Děláme na tom

Česko přistupuje k zavádění evropských protizločineckých norem laxně

Bombové výbuchy v londýnské hromadné dopravě z minulého čtvrtka opět ukázaly, že teroristé jsou stále o krok napřed před úřady a politiky. Protiteroristická opatření, na kterých se po útocích na New York a Washington v září 2001 a na Madrid v březnu 2004 shodli všichni evropští státníci, dokázaly včas zavést jen tři členské státy Evropské unie. Češi jsou ve skupině, o které se dá říct, že bere přípravu na boj s teroristy poněkud vlažně.

Trest nehrozí.

Po každém větším teroristickém útoku začnou politici prohlašovat, že něco podobného se nesmí už nikdy opakovat. A slibují zavést všemožná „opatření“, která teroristům jejich záměry jednou provždy překazí. Přesně tak se v poslední době chovali i státníci členských zemí Evropské unie. V průběhu předchozích pěti let sepsali a odsouhlasili hned dvanáct protiteroristických „rozhodnutí“, „konvencí“ a „protokolů“, které měly členské státy převzít do svých národních právních systémů a hlavně je začít plnit.
Evropští lídři si na nedávný bruselský summit nechali od expertů udělat detailní prověrku zavádění protiteroristických zákonů a nařízení. Výsledek: na sto procent plní své sliby pouze tři členské země. Sousední Rakousko, Švédsko, které si česká vládní sociální demokracie už dlouho bere za vzor, a Dánsko. Ostatní země vykazují podle expertů Evropské rady větší nebo menší nedostatky a nedodělky.
Laxní členové unie využívají toho, že podle platného evropského práva jim v oblasti „třetího evropského pilíře“, který upravuje „policejní a soudní spolupráci v trestních záležitostech“, nehrozí při neplnění závazků žádný postih od Evropské komise ani Evropského soudního dvora.

Sedm dvanáctin.

A jak je na tom Česká republika? Hodnotící zpráva uvádí, že ze slíbených dvanácti právních norem dokázala začlenit do své legislativy sedm. Evropská rada například konstatuje, že Česko pouze z části převzalo znění jejího „Rámcového rozhodnutí o boji proti terorismu“ z června 2002, které obsahuje mimo jiné jednotnou právní definici „terorismu“ a „teroristické skupiny“ a navrhuje jednotné tresty pro teroristické vůdce, kteří se nepohybují přímo v terénu, ale násilné akce řídí na dálku. Odborníci ministerstva spravedlnosti tvrdí, že chybí jedna jediná drobnost: zavést trestní odpovědnost právnických osob. „Návrh zákona, který takovou odpovědnost zaváděl, byl ale zamítnut v prvním čtení v Parlamentu… Po vyřešení otázky postihu právnických osob za teroristické trestné činy budou požadavky rámcového rozhodnutí splněny,“ sdělil týdeníku EURO mluvčí ministra spravedlnosti Petr Dimun.
Další protiteroristické opatření, které se týká celoevropského „přitvrzení“ v boji proti praní špinavých peněz – jde o „Rámcové rozhodnutí Rady o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní“ - mělo v Česku začít platit nejpozději ke dni vstupu republiky do unie. Neplatí. Evropská rada v něm požaduje přitvrdit tresty za trestné činy související s praním peněz a terorismem, například „úmyslné podílnictví“. Zavádí jím i možnost zabavovat zločincům majetek, který nepochází z trestné činnosti: jedná se o takzvaný institut propadnutí náhradní hodnoty.
Brusel v hodnotícím materiálu uvádí, že mu „Česká republika oznámila, že návrh odpovídající legislativy je ve fázi příprav“, a že začne platit k 1. srpnu 2005. To už ale není pravda. Nový Trestní zákoník, který změny obsahuje, je totiž stále ve stadiu poslaneckého projednávání, a i když vše půjde hladce, začne platit nejdříve v lednu 2006. To jest o dalších pět měsíců později.

Je to na poslancích.

Jiná protiteroristická opatření, která Česko - stejně tak jako Velká Británie - zatím nedokázalo uplatnit v domácím legislativním systému, se týkají evropské spolupráce v trestních věcech. Zabývají se kupříkladu možností „přeshraničních“ výslechů svědků, zločinců nebo znalců prostřednictvím tele nebo videokonferencí. Upravují i činnost společných vyšetřovacích týmů a stanoví kontinentální podmínky pro odposlechy telefonů.
Obě normy - první z května 2000, druhá z října 2001 – se Česko zavázalo zavést už od loňského prosince. Zatím ale neplatí ani jedna z nich. Česká vláda pouze oznámila, že oba návrhy již projednala a odeslala je poslancům do sněmovny. Předminulou středu je ke schválení doporučil ústavněprávní výbor. Posledním nedodělkem je „Rámcové rozhodnutí o provedení příkazu k zmrazení majetku a zajištění důkazů mezi členskými státy“ z července 2003. To stanoví podmínky, za kterých budou členské státy na svém území na žádost jiné členské země zajišťovat majetek pocházející z trestné činnosti, a také „předměty, dokumenty a data“, které mohou sloužit jako důkaz v trestním řízení v jiném státě. Praha Bruselu stejně jako v předchozích případech oznámila, že „na přípravě legislativy pracuje“, a že „očekává, že vstoupí v platnost 1. srpna 2005“. I tentokrát ale nastalo zpoždění, jak přiznává i mluvčí spravedlnosti Dimun: „Požadavky tohoto rozhodnutí jsou splněny v rámci novely trestního řádu a zákona předložené Parlamentu České republiky ke schválení s předpokládanou účinností od 1. listopadu 2005.“