Když odcházeli při hlasování o nedůvěře vládě poslanci ČSSD ze sněmovních lavic, aby aktivně nepodpořili vlastní vládu, vypadalo to jako poslední trapný výstup špatného herce. Měli šanci Babišův kabinet potopit, ale neudělali to. Bylo to zbabělé? Jejich důvod, kterému se ovšem všichni oponenti usmívali, byl, že nechtějí, aby ČSSD nahradil v koalici někdo horší. Ano, je to politické klišé, které obvykle říkají slaboši. Ale tuhle dějinnou roli pětiprocentního trpaslíka by měl někdo ocenit.
Že sedí ČSSD ve vládě, pomáhá vysílat do světa poslední zprávy o jakés takés civilizovanosti země ve středu Evropy. Příkladem je třeba okopávaný ministr zahraničí Tomáš Petříček. Co si budeme říkat, je to člověk bez zkušeností a konexí, které jsou v diplomacii tak důležité. Petříček je kompromisním řešením schválně zvoleným tak, aby byl lehce napadnutelným. Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš si jedou svoji vlastní zahraniční politiku a opravdového ministra nepotřebují. Také se Zeman do Petříčka kvůli jeho malým zkušenostem obul.
Petříček je něčím, co se zpravidla nazývá poslední ostrůvek pozitivní deviace. V zemi, která na jedné straně skáče do náručí čínským komunistům a zhlíží se v kremelském autoritativním režimu, dokáže říci, že ruská anexe vod Azovského moře je pro Česko stejně nepřijatelná, jako byla anexe ukrajinského poloostrova Krym. Co by jinak znělo jako úplně samozřejmá zpráva, je teď v zemanovském Česku neslýchaným výstřelkem. Ano, je smutné, že na vládní úrovni je to schopen říct ten nejslabší článek, ale aspoň tak.
Podobné je to na dalším resortu vedeném ČSSD, a to vnitru. Ministr a předseda strany Jan Hamáček uvedl do úřadu nového policejního prezidenta Jana Švejdara. Bývalý ředitel pardubické krajské policie má vlastně jen jeden důležitý úkol. Odstředit tlaky na vyšetřování kauzy údajného dotačního podvodu na farmě Čapí hnízdo spjaté s premiérem Babišem.
Pokud se podíváme na trojku stran, která je ochotna ANO s AB v čele držet u moci, je ČSSD jediná, která je reálně schopna takových kroků. Partaj kvůli tomu notně krvácí a dostala se až na hranici volitelnosti do sněmovny. Její sílu nemá smysl přeceňovat, proklamace k veřejnosti ještě nejsou zárukou, že v zákulisí ANO ČSSD nepřetlačí. Ale v době, kdy Evropa sleduje Česko s obavami a stále bedlivěji, jsou sociální demokraté jedním z posledních hlasů, které Česko ještě drží mezi zeměmi, kde zatím není úplně všechno špatně.
Přečtěte si další komentáře Petra Weikerta: