvo zahraničí ale později stáhlo ocas a vyhlásilo, že G8 prý existuje dál. A včera v Haagu nejmocnější lidé světa řešili stejnou kvadraturu kruhu – jak potrestat Vladimira Putina, ale raději tak, aby to nikoho na Západě příliš nezabolelo.
Vyloučení z „elitní“ G8 je to nejmenší. Nezávazné přizvání Ruska do klubu nejmocnějších zemí navrhl americký prezident Bill Clinton už v roce 1994, když potřeboval, aby se Rusové v dohodnutých termínech stáhli z pobaltských republik. Z pozorovatele plnohodnotným členem se pak Jelcin stal v roce 1998 odměnou za vzorné kapitalistické reformy podle představ Západu.
Ale především bylo ruského prezidenta třeba uchlácholit před chystaným rozšířením NATO o několik zemí včetně Česka. Clinton razil heslo: tvrdě na Rusko v NATO, srdečně v ostatních institucích. A jako šidítko byl prestižní, ale bezmocný klub G8 ideální.
Paskvil
Vznikl tak vlastně paskvil, který nijak neodpovídal geopolitické realitě přelomu 20. a 21. století. Sedmička států, která se začala radit kvůli konci brettonwoodského systému a ropným šokům v sedmdesátých letech, se rozšiřovala o Rusko. Proč? Ignorovala přitom Čínu, dnes druhou největší ekonomiku, a dále například Brazílii, jejíž ekonomická relevance je rozhodně vyšší než v případě Kanady či Itálie.
Působivost G8 navíc vždy pohasínala, když se místo velikosti členských států začalo hovořit o nějakých konkrétních přijatých opatřeních. Pamatuje si snad dnes někdo na nenaplněné sliby potravinové pomoci či nezávazné klimatické programy?
Jako reakce na neudržitelnost studenoválečného uskupení G7/G8 vzniklo rozšíření na G20. Tato skupina sice není o nic akceschopnější, ale složení účastnických států je alespoň trochu pochopitelnější. S vyloučením Ruska z G8 tedy není potřeba vůbec váhat. Skupina G8 vznikla jako odměna pro Rusko Borise Jelcina. Není tedy důvod, proč by nemohla svůj nepříliš významný život stylově zakončit jako trest pro Rusko Vladimira Putina.
Čtěte také:
David Klimeš: Břidlicové štěpení Putinova vlivu
