Na pražských Vinohradech přibylo kvalitní bistro s italskou prodejnou
Majitel a personál nového podniku Delirium Gourmet Boutique, sídlícího od jara na náměstí Míru, se nemohou shodnout, jestli jde o bistro, nebo restaurant. Nevýstižně pojmenované Delirium GB má totiž atributy obojího: každý den obměňované jednoduché denní menu obsahující pouze pár položek, dvě červená i bílá cenově vstřícná rozlévaná vína a všednodenní atmosféru téměř jako v kavárně. Současně podnik nabízí i dražší stálé večerní menu, širší nabídku italských, španělských i tuzemských vín z vlastního obchodu a také originální design interiéru.
Blíž pravdě mají zřejmě ti, co Delirium GB považují spíš za klasické bistro. Zaprvé kvůli zadní prodejně vín i jiných zahraničních delikates a také pultu s italskými uzeninami a sýry, který v přední místnosti supluje tradiční obchod. A zadruhé kvůli subjektivnímu pocitu, který často rozhoduje o bytí a nebytí podniků.
Interiér s poctivou dřevěnou podlahou i stoly a velkými okny do náměstí, rozdělený do dvou pater, sice na první pohled vzbuzuje dojem nenápadného luxusu, tradiční intimitu hodnou lepší restaurace ale nenabízí.
I když se tu stoluje celkem komfortně a nic vás neruší, pořád si připadáte jako v rušnějším denním bistru, kde se na kratší večeři stavíte spíš cestou z práce, když chcete natáhnout čas strávený bez manželky a dětí.
Delirium GB to určitě neřadí do gastronomicky méněcenné kategorie. Ostatně mnohá francouzská či italská bistra vaří stokrát lepší jídla než dražší restaurace. Jen si na nic nehrají. Název se dědí Delirium otevřel italský investor dovážející italské delikatesy a vína a český majitel obchodující se zmrzlinou. „Dodnes vlastně nevím, jak název vznikl. Už předtím tu sídlil stejnojmenný podnik a majiteli se ten název prostě líbil, tak ho převzal,“ vysvětluje jeden z číšníků podivné jméno bistra, zatímco usedám ke stolu v prvním patře. Nebo spíš na ochozu podél vysokých zdí, protože středem prostoru je vidět do přízemí, kde se kromě pultu s lahůdkami a obchodu s vínem nachází i několik vyšších stolů s barovými židlemi.
„Někdy sem lidi přijdou nakoupit na večer a odnesou si jídlo domů, jindy si tady sednou na víno a k němu si koupí uzeniny nebo sýr,“ vysvětluje číšník koncept podniku. Delirium navíc otvírá už v osm hodin ráno, kdy zde podává snídaně včetně vajec Benedikt. Před půl třetí odpoledne, tedy dost pozdě na český oběd, uvnitř sedí pouze mladý španělský pár, pro který naopak nastala ideální doba oběda.
Po chvíli však přicházejí i další hosté včetně těch, co usedají na rozpálenou zahrádku. Bez markýz na ní v tropickém vedru řádí ještě mnohem horší vzduch, než jaký trápí Poslaneckou sněmovnu, když se tam o svých společensko-politických vizích upřímně rozpovídá třeba Tomio Okamura. Navíc rušné náměstí přes den sužuje intenzivní provoz, který příjemnému stolování nikdy příliš nedodá. Nepravý, ale chutný Caesar Denní nabídku má podnik do vyprodání, obvykle tak do čtyř hodin. „Večerní menu vaříme od šesti, ale samozřejmě není problém, když přijdete o něco dřív,“ vysvětluje podnikový systém číšník, když si objednávám. V den mé návštěvy sestává denní nabídka, napsaná na černé tabuli na zdi, z pěti položek: severoafrické kuřecí polévky s kuskusem (49 korun), dušené telecí kližky na červeném víně s máslovými nudlemi (129 korun), zeleninových lasagní s paprikovým ragú (119 korun), quesadilly s okurkovomátovým dipem (119 korun) a Caesar salátu s krevetami za stejnou cenu.
Večer si pak můžete dopřát třeba grilovaného tuňáka s chřestem a omáčkou maltese (385 korun) nebo rib eye steak s nakládanou zeleninou a pečenými brambůrky (340 korun).
Mladý číšník umí všechna jídla detailně popsat i profesionálně doporučit, což je vždy slibný začátek. Objednávám Caesar salát a dušenou telecí kližku chválenou obsluhou s tím, že je jemná a libová. Vedro i krevety samozřejmě žádají suché bílé víno a volba rychle padá na moravské cuvée rýnského a vlašského ryzlinku (1,5 deci za 65 korun). Jestli totiž na Moravě něco umějí, pak právě tyto dvě odrůdy, z nichž ta druhá ovšem nemá s ryzlinkem nic společného, jde pouze o místní názvosloví.
