Dle jednoho rebelanta z Tlustého platformy nejde vedení ODS o návrh Aleny Páralové
Vicepremiér, místopředseda ODS a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas nazval iniciativu pěti poslanců ODS na srpnové mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny „lehkým podrazem za pět miliard“. Vlastimil Tlustý, Jan Klas, Jan Schwippel, Juraj Raninec a Alena Páralová na ní doplnili vládní návrh zákona o státní sociální podpoře o ustanovení, jež má pomoci rodinám s těžce nemocnými dětmi – přijde však na několik miliard, s nimiž státní kasa nepočítala. Ne že by to bylo poprvé, kdy se „Tlustého platforma“ postavila na zadní, leč teprve nyní si vykoledovala exemplární odsudek výkonné rady ODS. Ta ve svém usnesení „zásadně nesouhlasí s opakovaným hlasováním několika poslanců zvolených za ODS s komunisty a socialisty proti vlastnímu poslaneckému klubu a proti základním programovým prioritám ODS“ a „vyzývá představitele regionů, za které byli tito poslanci zvoleni, aby se touto situací se vší vážností zabývali“.
Rebelanti označili kritiku výkonné rady za nepřiměřenou a neopodstatněnou. Inkriminovaný návrh poslankyně Páralové, s níž mimochodem ODS kdysi počítala na vládní funkci obsazenou nyní Nečasem, není dle rebelantů v rozporu s programem ODS a poslanecký klub strany k návrhu nepřijal zavazující usnesení. A už vůbec prý nebyli při hlasování ve sněmovně motivováni snahou jít spolu s levicí proti vládě. Ostatně dle jednoho z rebelantů nejde vedení ODS ani tak o návrh Páralové jako o „dělostřeleckou přípravu“ před důležitějšími hlasováními ve sněmovně.
Pět hlasů je pět hlasů, a když si Tlustého kolegové postaví hlavu, Topolánkově vládě bude horko. Ostatně Raninec, Schwippel, Páralová a ještě dříve Tlustý i Klas potvrdili, že jsou připraveni hlasovat i proti dalším vládním návrhům, budou-li v rozporu s jejich přesvědčením. Vládě připraví potíže téměř jistě při schvalování daňových změn, antidiskriminačního zákona a Lisabonské smlouvy. Přemysl Sobotka, předseda Senátu a také libereckého regionu ODS, kde je doma rebel Raninec, se však obává nejhoršího: Tlustého družina se dle něho „pravděpodobně se sociálními demokraty a komunisty pokusí na nějakém zákonu tuto vládu v podstatě donutit k demisi“. K čemu by jim to však bylo dobré, když po demisi Topolánkovy vlády by bylo třeba buď sestavit jinou vládu, anebo uspíšit volby? Na jedno ani druhé Tlustý a spol. nestačí, ledaže by počítali s tím, že na kongresu ODS Topolánek padne a nové vedení strany se pragmaticky dohodne s ČSSD na vládě akceptovatelné prezidentem.
Varianta je to velmi nepravděpodobná. Stejně jako to, že Tlustého, Klase a Schwippela ze středních Čech, Ranince z Libereckého a Páralovou z Pardubického kraje nyní, když výkonná rada zabubnovala, postaví jejich regionální sdružení „do latě“. ODS jako individualistická strana nemůže upřít právo na vlastní názor ani rebelům, jsou-li navíc poslanci bez imperativního mandátu. A už vůbec nepřipadá v úvahu vyloučení rebelů z ODS, aťsi třeba porušují její stanovy. Musela by to učinit jejich místní sdružení, v nichž však mají oporu, anebo by oněm sdružením muselo vedení ODS odebrat licenci s předsedovým podpisem. Topolánek není blázen, aby si udělal takovou reklamu před stranickým kongresem, chce-li být opět zvolen předsedou ODS a obměnit její nejužší vedení. Vždycky je co zlepšovat, není-liž pravda?
Začněme jejím prvním místopředsedou, jímž je Pavel Bém. Sice se snaží být k Topolánkovi „absolutně loajální“, ale ještě loajálnější vždycky byl k prezidentu Václavu Klausovi, jenž po volbách 2006 na rozdíl od Topolánka nepreferoval trojkoalici, ale dohodu ODS s ČSSD. Bém opakovaně vyjadřuje porozumění pro Tlustého rebelie, jímž říká „šprajce“. Přeopatrným taktizováním ale nejspíš zmeškal svůj čas. Topolánka nedrží on, ale zatím řadový místopředseda Ivan Langer, politik obratný, zkušený a coby ministr vnitra velmi informovaný. Má-li být „korunním princem“ ODS, pak by se měl nejprve stát jejím prvním místopředsedou. A tím se stane tím spíš, čím intenzivněji budou média spekulovat o údajném zájmu protikorupční policie o Pavla Béma a jeho přítele, podnikatele a lobbistu Romana Janouška, v souvislosti s přípravami lukrativního prodeje Letiště Praha. Bémovým spojencem je Petr Gandalovič, který se však „topí“ na ministerstvu zemědělství. I jeho místopředsednická židle v ODS bude proto asi k dispozici třeba pro Přemysla Sobotku. A totéž může platit o Miroslavě Němcové, jež je k Topolánkovi loajální, ale ani o fous víc.
Vlastimil Tlustý a jeho „platforma“ z ODS samozřejmě nevymizí hned poté, co by po „dělostřelecké přípravě“ Topolánek kongresovou bitvu vyhrál a obsadil všechny důležité kóty. Pro Tlustého a spol. nadejde „hodina pravdy“ až před volbami do sněmovny na jaře 2010, pokud by se ucházeli o volitelná místa na kandidátkách. Dokázali by se na ně opět vyhoupnout i proti vůli předsedy strany?
Autor je komentátor Českého rozhlasu 1–Radiožurnálu
