Většina Evropy může Německu závidět kondici tamní ekonomiky. Loni se HDP Německa zvýšil o tři procenta, o rok dříve dokonce o 4,2. Díky tomu je Německo jednou z mála evropských zemí, které se již dostaly nad předkrizovou úroveň. Síla ekonomiky se projevuje i v životní úrovni. Nezaměstnanost klesla na 6,8 procenta. Od sjednocení země po pádu berlínské zdi nikdy nebyla nižší. Průměrná čistá mzda loni stoupla o 2,6 procenta, o rok dříve o 3,8 procenta.
Nebylo tomu tak vždy. Ještě před pár lety platilo Německo za „nemocného muže Evropy“. V devadesátých letech minulého století platila země daň za znovusjednocení a průměrné tempo růstu ekonomiky kleslo na 1,6 procenta, zatímco v letech osmdesátých činilo 2,6 procenta. V první dekádě 21. století růst zpomalil na pouhé procento.
Jenže zatímco pro ostatní země EU se lisabonská strategie, která měla přetvořit EU v nejskvělejší ekonomiku světa, stala jen administrativním cvičením, Německo si vzalo reformy k srdci. Mezi nejvýznamnější změny patří reformy trhu práce z let 2003 až 2005 známé jako Hartz I až IV. Ani v Německu se reformní úsilí neobešlo bez protestů, výsledky ale mluví za vše. Nezaměstnanost klesla, produktivita práce stoupla a jednotkové mzdové náklady rostly daleko pomaleji než ve Francii, Itálii či Španělsku.
Nejenže se reformami podařilo oživit ekonomiku. Země se také zbavila chronických deficitů veřejných financí. Těsně před krizí dokonce veřejné rozpočty dosáhly mírného přebytku. Loňský deficit ve výši jednoho procenta HDP představuje úroveň, o jaké si může většina vyspělých zemí nechat jen zdát.
Dalším pilířem úspěchu německé ekonomiky jsou investice do budoucnosti. Do vědy a výzkumu se v Německu investuje 2,8 procenta HDP (podobně jako v USA), průměr v EU jsou dvě procenta. Počet patentů v relaci k velikosti populace je v Německu dvojnásobný ve srovnání s průměrnými hodnotami v EU; vyšší je pouze ve Švédsku.
Nicméně ani Německo nemůže odolat ochlazování, které přichází ze zbytku světa. Tempo růstu se v průběhu letošního roku znatelně snížilo a výsledky šetření mezi firmami nabádají k opatrnosti. Index podnikatelského klimatu publikovaný mnichovským institutem Ifo v září klesl na nejnižší hodnotu za posledních 32 měsíců. Index nákupních manažerů se sice v posledních dvou měsících mírně zlepšil, stále však zůstává v oblasti, která je obvykle spojena s mírnou recesí.
Čtěte také:
Německým vývozcům ubylo nejvíce zakázek za tři roky
Pesimismus německých firem se prohlubuje
České ekonomice se nyní příliš nedaří a objevují se úvahy, zda se již nevyčerpal potenciál současného modelu ekonomiky. Německý příběh shrnutý body reformy–disciplína–investice do budoucnosti může být v mnohém inspirací.
Autor je hlavním ekonomem Patria Finance
