Deset nejčastějších důvodů, proč firmy opouštějí své úvěrující banky a přesunují financování ke konkurenčním finančním domům
Společnost EPL Solar potřebovala letos prodloužit splatnost desetiletého investičního úvěru ve výši 65 milionů korun o dva roky. UniCredit Bank však coby úvěrující finanční ústav odmítla. „Naznačili nám, že by bylo lepší, abychom úvěr refinancovali u jiné banky,“ popisuje jednatel Michal Dřevo. Společnost přitom nebyla v prodlení se splácením úvěru, který kryl vybudování solární elektrárny. Důvodem prodloužení splatnosti bylo zejména zpřísnění daňových podmínek ze strany státních úředníků. Společnost nakonec během jednoho měsíce úvěr bez problémů refinancovala. „Oslovovali jsme několik bank. Zejména ty menší byly velmi pružné,“ pochvaluje si Dřevo. Nová banka navíc kývla i na úvěr pro sesterskou společnost Ekobal, která vyrábí obaly a patří k předním hráčům na trhu.
Příběh EPL Solar ve všech směrech ilustruje situaci na trhu refinancování firemních úvěrů v Česku. A to i s ohledem na přiškrcený solární byznys, do kterého se banky před pár lety vrhaly po hlavě, zatímco nyní od něj dávají ruce pryč.
Kliente, zmiz Jak uvádějí oslovení bankéři, hlavním důvodem, proč firma opouští banku a přesunuje svůj úvěr ke konkurenci, je takzvaná optimalizace nákladů. Jinými slovy: chce ušetřit. Nižší úroková sazba ovšem nemusí být jediným důvodem, proč podniky sahají po refinancování. Nová banka na rozdíl od té stávající splní jejich požadavky například na vyšší úvěrový limit. Mnohem pikantnější důvod k refinancování je fakt, že banka už klienta nechce.
„Důvodem může být změna obchodní strategie banky, plošná nařízení mateřské společnosti v rámci skupiny anebo nové koncentrační limity v rámci určitých sektorů,“ vyjmenovává Vojtěch Záškodný, šéf firemních úvěrů v Equa bank, která se stala novou úvěrující bankou zmiňované společnosti EPL Solar i Ekobal.
Nástrojů na vytlačení klienta z portfolia mají finanční domy hned několik. Například zkrácení doby splatnosti úvěrů anebo úvěr rovnou zesplatní. Jde o velmi citlivé a na pověst bank útočící téma. Finanční domy tvrdí, že úvěr zesplatňují jen v krajních a výjimečných situacích. Konkrétní případy však komentovat odmítají. Například solární byznys anebo i oblast financování nemovitostí jsou typickým příkladem segmentů, ze kterých se banky v tichosti začaly stahovat.
Motivací firemních fluktuantů může být ale i přechod bankéře ke konkurenci. Ten pak často bere klienty s sebou. V době, kdy banky rozjely dramatické propouštění, se přitom jedná o velmi aktuální téma.
Refinancování přibývá Úvěry pro firmy tvoří více než dvě třetiny trhu komerčních úvěrů, jejichž objem činil ke konci loňského roku 1,1 bilionu korun. Vzhledem k ekonomické situaci i k vývoji úrokových sazeb bude význam refinancování růst. Zatímco průměrná úroková sazba poskytnutých firemních úvěrů v roce 2007 činila 5,5 procenta, loni průměr spadl na 3,3 procenta, ukazují data České národní banky (ČNB). „Z nově čerpaných firemních úvěrů odhadujeme, že zhruba 30 až 40 procent objemu v současné době tvoří právě refinancování,“ tvrdí Záškodný.
Václav Štětina, šéf firemního bankovnictví Raiffeisenbank, odhaduje podíl refinancovaných úvěrů na 35 procent. „Pokud bychom brali i provozní úvěry, které se poskytují formálně na rok, tak bude podíl kolem 75 procent,“ domnívá se Štětina.
Loni firmy reálně čerpaly dle ČNB na úvěrech od bank 835 miliard korun, odhadovaných 30 procent jako objem refinancovaných úvěrů tedy vychází na 250 miliard korun.
