Do počátku listopadu hostí česko-rakouské pomezí unikátní přeshraniční výstavu
Nikde není setkávání dvou zemí či dvou národů intenzivnější než na jejich hranicích. V případě Čechů a Rakušanů je tento fakt umocněn tím, že obě dnešní republiky byly téměř 400 let součástí stejného státního útvaru. Tezi o intenzivním setkávání potvrzuje nejvýznamnější letošní česko-rakouský kulturní projekt první přeshraniční zemské výstavy s názvem Dávné stopy – nové cesty, pořádané spolkovou zemí Horní Rakousko a Jihočeským krajem, která probíhá od 26. dubna do 3. listopadu ve čtyřech místech na obou stranách společné hranice.
Minulost dávná i blízká Hostitelskými místy unikátní výstavy, jejíž příprava začala v roce 2008, jsou na rakouské straně města Bad Leonfelden a Freistadt, v Čechách Vyšší Brod a Český Krumlov. Cílem projektu bylo zmapovat po staletí trvající sousedství Horního Rakouska a jižních Čech. I proto je jedním z nosných témat společná historie od středověku až do současnosti. Právě na nejstarší období celého regionu se zaměřuje výstava ve Freistadtu, umístěná v nákladně zrenovované budově historického pivovaru. Zdejší expozice představuje společný přírodní prostor na hranici Čech a Rakouska, vznik osídlení, dopravních cest a obchodních vztahů, ale nevynechává ani smutnou kapitolu společných dějin – dobu, kdy obě země oddělila železná opona. Citlivá témata Rovněž další zastavení výstavního projektu Dávné stopy – nové cesty v lázeňském městečku Bad Leonfelden se věnuje tématům, která spojovala lidi na obou stranách hranice bez ohledu na jazyk a národnost. Návštěvníci si v někdejším měšťanském špitále prohlédnou expozice věnované lidové medicíně, lidové zbožnosti, víře a pověrám.
Dále výstava v Bad Leonfelden dokumentuje historické vztahy Česka a Rakouska, a to od společné existence v rámci habsburské monarchie přes obě světové války a jejich důsledky až po propojení v rámci Evropské unie. Přitom se nevyhýbá ani citlivým tématům, jako je vyhnání Čechů po mnichovském diktátu a sudetských Němců na základě Benešových dekretů.
Unikátní artefakt Zlatý hřeb výstavy ovšem najdeme na české straně.
V cisterciáckém opatství ve Vyšším Brodě lze zhlédnout památku mimořádné historické a kulturní hodnoty – takzvaný Závišův kříž, jeden z deseti nejvzácnějších relikviářů na světě (Euro 17/2013). Jedná se o středověký dvouramenný relikviářový kříž ze zlata zdobený filigránem, posázený safíry, rubíny, smaragdy a perlami. Jeho unikátnost je ovšem dána hlavně tím, že v nitru ukrývá část dřeva Kristova kříže – i proto bývá svou hodnotou často srovnáván s českými korunovačními klenoty.
Kromě Závišova kříže, který byl naposledy vystaven před více než 70 lety, si mohou návštěvníci ve Vyšším Brodě prohlédnout i zrenovovaný interiér chrámu s expozicí o světě šlechty a cisterciáků v obou zemích a navštívit kapitulní síň a jednu z nejkrásnějších českých klášterních knihoven.
Neuskutečněná budoucnost Poslední výstavní místo projektu, Český Krumlov, láká na dvě výstavy. První s názvem 4 fotografové, 2 země, 1 region probíhá v nově zpřístupněné Židovské synagoze a jejím těžištěm jsou díla čtyř fotografů, kteří působili v 1. polovině 20. století na obou stranách hranice.
Druhou výstavu s názvem Co by, kdyby najdeme v českokrumlovském Regionálním muzeu. Tato expozice představuje přes dvě desítky projektů z období od středověku až po rok 1989, které vznikly v česko-rakouském pohraničí, ale nebyly nikdy uskutečněny. Zřejmě nejbizarnějším záměrem je plánovaný tunel Adria z roku 1979, jehož cílem bylo spojit Československo s Jadranem. Jde o projekt železničního tunelu, který měl vést z Českých Budějovic pod celým územím Rakouska až k přístavu Koper na severu Istrijského poloostrova. Náklady měly přesáhnout 258 miliard československých korun, výstavba byla plánována na 30 let.
Dolnorakouská premiéra Přestože je letošní přeshraniční zemská výstava mimořádná, nejde o jediný počin tohoto druhu. Úplně první přeshraniční výstava pod názvem Rakousko. Česko. Rozděleni – odloučeni – spojeni zaměřená na společnou historii obou zemí proběhla v roce 2009, pořadateli bylo Dolní Rakousko a Kraj Vysočina. Tato výstava přilákala přes 400 tisíc návštěvníků, smutné ale je, že Čechů byla pouhá desetina. Věřme, že letošní společný projekt Horního Rakouska a Jihočeského kraje vzbudí u českých turistů mnohem větší zájem. Vzhledem k mimořádným exponátům i ojediněle představovaným tématům by byla velká škoda si tuto výstavu nechat ujít.
