V systému je chyba -mnohé zápisy vznikají na základě smluv, které jsou neplatné, nebo zpochybnitelné. V posledních letech přibývá drobných a středních podnikatelů, kteří spekulují (ne v pejorativním smyslu) na realitním trhu. Je to logické - pozemky a nemovitosti jsou zjevně lákavou možností pro investici.
V systému je chyba -mnohé zápisy vznikají na základě smluv, které jsou neplatné, nebo zpochybnitelné.
V posledních letech přibývá drobných a středních podnikatelů, kteří spekulují (ne v pejorativním smyslu) na realitním trhu. Je to logické - pozemky a nemovitosti jsou zjevně lákavou možností pro investici. Realitní trh je opravdu velmi slibný, přes to by bylo možné učinit mnohé k tomu, aby poskytoval větší jistotu a byl pružnější.
Problémovým místem trhu je Katastr nemovitostí a jeho systém evidence vlastnických vztahů. Za poslední roky se sice zkrátily významně průměrné lhůty, v nichž je dosahován zápis, ve většině klíčových území má ale stále daleko k tomu, co by bylo možné považovat za optimum - dejme tomu k třiceti a méně dnům.
Částečně si za to mohou sami předkladatelé, když více než polovina podání je formálně vadných či neúplných. Zčásti je na vině systém financování, kdy poplatky za zápisy nekryjí zdaleka náklady. Katastry šetří a co je škoda - musí omezovat ostatní činnosti (například digitalizaci katastrálních map). To přinese v budoucnu potíže. A konečně je v systému založena chyba, kdy katastr sice přesně definuje pozemky a nemovitosti, avšak mnohé zápisy provede na základě smluv, které jsou z různých důvodů neplatné nebo zpochybnitelné. Katastr totiž nemůže zkoumat platnost smlouvy - to mu neumožňuje zákon a již vůbec na to nemá kapacity. Tím je založena nejistota kupujících, zda předmětný pozemek či nemovitost nemá nějakou „právní vadu“.
Důvodů může být řada - například nerespektování předkupního práva či situace, kdy první koupi uskutečnil jen jeden z manželů (hlava rodiny). Později nemovitost prodal, ale druhý z páru s ním dodatečně nesouhlasí. V takovém případě byl majetek nabytý po sňatku bezpodílovým vlastnictvím (není-li uzavřena smlouva, která vztahy upravuje jinak), takže prodej jedním z manželů je problematický a napadnutelný. Problémových zápisů jsou přinejmenším desítky tisíc.
S těmito riziky si poradí nejlépe velcí investoři, pro malé a střední podnikatele představují podstatně větší potenciální potíž. Mohou si sjednat odborníka, ale o systémové změny by se měl postarat především stát. Poplatky se nezměnily už jedenáct let a možná by každý rád dal pětistovku nebo tisícikorunu, pokud bude zápis rychlý a služby komfortní.
Výhledově je nutné reformovat systém evidence vztahů k nemovitostem celkově, ale to se do voleb nedá stihnout. Vhodným způsobem by bylo definovat notáře (možná i advokáty) jako tvůrce veřejné listiny odpovědné za naprostou přesnost smluvního vztahu mezi prodávajícím a kupujícím. To by odstranilo rizika a více otevřelo trh s nemovitostmi i pro menší investory.