Banky ale, stejně jako například u hypoték, vykazují refinancované úvěry coby nové obchody. Přesný objem refinancovaných firemních půjček proto zjistit nelze.
„V situaci, kdy na trhu není dostatek nových příležitostí a projektů, banky se snaží firmy oslovit a zaujmout výhodnějšími podmínkami při refinancování existujících, kvalitních projektů,“ říká Štětina.
Zatímco u skutečně čerpaných úvěrů se situace zlepšuje už druhý rok, u nově podepsaných úvěrových smluv se situace vylepšila teprve loni, a to po třech letech poklesu.
Jen pro upřesnění – pokud firma podepisuje úvěr, obvykle jej čerpá až za nějaký čas, ne vždy jej vyčerpá úplně a někdy vůbec čerpat nezačne. Čísla o tom, jaký objem úvěrů firmy s bankami podepsaly a kolik nakonec ten daný rok čerpaly, je tudíž třeba rozlišovat (viz graf Podepisujeme, čerpáme).
Zatímco loni na základě podepsaných úvěrových smluv získaly podniky přístup k financování v objemu 695 miliard korun, skutečně čerpaly 835 miliard korun. Využily tedy úvěrové rámce ze smluv podepsaných v předchozích letech. Mimochodem čísla stále nepřekonávají předkrizový rok 2008, kdy se podepsaly firemní úvěry v objemu 866 miliard korun a skutečně vyčerpané úvěry vycházely na 848 miliard. Pro srovnání – rekord z roku 1997, kdy banky financovaly 902 miliard, trh dosud nepřekonal. Devadesátá léta ale byla v tomto směru „deformována“ privatizací podniků prostřednictvím bankovních úvěrů a následným čištěním portfolia jednotlivých bank.
Hlavně si polepšit Zmiňovaná UniCredit Bank (UCB) patří k významným hráčům na tuzemském trhu. Refinancování zejména v segmentu malého byznysu je pro ni jednou z hlavních priorit, tvrdí.
„Potenciál úvěrů u firem je velký a díky výhodným úrokovým sazbám i velmi zajímavý. Díky objemu kapitálu, který nyní banky drží, panuje velká konkurence,“ konstatuje Marcel Tichý, manažer segmentu malých firem UniCredit Bank. Konkrétní obchodní případy banka nekomentuje. K solárnímu byznysu pouze obecně uvádí, že obchodní případy neposuzuje paušálně.
Pravdou je, že pokud banka vyhoví žádosti o prodloužení splatnosti úvěru, může to pro její bilanci znamenat přesunutí úvěru do kategorie klasifikovaných. Tam jsou obvykle půjčky, jejichž majitelé jsou v prodlení se splácením. K takovým položkám však musí vytvářet kapitálové rezervy, takže se banka logicky může chtít úvěru raději zbavit, než aby navyšovala kapitálové krytí takové pohledávky. Zhruba polovina nově poskytnutých firemních úvěrů v segmentu malého byznysu tvoří v případě UCB refinancované půjčky. Přesná čísla také nezveřejňuje.
„Refinancování úvěrů je častější právě u menších firem. Přejít od jedné banky k nové je u firemního financování složitější. Střední a větší firmy častěji volí i cestu rozkladu úvěrování a kombinaci více bank pro různé typy služeb a produktů,“ vysvětluje Tichý. „Refinancování je jakousi formou sňatku z rozumu, každý ji volí, aby si hlavně polepšil.
V praxi si firma polepší v nákladech na úvěr, bude tedy platit méně, a zároveň dostane větší objem prostředků, tedy naopak získá více,“ shrnuje.
Velká trojka pod tlakem Ke konci letošního března měla česká velká bankovní trojka na firemních úvěrech rozpůjčováno 664 miliard korun, což je meziročně zhruba o 50 miliard víc. Česká spořitelna i Komerční banka si polepšily shodně o šest procent, ČSOB o 12.
