Menu Zavřít

Deflaci pravděpodobně znáte z ekonomie jako pokles cenové hladiny. Dlouhodobě bývá problematická

3. 11. 2023
Doba čtení: 2 minuty
Autor: Depositphotos

Se slovem deflace se lze setkat v ekonomii, kde představuje přímý opak inflace. Typický je pro ni absolutní pokles cenové hladiny. Pro kupující to může být na počátku ideální, ale centrální banky se snaží deflaci předcházet, neboť může vést k rozvoji deflační spirály. Dále se tento pojem využívá ještě v geologii, a to jako označení pro odvívání jemných zrn prachu a písku.

Co je deflace

S pojmem deflace se setkáváme nejčastěji v ekonomii. Jedná se o přímý opak inflace, jde tedy o situaci charakteristickou poklesem cen zboží a služeb. Při deflaci dochází ke zvyšování daní, snižování výdajů státu či omezování úvěrů. V první chvíli se může zdát, že deflace ekonomice naopak prospívá. Ceny jsou náhle nižší a spotřebitelé více nakupují, přičemž mohou vznikat i nová pracovní místa. Tento stav je ale jen krátkodobý. Po určité době vede deflace k nejrůznějším problémům:

  • nižší tržby,
  • pokles mezd,
  • zvýšení nezaměstnanosti,
  • neochota investovat,
  • zvyšování státního dluhu,
  • celková ekonomická nejistota.

S deflací se můžete setkat také v geologii. Zde se jedná o označení pro větrnou erozi, která spočívá v rozrušování půdního pokryvu a nezpevněných sedimentů a jejich odnášení. K tomuto typu eroze dochází hlavně v pouštích.

Deflace v ekonomii

Deflace v ekonomii znamená absolutní meziroční pokles cenové hladiny. Zpravidla se měří takzvaným indexem spotřebitelských cen. Při deflaci se zvyšuje kupní síla peněz. V praxi si to můžete představit například na ceně jogurtu:

Za jogurt, který běžně stojí 20 korun, při deflaci zaplatíte třeba jen 10 korun. Je to dáno právě zmiňovanou vyšší hodnotou peněz.

K deflaci obvykle dochází v důsledku nedostatku finančních prostředků (nedostatečná emise peněz). Proto má Česká národní banka v rukou nástroje, které jí umožňují dodávat peníze do oběhu i peníze z oběhu stahovat. K deflaci může dojít také při zamrznutí trhu, kdy se peníze přestanou točit v oběhu a stát (centrální banka) na to nijak nezareaguje.

V ojedinělých případech může dojít ze strany vlády dokonce i k záměrné deflaci. Praktickým příkladem je deflační politika, kterou zavedl Alois Rašín ve snaze ochránit československou ekonomiku před poválečnou inflací.

Inflace a deflace

Deflace je opakem inflace. Nastává v případě, kdy je míra inflace záporná (klesne pod 0 procent). Navenek se projeví poklesem cen zboží a služeb. Na rozdíl od inflace k ní ale dochází spíše výjimečně. Centrální banky se totiž snaží vzniku deflace předcházet různými opatřeními.

CIF24

Jaké jsou dopady deflace

Na první pohled nemusí pokles cen zboží a služeb vypadat jako něco špatného. Pro kupující je zpočátku výhodná, neboť si za méně peněz nakoupí více zboží. Nicméně dlužníci z ní rozhodně radost nemají, protože reálná hodnota jejich dluhů roste. Obecně je deflace v ekonomii vnímána jako negativní jev, neboť prohlubuje recesi. Pokud trvá příliš dlouho, může se rozvinout v takzvanou deflační spirálu (deflační past).

Deflační prostředí je charakteristické tím, že spotřebitelé odkládají nákupy, protože čekají na další poklesy cen. Výrobci a prodejci inkasují za své produkty a služby podstatně méně peněz, což je pro ně nevýhodné. Deflace neprospívá ani firmám zaměřeným export, protože ovlivní také ceny dovážených výrobků. Z toho důvodu pak klesá poptávka po vývozním zboží.

  • Našli jste v článku chybu?