Ruku na srdce: svěřili byste svůj právní případ do rukou Pavla Hasenkopfa? Ano, jde o erudovaného právníka. Ale také o muže, který neváhá vytahovat na boží světlo detaily práce, kterou pro vás udělal, když se mu to zrovna hodí.
Léta budoval svou kariéru na ministerstvech, ve sněmovně a nakonec na Hradě. Od nynějška je však pro státní správu zjevně mrtvým mužem. Ale buďme rádi, že nové osazenstvo Hradu dotlačilo Hasenkopfa k profesní sebevraždě. Ani ne tak kvůli provalení autorů amnestie. Spíše kvůli zveřejnění původního návrhu amnestie z Hasenkopfova pera. Ten by býval republice prospěl mnohem více než konečná verze s ostudnou abolicí.
Když je fraška dlouhá, už ze smíchu trochu začnou bolet koutky úst. Včerejší marná snaha prezidenta Miloše Zemana zahnat Hasenkopfa do kouta už proto ani moc nepobavila. Zeman tvrdí, že Hasenkopf na amnestii pracoval. Což právník nepopírá. A že pracoval i na aboličních paragrafech. Což Hasenkopf také nepopírá.
Stále však platí, že Hasenkopf amnestii napsal, nicméně jeho verze šla do stoupy. A administrátor celé věci Ladislav Jakl vsadil s Václavem Klausem na někoho jiného. Velmi pravděpodobně na exposlance Zdeňka Koudelku, který už v den vyhlášení amnestie dokázal v novinách zapáleně obhajovat smysl Klausova počinu s plejádou přesných čísel o počtu vězňů.
Honba za autorstvím amnestie je i kvůli teatrálnímu stylu Hasenkopfovy obrany dost absurdní. I kdybychom Koudelku dejme tomu veřejně vyváleli v dehtu a posypali peřím, na samojediné a jednoznačné politické odpovědnosti za amnestii to vůbec nic nezmění – tu nesl a nese Václav Klaus.
Stejně ale buďme zhrzenému hradnímu právníkovi vděčni. Na svou obranu už v únoru publikoval svůj neuskutečněný návrh. A nyní k němu opět přitáhl pozornost. Je to zajímavé čtení, protože člověka nutí zamyslet se, jak amnestie měla vypadat, pokud už tedy vůbec měla vzniknout.
Hasenkopfův návrh je extrémně složitý a podrobný. Ale právě díky konkrétnosti, kalkulaci s odpuštěním maximálně pětiletého trestu a podobně by se z tenat justice nemohli vyvléknout například mafiáni či recidivisté. Nejzajímavější je pak nejspornější abolice – zde by bylo rozhodující, zda se nepřiměřeně táhne vyhlášení hlavního líčení od zahájení trestního stíhání. A platnost amnestie až k prvnímu březnu by liknavým státním zástupcům dala poslední šanci rozeběhnout alespoň ty nejkřiklavější případy.
Ano, je to už všechno jen co by kdyby. Ale zveřejněný návrh zhrzeného Hasenkopfa je stále to nejpodstatnější, co z celé pitomé kovbojky „Hledá se autor amnestie: živý, nebo mrtvý“ zůstává. Pro případné příští pardony je totiž tento neuskutečněný návrh mnohem podstatnější než realizované a právem odsuzované milosti Havlovy i Klausovy.
Čtěte také:
„Zdeňku, sorry.“ Amnestii napsal Koudelka, tvrdí Hasenkopf
Blažek: Koudelka se na amnestii nepodílel jako člen ministerstva
Zeman autora amnestie již zná, říká exporadce Hasenkopf