Zatímco první čtvrtletí letošního roku jsme s údivem sledovali předhánění se světových akciových trhů v tom, který z nich vykáže lepší výsledek, druhé čtvrtletí jde zatím, zdá se, v opačném směru a investorům způsobuje vrásky na čele. Již v prvních měsících roku jsme mohli být svědky toho, jak se dluhopisové trhy „odpojily“ od vývoje na akciových trzích, respektive jak přestala fungovat obvyklá korelace mezi vývojem dluhopisů a akcií.
Ačkoli akcie rostly, dluhopisy na to nereagovaly a analytici začali bít na poplach a upozorňovat, že se stávajícím růstem není vše v pořádku. Tato slova se záhy začala naplňovat. Zaklínadlem a katalyzátorem pohybů na trzích se stalo Řecko, nyní v tandemu se Španělskem a dalšími adepty ze spolku zemí platících eurem. Investoři tak většinou přišli o akciové výnosy z počátku roku, avšak z pohledu toho, jakým způsobem by měli mít své investiční portfolio rozložené, se nezměnilo nic, ba naopak.
Analytici Citibank konzistentně již několikátý měsíc v řadě upřednostňují dluhopisy před akciemi (s výjimkou německých a japonských) a dalšími rizikovými aktivy. Nicméně i v oblasti dluhopisů není vše tak jednoduché. Při pohledu na vývoj a výnosy vládních dluhopisů Spojených států, které pravděpodobně budou stále preferovaným investičním nástrojem v době pokračující nejistoty, je otázkou, o kolik níže mohou výnosy z těchto dluhopisů vůči dnešním hodnotám ještě klesnout.
Čtěte také:
Luboš Mokráš: Dluhopisy značí mizerii
Martin Kujal: Jistota prodělku
O spořicí dluhopisy je zájem: Češi jich už objednali za 10 miliard
Ovšem zvýšení spreadů rizikovějších firemních dluhopisů může představovat zajímavou příležitost díky silným rozvahám firem.
Velmi podobně je pak možné hovořit o dluhopisech rozvíjejících se trhů v lokální měně.
