Čerstvě vydaná zpráva Evropské komise, která hodnotí reformní úsilí Česka, je pro každého ekonomického analytika povinným, byť nijak zábavným čtením
Z technického hlediska je analýza i hodnocení Evropské komise precizní a rozhodně se nedá říct, že si zprávu vycucávají z prstu a pracují bez podkladů. Často se odkazuje například na studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo předkládá statistické porovnání s ostatními státy z databází Eurostatu.
Jestliže vycházíme z předpokladu, že doporučení mají hlavu a patu (jako že mají), pak má smysl pečlivě porovnávat, jak se je podařilo českým úřadům a legislativě naplnit.
Loni Česko dostalo sedm specifických doporučení a z hodnocení vyplývá, že dosažený pokrok byl opravdu chabý. Česko má sice slušné fiskální výsledky, ale slabá fiskální pravidla a opravdu se nedá říct, že by se vláda v téhle oblasti snažila přijít s něčím podstatným. Návrh české dluhové brzdy, který sice komise ještě nekomentovala, patří k těm nejméně rigidním v Evropě a jde spíše o slohové cvičení než o jasně definovaný manuál, co se stane, když… Včetně sankcí a jasných stimulů, aby veřejné finance zůstaly pod kontrolou a stát se nezadlužoval. Doporučením navzdory český daňový systém nadále deformuje ekonomické prostředí více, než by bylo nevyhnutelně nutné – struktura daní pořád závisí na zdanění práce, kombinace dávek a podpor s daňovým zatížením pořád vytváří „pasti neaktivity“. Navíc správa daní je stále jedna z nejnákladnějších v Evropské unii. Místo aby se daňový systém zjednodušoval, tak se komplikuje. Slovní spojení „some progress“, jako že se něco podařilo udělat, je nahrazeno ještě skrovnějším, omezeným pokrokem („limited“) anebo ještě realističtěji a zcela natvrdo konstatováním „no progress“.
Co myslíte, že mohla Komise napsat pochvalného o naplňování doporučení, pokud jde o dlouhodobě finančně udržitelný penzijní a zdravotní systémfiAni kýbl růžové barvy by nestačil na vytvoření obrazu dynamického pokroku. Myslíte si, že pokud jde o vzdělávací systém, bylo to lepšífiAno, ve veřejné správě přišel dlouho očekávaný zákon o státní službě, ovšem naprosto klíčové podzákonné normy dosud komise nemohla posoudit, protože nejsou. Pokud jde o transparentnost a financování politických stran, ani tady nelze ohlásit podstatný pokrok.
Pečlivě jsem hledal ta slova, jež byrokratická angličtina používá pro situace, kdy se něco opravdu povedlo. Takže něco jako „significant“, „important“, „dynamic“, „thorough“. V hodnocení se žádné z nich neobjevilo ani jednou. Ostatně i vláda, když se chce pochlubit, říká, že zrušila zdravotnické poplatky, druhý důchodový pilíř a přidala penzistům a úředníkům. Helluwa progress, řekli by v Bronxu.
Loni Česko dostalo sedm specifických doporučení a z hodnocení vyplývá, že dosažený pokrok byl opravdu slabý.
