Strana zelených vešla do dějin české politiky jako symbol maximálního využití takzvaného koaličního potenciálu – s šesti poslanci si v roce 2006 vynutila čtyři ministry. Starostové a nezávislí nejsou tolik na ráně: podporují vládní TOP 09, nikdo moc neví, kolik mají v klubu TOP 09 poslanců (jsou tři) a hodně lidí si myslí, že za tragické nominace na ministra kultury může Karel Schwarzenberg.
Obnovená smlouva STAN s TOP 09 ale jasně ukázala, zač je ve starostenském hnutí Petra Gazdíka perník. TOP 09 až do roku 2017 musí prosazovat priority STAN, ale nesmí starostům nutit své senátorské kandidáty, a už vůbec se jim nesmí míchat do krajských voleb a komunálu. To vše za jedinou úsluhu starostů: ve sněmovních volbách dodají TOP 09 zdání, že Schwarzenbergova strana je celostátní partají s podporou v kdejakém koutě republiky.
Pokud by se měla ještě před definitivní smrtí dnešní vládní koalice volit nejúspěšnější kabinetní strana, těžko najít lepšího kandidáta než právě hnutí STAN. Pro tuto zdánlivě bizarní volbu lze přinést nejeden argument: zatímco u ODS či TOP 09 si občan často pod nánosem politických karambolů nevybaví žádný úspěch, u STAN hned naskočí alespoň prosazená změna rozpočtového určení daní. Není přitom vyloučeno, že se straně se třemi poslanci podaří do voleb ještě nejeden zářez: ať už jde o přímou volbu starostů v malých obcích či o převedení budoucí správy eurofondů na lokální úroveň.
Přitom faktická vládní účast starostů rozhodně není bez poskvrny. Vláda Petra Nečase měla kvůli hnutí STAN od počátku ve svých řadách normalizačního komunistu Jiřího Bessera, který jako ministr kultury viděl kulturu především v Kabátech.
Když po skandálu z ministerstva kultury odešel, nahradila ho jiná starosty vybraná katastrofa Alena Hanáková. STAN tak dokonale vyvrací mýtus, který naposled zopakoval na jejich sjezdu prezident Miloš Zeman: že starostování je tou nejlepší průpravou pro celostátní politiku.
Stejně je ale obdivuhodné, kam to Gazdík se svým projektem dotáhl. Ještě v roce 2009 spolu s mnoha jinými straničkami (včetně levicových!) vyhořel v evropských volbách a mezi starosty byla známější značka SNK. Hned vzápětí si ale dobře vybral. V mánii před volbami 2010 kdejaká větší strana sháněla podporovatele a TOP 09 nabídla sňatek z rozumu právě STAN. Brzy se ukázalo, že Gazdík nebude pátým kolem u vozu. V senátních volbách a v krajích potvrdili starostové svou nadřazenost a tomu odpovídá i nová smlouva o spolupráci.
Konec dobrý, všechno dobré, mohlo by se říct. Ale stejně: má opravdu vypadat recept na úspěšnou politiku tak, že se na trhu sejde pár celostátně známých tváří s „těmi zdola“ a pak už se jen licituje o ceně? Soudě podle úspěšného svazku TOP 09 a starostenského hnutí asi ano.
Čtěte také:
Starostové potvrdili spojenectví s TOP 09, nezviklal je ani Zeman
Petr Gazdík: Z politiky na mě padá hrozná skepse
Bitva o anonymní akcie: lepší něco nežli nic
