Návrh zákona o obcích naráží na protesty
Do konce tohoto týdne by měla mít vláda na stole finální návrh všech vstupních zákonů týkajících se připravované reformy veřejné správy tak, jak je zpracovávají příslušná ministerstva. Jeden ze zákonů nově upravuje postavení obcí. Dříve, než se k něm u může vláda vyslovit, vyslovili se k němu primátoři a starostové: jim se návrh prostě nelíbí.
Kdo bude kde rozhodovat.
Obce spravuje volené zastupitelstvo, které si ve větších aglomeracích ustavuje městskou nebo obecní radu. V mnoha městech rady - ač nevolené - o mnoha věcech rozhodují samy, bez schválení zastupitelstva. Důvod je v ;principu jen administrativní: zastupitelstva jsou mnohočlenná, každé rozhodnutí by mohlo být spojeno se zbytečně prodlužovanými diskusemi, možná i jen proto, aby se zastupitelé voličům předváděli. Na druhou stranu rada jedná za zavřenými dveřmi a nelze se ubránit podezření, že by rozhodnutí radních mohly ovlivnit úplatky.
Návrh zákona o obcích dává veškeré pravomoci jen a pouze do rukou zastupitelstva. Náměstkyně ministra vnitra Yvonne Strecková to zdůvodňuje snadno: „Ústavní právo nezná pojem rada, a tudíž není možné zákonem stanovit kompetence něčeho, co není ústavou ustaveno.
Vládní úředníci upozorňují, že lidé si volí zastupitele, ne radu, a proto smí rozhodovat jedině zastupitelstvo. Pokud samo uzná za vhodné, že v některých věcech stačí rozhodnutí rady, může jí část svých kompetencí přenechat. Dosavadní negativn í postoj starostů vůči návrhu zákona by se tak mohl zdát jen bouří ve sklenici vody, kdyby nebylo toho, že přenos kompetencí je omezen. Zastupitelé nesmí na radu přenášet ta rozhodnutí, která zákon vymezuje taxativně. Mezi nimi jsou například veřejné zak ázky nad 200 tisíc korun a nájemní smlouvy.
Ve městě, jako je třeba Brno, to znamená, že zastupitelstvo by muselo schvalovat i nákup papírů pro úřad či větší opravu počítačů. Stejnou dimenzi může mít i přesun rozhodování o nájemních smlouvách. Když si někdo chce postavit stodolu a potřebuje od obce odkoupit dva metry čtvereční pozemku, pak by musel čekat až devadesát dní. Tolik času totiž vyžadují všechny lhůty spojené se zasedáním zastupitelstva.
„Průměrně Rada města Brna učiní za rok na čtyři tisíce rozhodnutí. Z toho by na zastupitelstvo přešla asi čtvrtina, tvrdí brněnský primátor Petr Duchoň. Zastupitelstvo, které se schází jednou za měsíc, by tak podle něj bylo zcela přetíženo. Zastup itelé by se zřejmě museli scházet daleko častěji, mnozí primátoři a starostové se dokonce obávají, že by zastupitelé museli zasedat permanentně. To by znamenalo zásadní zásah do rozpočtu obce. Nejenom že by se musela připravovat ohromná agenda pro v šechny členy zastupitelstva, ale také by se výrazně zvýšily náklady na refundaci za ušlou mzdu. Objevují se i názory, že by funkce zastupitele musela být placená.
„Připomínkám primátorů naprosto rozumím. Jde jim o operativnost řízení. Ke zpomalení a ztížení procesu řízení dojde, to je ale daň demokracii, dodává Strecková. Vládní úředníci nicméně uznávají, že hranice dvou set tisíc u veřejných zaká zek je u některých měst směšně nízká, a jsou připraveni tuto pasáž ještě upravit.
Obce pod dozorem.
Představitelé Svazu měst a obcí považují některé pasáže návrhu zákona o obcích také za skrytou snahu o zachování moci centrálních úřadů. Nelíbí se jim, že okresní úřad má mít dohled nad hospodařením obcí. Může dokonce obc i udělit pokutu, pokud zjistí nedostatky v jejím hospodaření. Místopředseda Svazu měst a obcí Stanislav Rampas tvrdí, že to může učinit jen soud. Pokud návrh projde, bude vlastně státní správa nadřazena samosprávě.
Ministerstvo vnitra je však jiného názoru. Podle něj jsou všechny obce pověřeny výkonem státní správy. Stupeň pověření závisí na velikosti obce. Proto je povinností okresního úřadu, potažmo tedy státní správy, dohlížet nad tím, jak obec tento výkon prov ádí, především jak nakládá s prostředky, které jí stát na výkon státní správy dává.
Reforma státní správy ovšem předpokládá, že se okresní úřady zruší. Pokud návrh nového zákona o obcích opět určuje pravomoci okresních úřadů, vypadá to podle představitelů svazu tak, že okresy se rušit nebudou.
Strecková však tvrdí, že se okresy bezpochyby zruší, ale až ve chvíli, kdy se usadí nově vzniklé kraje, které převezmou část pravomocí okresních úřadů; tedy v roce 2003.
Konec Svazu měst a obcí.
Města považují za přílišné zasahování centrálních úřadů do samosprávy také ty paragrafy, které vymezují podmínky pro vznik svazků obcí. Návrh totiž striktně určuje, za jakým účelem mohou obce vytvářet svazky. Pokud by se cht ěly tři obce domluvit třeba na společné policii, zákon jim to neumožní.
Svaz měst a obcí ale trápí ještě něco jiného - podle navrhovaného znění zákona by musel být zrušen. Norma totiž obcím zakazuje, aby se sdružovaly podle Občanského zákoníku. Svazky mohou obce vytvářet pouze za konkrétním účelem, a to na základě smlouvy.