Valorizace započitatelných částí denního vyměřovacího základu pro příští rok nebude Profit již několikrát informoval o opatřeních, která kromě zrušené valorizace v důsledku odstraňování následků povodní připravuje vláda. V čísle 43 se zabýval úspornými opatřeními u nemocenských dávek.
Valorizace započitatelných částí denního vyměřovacího základu pro příští rok nebude
Profit již několikrát informoval o opatřeních, která kromě zrušené valorizace v důsledku odstraňování následků povodní připravuje vláda. V čísle 43 se zabýval úspornými opatřeními u nemocenských dávek.
Nemocenské pojištění je státem garantovaným sociálním zabezpečením výdělečně činných osob po dobu pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, karantény, jakož i těhotenství a péče o narozené dítě nebo nemocného člena rodiny a jiných krátkodobých sociálních událostí, např. v době ústavní péče nebo komplexní (zdravotní pojišťovnou plně hrazené) péče lázeňské. Z nemocenského pojištění se poskytují čtyři peněžité dávky:
* nemocenské,
* peněžitá pomoc v mateřství (a to jak zaměstnancům, tak dobrovolně nemocensky pojištěným osobám samostatně výdělečně činným)
* pomoc při ošetřování člena rodiny,
* vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (toliko zaměstnancům).
Společné zásady
Výše dávek jmenovaných na druhém až čtvrtém místě pro rok 2003 zůstává z důvodu neprovedení valorizace započitatelných částí (resp. tzv. redukčních hranic) denního vyměřovacího základu na úrovni roku letošního. Dávky nemocenského pojištění se odvozují z pojištěncova hrubého příjmu - stanoví se z jeho denního vyměřovacího základu. Pro denní vyměřovací základ nemocensky pojištěných osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je rozhodným obdobím zpravidla kalendářní rok předcházející roku, v němž nastal důvod pro přiznání nemocenské dávky. Denním vyměřovacím základem OSVČ je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění vydělený počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Skutečný denní vyměřovací základ (čili hrubý příjem připadající na jeden kalendářní den) se však při stanovení nemocenských dávek nepoužívá celý. Plně se započítává příjem do 480 Kč (I. redukční hranice); z částky od 480 Kč do 690 Kč (II. redukční hranice) jen 60 % (maximálně 126 Kč); celkem tedy nejvýše 606 Kč; denní příjem nad 690 Kč se už nebere vůbec v potaz. Nárok na dávky nemocenského pojištění se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje ošetřující lékař. Povinně pojištění zaměstnanci žádají o některou z dávek u svého zaměstnavatele; osoby samostatně výdělečně činné, jež mohou, pokud se dobrovolně pojistí, pobírat jen nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství, u příslušné okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení.
Podpora při ošetřování člena rodiny
Při ošetřování člena rodiny náleží podpora zaměstnanci (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí ošetřovat nemocného člena rodiny, tj. buď nemocné dítě mladší než 10 let nebo jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou, popřípadě pečovat o zdravé dítě do 10 let ze stanovených důvodů (uzavření dětského výchovného zařízení, nařízená karanténa, nemoc opatrující osoby). Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje zaměstnanci nejvýše po dobu prvních devíti kalendářních dnů (při trvalé péči aspoň o jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a zaměstnanec je jinak osamělý se podpora poskytuje nejvýše prvních 16 kalendářních dnů - náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému). Podpora činí za kalendářní den 69 % denního vyměřovacího základu. Maximální základní podpora při ošetřování člena rodiny činí 3771 a delší zvýhodněná 6704 Kč.
Peněžitá pomoc v mateřství
Doba, po kterou se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, odpovídá 28 týdnům mateřské dovolené (při porodu dvou nebo více dětí zároveň prodlužuje se podpůrčí doba na 37 týdnů; stejně se prodlužuje tato doba pro ženu, jež porodila jedno dítě, pokud je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená, osamělá a nežije-li s druhem). Nemocenská dávka náleží také ženě, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, svěřené rozhodnutím příslušného orgánu nebo dítě, jehož matka zemřela. Dávka se poskytuje rovněž svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému zaměstnanci, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela; jakož i muži, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. Peněžitá pomoc v mateřství činí za kalendářní den 69 % denního vyměřovacího základu (s tím, že denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou; u zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se zjišťuje ke dni jejího převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější). Maximální peněžitá pomoc v mateřství za jeden kalendářní den činí 419 Kč a maximální měsíční pomoc (za 31 kalendářních dnů) 12 989 Kč (viz tabulku).
K vyrovnávacímu příspěvku
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než na pozici dosavadní. Totéž platí pro matku do konce devátého měsíce po porodu. Touto sociální dávkou se vyrovnává rozdíl mezi mzdou, kterou měla zaměstnankyně před převedením na jinou práci, a mzdou, kterou má po tomto převedení. Nevyrovnává se ovšem pokles příjmu, k němuž došlo v důsledku toho, že žena začala pracovat na kratší pracovní úvazek. Příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Dávka se vyplácí nejdéle do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.
Příklad: Těhotná pracovnice před převedením na jinou práci pobírala mzdu 17 000 Kč, po převedení jen 11 000 Kč. Denní vyměřovací základ před převedením činí 554,34 Kč. Převyšuje tedy hranici 480 Kč, a proto se částka nad tuto hranici bude započítávat jen z 60 %. Zredukovaný denní vyměřovací základ se spočítá jako 480 + 0,6 x (554,34 - 480) = 524,60, zaokrouhleno na 525 Kč. Průměrný započitatelný příjem připadající na jeden kalendářní den v kalendářním měsíci po převedení představuje 355 Kč (11 000: 31). Vyrovnávací příspěvek vychází jako rozdíl obou částek (525 - 355), bude tedy činit 170 Kč za kalendářní den. Za měsíc s 30 dny obdrží proto zaměstnankyně spolu se svým výdělkem nemocenskou dávku ve výši 5100 Kč.
Příklady výše nemocenských dávek v Kč
Měsíční hrubá mzda nebo plat Denní vyměřovací základ Denní výše dávky nemocenské dávky
(v předch. kalendářním čtvrtletí) (DVZ) (69 % DVZ)
Podpora při ošetřování člena rodiny Peněžitá pomoc v mateřství
za 9 kalendářních dn
