Ještě čtyři roky po krachu loterijního kolosu se u soudů bojuje o stamiliony korun
Ani řada soudních proher zatím neodradila mobilního operátora T-Mobile Czech Republic a slovinský peněžní dům Nova Ljubljanska banka (NLB) v pokračování sporů, které vyvolal pád Sazky. Po loňské prohře u Vrchního soudu v Praze, která potvrdila předchozí soudní verdikt, se obě společnosti dovolaly k Nejvyššímu soudu České republiky.
Firmy žalují insolvenčního správce zkrachovalé Sazky Josefa Cupku a firmu Sazka sázková kancelář, kterou ovládaly finanční skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a KKCG Karla Komárka. Mobilní operátor a slovinská banka napadají samotný prodej byznysu Sazky do rukou zmíněných finančních skupin.
Právní boj o 300 milionů Kromě žaloby, která napadá prodej sázkového lídra, usiluje mobilní operátor v paralelním sporu vyloučit z konkurzní podstaty stamiliony korun. Ty představují tržby z dobíjení kreditů pro mobilní telefony, přičemž krachující Sazka je již T-Mobilu nezaplatila. Ani s touto žalobou ale u soudů dosud neuspěl. „Jedna z žalob je projednávána před Ústavním soudem, druhá je u Nejvyššího soudu,“ uvádí mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová. „Cílem je nastolit takovou situaci, aby se T-Mobile Czech Republic domohl celé částky, kterou mu bývalá Sazka dluží – zhruba 228 milionů korun – a nikoliv jen toho, co na něj připadlo v rámci insolvenčního řízení (přibližně 65 milionů korun),“ dodává. Mobilní operátor proto požaduje ještě doplatit okolo 163 milionů.
Slovinská banka se pak soudí o více než 130 milionů korun, které její společnosti NLB Factoring dlužila zkrachovalá Sazka. Operátor a banka společně chtějí vysoudit necelých tři sta milionů.
Původně přitom napadala u soudů způsob prodeje majetku loterijního kolosu rovněž společnost DF Deutsche Forfait (DF), která ale dovolání nepodala. Firma nyní nechtěla průběh žalob komentovat.
S dosavadním rozhodováním soudů je naopak spokojen insolvenční správce Cupka.
„Soudy opakovaně potvrdily, že prodej podniku proběhl v souladu s insolvenčním zákonem a pan správce v průběhu celého insolvenčního řízení postupoval správně,“ tvrdí Cupkova mluvčí Lenka Tichá.
Iluze o spravedlnosti tuzemských soudů si naopak nedělá zástupce slovinské firmy Štefan Loncnar. „Skončilo to, vyhráli silnější (finanční skupiny KKCG a PPF – pozn. red),“ zhodnotil výsledek Loncnar. Ten ani nedoufá ve zvrat dlouholeté právní bitvy u Nejvyššího soudu ČR. „Víte, jak v Česku fungují soudy!“ glosuje hořce. Skupina KKCG, která je v současnosti jediným vlastníkem Sazky, ovšem považuje žaloby obou společností za vykonstruované. Obcházení zákona V dovolání T-Mobile i slovinská banka napadají fakt, že prodej schvaloval pouze věřitelský výbor zkrachovalé Sazky, který ovšem ovládali zástupci KKCG a PPF, tedy budoucí kupci. A to bez souhlasu schůze věřitelů.
„Uzavřená smlouva o prodeji podniku dlužníka včetně postupu, který jejímu sjednání předcházel, vykazuje znaky jednání in fraudem legis (obcházení zákona – pozn. red.),“ uvádí se v dovolání společnosti T-Mobile.
O svém výkladu ale T-Mobile soudce dosud nepřesvědčil. „V insolvenčním zákoně je jasně napsáno, co schvaluje schůze věřitelů a co věřitelský výbor. S tím se vyrovnaly soudy prvního a druhého stupně, s jejichž rozhodnutími se ztotožňujeme,“ upozorňuje právník Komárkovy skupiny a předseda věřitelského výboru Salezy (nové jméno původní firmy Sazka) Josef Novotný.
V předchozích žalobách napadaly žalující firmy – T-Mobile, NLB, DF – to, že Cupka prodal majetek Sazky skupinám PPF a KKCG příliš levně. Skupiny ho získaly v roce 2011 za 3,81 miliardy korun. O rok později ovšem Kellnerova PPF prodala polovinu Sazky firmě Starbrite Investment, která kontrolovala Sazku sázkovou kancelář. Od Komárka tehdy vyinkasoval Kellner 211 milionů eur (přes pět miliard korun).
„Kupovat firmu v konkurzu je něco jiného než kupovat firmu, která už je takříkajíc čistá. Vyčítat správci, že firmu dotyčný kupec prodal třeba za jeden dva roky o něco dráž, to je nesmysl,“ prohlásil loni v rozhovoru pro deník E15 Cupka.
Nicméně nejde o jediné zpochybnění prodeje. Podle původních žalob měl insolvenční správce dát přednost nabídce od investiční skupiny Penta, která nabízela 4,65 miliardy korun. Nabídku ovšem Penta dala mimo výběrové řízení v režii Cupky, které však mělo brutální podmínky.
Zájemci o majetek Sazky totiž měli složit depozitum ve výši půl miliardy korun předtím, než dostanou informace o hospodaření loterijní firmy. Podle KKCG ale byla půlmiliardová kauce nutná kvůli tomu, aby konkurence nezneužila citlivé informace o Sazce k jejímu potopení.
Hušákovo „veledílo“ Hlavním strůjcem krachu loterijní společnosti byl ovšem její šéf a neomezený vládce Aleš Hušák a jeho rozhodnutí o megalomanské výstavbě víceúčelové haly O2 arena. Kvůli hale se Sazka dramaticky zadlužila. Náklady na výstavbu se vyšplhaly až na astronomickou sumu přesahující devět miliard korun. A takovou zátěž nemohla utáhnout ani firma vydělávající přes miliardu korun ročně.
Hušák se tak stal zřejmě prvním manažerem na světě, který poslal loterijní monopol do krachu. l
Odměna pro Cupku: 46 milionů Insolvenční správce Josef Cupka dostane za insolvenční řízení Sazky odměnu v celkové výši 46,1 milionu korun (včetně daně z přidané hodnoty). Vyplývá to z Cupkovy konečné zprávy o krachu loterijní společnosti. Celkové výdaje spojené s insolvenčním řízením se vyšplhaly na zhruba 293 milionů korun. Z toho nejvyšší položky (kromě odměny pro Cupku) představují peníze pro dodavatele padlé Sazky ve výši 89,7 milionu korun, poradenství přišlo na 59,5 milionu a na výplatu výher šlo 35,6 milionu korun. l 8,8 mld. Kč představuje výše dluhů, které po sobě zanechala Sazka 3,37 mld. Kč bylo vyplaceno věřitelům, z toho nezajištěným věřitelům 2,54 miliardy a zbytek zajištěným 203,7 mil. Kč je částka, kterou ještě zbývá věřitelům vyplatit Zdroj: Konečná zpráva ve věci dlužníka Saleza (dříve Sazka); insolvenční rejstřík
O autorovi| Vladan Gallistl Jiří Zatloukal • • gallistl@mf.cz zatloukal@mf.cz