Když číšník víno záhy přinese, nelze mu nic vytknout: má správnou suchost, říznost, svěžest i teplotu. Což se i v odstíněném horním patře hodí; běží tu sice klimatizace, ani ta vás ale moc nespasí, jsou-li dole otevřené velké dveře do venkovního žáru. Salát pěkně vypadá i dobře chutná, i když samozřejmě nejde striktně o Caesar salát, jehož původní receptura neví nic o krevetách. Čerstvé a křupavé listy s velkými šťavnatými krevetami, jemně opečenými krutony z bagety a parmazánem příjemně osvěží. Snad jen sýr by mohl být nastrouhán jemněji.
Italský kal Ohledně telecí kližky číšník nelhal. Skutečně je delikátně měkká i libová, navíc dobře udělaná a dochucená cibulí, žampiony, slaninou a mrkví. U druhého chodu přesto nastaly dva menší problémy: zaprvé mi jinak pozorný a sympatický číšník zapomněl přinést příbor. Zadruhé mu příliš dlouho trvalo, než přinesl červené víno, protože cestou pro otvírák začal obsluhovat jiné hosty. Což je škoda. Obyčejné stolní červené z Umbrie za 60 korun za 1,5 deci totiž suverénně trumfne i vína rozlévaná v mnohem dražších restauracích. Ukazuje to jediné: často bídná nabídka červeného rozlévaného vína vychází pouze z lenosti personálu, který neváhá prodávat i drahá exkluzivní jídla s druhořadými víny.
Byl jsem téměř na odchodu, když můj zrak úplně náhodou padl na nenápadnou lahůdku napsanou na jiné tabuli: totiž nefiltrované prosecco. Nefiltrovaná šumivá vína dlouho dělají ve Francii a do módy nyní přicházejí i v Itálii. Ne náhodou. Tyto na pohled matné, o to však lepší moky mohou mnohé lidi odradit svou kalností. A zvlášť Čechy, z nichž mnozí stále považují za nejlepší šumivé víno průhledný polosladký Bohemia Sekt, který každý slušný vinař řadí do kategorie limonád.
„Mysleli jsme si, že jsme druhý podnik v Praze, který nefiltrované prosecco nabízí, pak jsme ale zjistili, že už ho mají i jinde,“ usmívá se trochu zklamaně číšník. Deci stojí 80 korun a rozhodně stojí za to. Takhle nějak chutná příroda, chcete-li být módně politicky korektní. Na závěr číšník nabízí italské espreso a jako pozornost podniku taky domácí čokoládu. Obojí zde dělají výborné.
hodnocení jednoduché, ale pestré a kvalitně udělané menu, dobře vybraná rozlévaná vína za vstřícnou cenu občas zmatečná obsluha DELIRIUM GOURMET BOUTIQUE náměstí Míru 1221/4, 120 00 Praha 2
tel.: 273 136 300 e-mail: hello@deliriumgb.cz
www.deliriumgb.cz Otevírací doba Po-Pá 8.00–24.00 So 10.00–24.00 Ne 10.00–22.00
Výběr z jídelního lístku • Vejce Benedikt se šunkou • 55 Kč • Tataráček z tuňáka s řeřichou a litchi • 115 Kč • Ravioli s kuřecím masem a medvědím česnekem • 186 Kč • Filírovaný plátek telecí roštěné s květákovým pyré a bylinkovou palačinkou • 255 Kč • Rib eye s nakládanou zeleninou a pečenými brambůrky Grenaille • 340 Kč • Tabbouleh s polníčkovým salátem & grilovaným sýrem Halloumi • 175 Kč • Wrap se sýrem Halloumi a avokádem podávaný s rajčatovým salátkem • 145 Kč • Rib eye steak z vyzrálého roštěnce s domácí omáčkou tisíce ostrovů, míchaným salátem a pečenými brambůrky Grenaille • 389 Kč
Výběr rozlévaných vín • Prosseco - Costadila Colli Trevigiani • 80 Kč/1 dcl • Tramín Červený, Volařík, 2013 • 85 Kč/1,5 dcl • Riesling, Clemens Bush, 2011 • 160 Kč/1,5 dcl • Umbria Rosso IGT, Raína, 2010 • 60 Kč/1,5 dcl • Chianti Colli Senesi DOCG, 2012 • 85 Kč/1,5 dcl • La Vieille Ferme Rosé, 2011 • 80 Kč/1,5 dcl • Der Steppen Rosé, 2011 • 50 Kč/1,5 dcl Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace
O autorovi| holec@mf.cz
