Je s podivem, jak ve vypjatých situacích se u nás vždy najde politologicko-sociologických znalců světové scény víc než kde jinde. Současné protihusajnovské tažení je toho názorným příkladem. Že tento jev se u nás vyskytoval vždycky, svědčí tato věta: "Amerika se do války pouštět nemůže.
Američani a Angličani jsou na nůž. Amerika není na válku připravena.“ Ano, je to žvanění záložních důstojníků ze Švejka. Teď se s podobnou vervou naši záložní znalci Ameriky a arabského světa pouštějí do podobných prognóz. Jejich hlavním hitem je tvrzení, že snaha americké strany vnutit demokracii do postsaddámovského Iráku je předem odsouzena k nezdaru. Je to už skoro jako za časů studené války, kdy ze sovětského bloku byla slyšet stále dokola písnička o tom, jak USA nemyslí na nic jiného, než jak naoktrojovat do všech zemí „americký způsob života.“ Nikdy jsme sice neslyšeli, že by americká vláda oficiálně vyhlásila instalaci amerického modelu na arabském poloostrově, ale přistupme na to. Vezměme přitom v úvahu fakta, a ne zaběhaná klišé. Připomeňme Japonsko po kapitulaci. Kulturně (kromě modernizace koncem 19. století) to byla země naprosto odlišná od civilizace zemí „bílého muže“, feudální země rigidního náboženství s císařem jako ztělesněným bohem. S fanatickým důstojnickým sborem, s bojovníky ochotnými jít do sebevražedných střetů, podobně jako dnes muslimští teroristé. Spolu s investicemi do japonského průmyslu a Spojenými státy naoktrojovanou demokracií nemůže nikdo po více než půl století tvrdit, že demokracie v Japonsku nezapustila kořeny. A rozhlédneme-li se po bezprostředním okolí, máme před sebou tisíckrát omílaný příklad někdejšího nacistického Německa. Byl to vcelku úspěšný pokus o zpřetrhání všech pout s dosavadním evropským vývojem, křesťanskou tradicí atd. Absolutní diktatura, nastolení nového barbarství. Fanatizmus většiny společnosti trvající do konce dnů tohoto děsivého režimu. Také zde nastoupil demokratický řád vnucený okupační správou. Výsledek? Těžko zpochybnitelný. Rostlinka demokracie se jeví jako slabá lidem trčícím stále ještě v zaběhaném levičáckém prostředí. Jenom slepý dnes nevidí, jak se pomalu, ale jistě - s rostoucí hospodářskou potencí - ujímá v nejlidnatější zemi světa, v Číně. Toto je trend současného světa. Diktatury spojené s hospodářskou zaostalostí patří do starého železa.