„Konkurence je v segmentu firemní klientely vysoká, neplatí to jen pro financování firem, ale týká se v podstatě všech produktů a služeb,“ konstatuje Jan Zahrádka z firemního bankovnictví ČSOB na dotaz týdeníku Euro, zda banka pociťuje snahu konkurenčních finančních domů přetáhnout firemní klientelu. V oblasti firemní klientely má ČSOB zájem zvyšovat svůj tržní podíl v poskytnutých úvěrech a je aktivní i při refinancování úvěrů od jiných bank, zdůrazňuje Zahrádka.
„Úvěr je u firemních klientů vždy velmi svázán s využíváním dalších bankovních produktů a i banka zohledňuje ve svých podmínkách rozsah spolupráce s klientem, tak není obvykle posuzována výhodnost či nevýhodnost jednoho úvěru, ale celkové parametry spolupráce mezi klientem a bankou včetně výhodnosti dalších produktů a služeb,“ naznačuje Zahrádka další okolnosti.
Daří se ale i menším bankám. Například GE Money Bank meziročně zvýšila objem firemních úvěrů v letošním prvním kvartále o 13 procent. „Větší příležitost refinancovat firemní úvěry čekáme letos i v příštím roce. Poptávka ale roste již nějakou dobu,“ poznamenal Jiří Patera, senior manažer firemních úvěrových produktů GE Money Bank. „Naším hlavním byznysem je financování nových investic našich klientů. Častěji než dříve však dochází k tomu, že firmy spojují nové financování s nabídkou refinancování starších úvěrů,“ doplňuje. Zatímco například v oblasti refinancování hypotečních úvěrů zuří ostrá konkurence už více než rok, podobný osud zřejmě čeká i refinancování firemních úvěrů. I zde se tlačí malé dravé banky, které dýchají na záda těm velkým. Rozhoduje pružnost, která bude hlavním tahounem trhu.
„Je neuvěřitelně, jakou byrokracií vás dokážou zahrnout velké banky. A když se nevejdete do tabulek, máte smůlu,“ poznamenal trefně jednatel EPL Solar Michal Dřevo.
Naopak brzdou by mohl být budoucí hospodářský vývoj, který zatím v České republice i ostatních evropských regionech není příliš optimistický.
Proč si půjčit jinde Deset nejčastějších důvodů, proč firmy opouštějí své úvěrující banky a přesunují financování ke konkurenci
• Optimalizace nákladů – firma získá levnější financování
• Požadavky, které stávající banka neumí poskytnout – například vyšší úvěrový limit
• Navázanost na bankéře – pokud odchází bankéř k jiné bance, stává se, že si s sebou bere i svou klientelu
• Změna obchodní strategie – banka už se v některých sektorech nechce angažovat, anebo chce svou angažovanost snížit
• Plošná nařízení ze strany matky v rámci skupiny – mateřská společnost vydá interní pokyn, který může znamenat vytlačit vybrané klienty z portfolia
• Zkracování doby splatnosti
• Neochota prodloužit dobu splatnosti
• Odmítnutí krátkodobého odkladu splátek
• Neakceptování zhoršených ekonomických výsledků klienta
• Změna přístupu k projektovému financování – banka neakceptuje například změnu generálního dodavatele anebo je náročnější na předprodanost výroby 835,4 mld. Kč představují úvěry, které od bank vloni vyčerpaly české podniky
Firmy drtí trh Struktura trhu komerčních úvěrů (objem úvěrů ke konci roku 2012 v mld. Kč a podíl na celkových komerčních úvěrech v procentech)
Celkem 1103
Nefinanční podniky 835,415 (76 %)
Finanční instituce 116,363 (10 %)
Vládní instituce 61,502 (6 %)
Živnostníci 36,131 (3 %)
SVJ 51,117 (4,8 %)
Graf
Neziskové instituce 2,294 (0,2 %)
Zdroj: ČNB
Graf
Úroky i marže padají Vývoj průměrných úrokových sazeb a marží u nově čerpaných úvěrů nefinančním podnikům (v %)
Zdroj: ČNB
Podepisujeme, čerpáme Kolik firmy podepsaly úvěrových smluv a kolik skutečně vyčerpaly (v mld. Kč)
Zdroj: ČNB
O autorovi| Petra Pelantová • pelantova@mf.cz
