Na jaře by se měla situace vrátit ke dvouprocentní inflaci Deflační tlaky v ekonomice jsou silnější, než trh očekával. Meziroční inflace díky těmto deflačním tlakům poklesla na pouhých 0,5 procenta, což je nejnižší úroveň v novodobé historii ČR. Za tento vývoj vděčíme zejména silné koruně a dlouhodobě klesajícím cenám potravin.
Na jaře by se měla situace vrátit ke dvouprocentní inflaci
Deflační tlaky v ekonomice jsou silnější, než trh očekával. Meziroční inflace díky těmto deflačním tlakům poklesla na pouhých 0,5 procenta, což je nejnižší úroveň v novodobé historii ČR. Za tento vývoj vděčíme zejména silné koruně a dlouhodobě klesajícím cenám potravin. Velmi důležitou roli zde hraje ale i sílící konkurence velkých obchodních řetězců, které se snaží nižšími cenami přilákat zákazníky. Díky takto silné konkurenci je možné, aby se např. ceny potravin vyvíjely výrazně odlišně než v okolních zemích. V budoucnu se k těmto deflačním tlakům přidá ještě velmi mírná deregulace, což počátkem roku 2003 povede k jednorázovému poklesu indexu spotřebitelských cen pod nulu, pokud nedojde k prudkému výkyvu na trhu s ropou. To znamená, že Česká republika poprvé v historii zažije deflaci. Ta je však pro ekonomiku nepříznivější než inflace, protože spotřebitelé obvykle odkládají spotřebu ve vidině dalšího poklesu cen. Nižší spotřeba se pak projevuje v nižších tržbách a nižším růstu ekonomiky. Deflace však potrvá jen do jara a postupně bude vzrůstat až k 2,5 procenta koncem roku 2003, což je na dolní hraně inflačního cíle ČNB. Centrální banka se tudíž inflace nemusí bát a může klidně přistoupit k dalšímu snížení úrokových sazeb.
Roste stavební výroba, stagnuje nezaměstnanost
Velmi zajímavou statistiku nám také přinesla stavební výroba. Potvrzuje se, že jedním z mála odvětví, které na povodních profitují, je stavebnictví. Po zářijovém růstu o 6,7 procenta vzrostla stavební výroba v říjnu o 3,5 procenta. Velká část tohoto růstu se přitom dá připsat na vrub opravám objektů postižených při srpnových povodních. Obdobný vývoj očekáváme i v listopadu. Vývoj ve stavebnictví se odrazil také v nezaměstnanosti, neboť je velká poptávka po pracovních silách v tomto odvětví. Nezaměstnanost díky tomu nerostla, ale stagnovalo na 9,3 %. Navzdory této povzbudivé zprávě se však situace na trhu práce z pohledu nezaměstnaných nelepší, protože počet uchazečů o jedno pracovní místo stále roste. Nalézt práci je tak stále těžší, protože počet volných míst rychle klesá, zatímco řady nezaměstnaných pomalu houstnou. Tento trend by s přicházející zimou měl pokračovat a vyústit v překročení psychologické hranice deseti procent již v lednu. K výraznějšímu poklesu nezaměstnanosti zřejmě nedojde dříve, než se oživí zahraniční poptávka po českém zboží. To by mělo nastat nejdřív v druhé polovině roku 2003.
Co je to deflace
Deflace je všeoobecný pokles cenové hladiny (opak inflace). Na rozdíl od inflace je to v poválečných letech jev výjimečný. Ve své podstatě nepůsobí na ekonomiku příznivě, i když mnozí liberální ekonomové ji za nebezpečnou nepovažují. Pokles cen však obvykle znamená pokles tržeb podniků, ale zároveň i pokles jejich nákladů na výrobu. Dlouhodobě by taková situace mohla vést k omezení ekonomické aktivity. Snižování zisku znamená nižší schopnost splácet úvěry, což může vést k bankrotům dlužníků i bank. V období deflace podnikatelé váhají s novými investicemi a spotřebitelé odkládají nákupy. To vše zpomaluje ekonomický růst.
(em)
