Souboj TOP 09 a části ODS o způsob tvorby nového územního plánu Prahy je bojem o miliardy. Developerům a majitelům těch vybraných pozemků, které čekají na změnu funkčního využití na stavební parcely, jde skutečně o hodně. Některým, vzhledem k nynější obtížné situaci na realitním trhu, dokonce o přežití.
V nemálo případech si investoři očekávané změny v územním plánu předem dojednali s bývalým vedením města. Je evidentní, že územní plán Prahy byl dlouho živnou půdou pro korupci. Nejen mezi realitními hráči se o tom polohlasem celé roky hovořilo.
Přičtěme k tomu ještě informace, které unikly z odposlechů exprimátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška, ale také nedávnou praxi, o níž otevřeně hovoří současný radní pro územní rozvoj Tomáš Hudeček z TOP 09. Ten, když se seznámil s dosavadním postupem pořizování nového územního plánu vznikajícího ještě za koalice ODS a ČSSD, zavelel smést celý koncept ze stolu a začít raději znovu. Času ovšem není nazbyt.
Nový územní plán má být hotov do roku 2015. Začít nanovo ale může být paradoxně rychlejší než se postupně prát se změnami, které se mnohdy rodily v pološeru pražské šedé ekonomiky. Současný odpor části pražské ODS proti snaze vypracovat zbrusu nový „metropolitní“ plán lze vnímat jako pozůstatek těchto zvláštních dohod. Hlasovat o záměru nakreslit územní plán Prahy z gruntu znovu mají zastupitelé dnes. Už potřetí.
Znovu a lépe
Mlha kompetencí
Vystudovaný geograf Hudeček tvrdí, že metropolitní plán bude nejen jednodušší, ale hlavně transparentnější, a tudíž hůře zneužitelný. Částečně jde samozřejmě o politickou proklamaci. Nadále bude záležet na konkrétních úřednících a politicích, zda odolají tlaku developerů a budou imunní vůči korupčním nabídkám.
Hlavní předností nového plánu nebude ani jednodušší značení ploch v jeho vizuální podobě. Za nejpodstatnější změnu lze označit (zatím slibované) zřetelné stanovení toho, kdo ponese konkrétní odpovědnost za povolování výstavby. Podle Hudečka má zodpovědnost ležet především na bedrech stavebních úřadů. Tedy článku státní správy, který v praxi bývá často v područí radničních koalic.
V mlhovině vágních kompetencí a odkazování na posudky z městských úřadů, magistrátních odborů či z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy, který je jen příspěvkovou organizací, se dosud dařilo prosadit i výrazně naddimenzovanou výstavbu.
Čtěte také:
V pražské koalici to vře. Kvůli miliardám
Úřad pro územní plán se změní. Po roční agonii
Praha bude mít více územních plánů
Například starosta Prahy 4 Pavel Horálek se často ohání tvrzením, že je vůči „útokům bezohledných investorů“ z pozice samosprávy zcela bezmocný. V rámci upevňování alibi teď přichází s nápadem stanovení vlastních územních limitů. Jak ale sám připouští v radničních novinách zvaných Tučňák, tyto územní limity jsou jen deklarovaným názorem, aby občané věděli, že pro radnici je akceptovatelná výstavba, která nenaruší ráz území. V praxi se však bude dál odkazovat na bezmocnost vůči úředníkům stavebního úřadu. A tak stále dokola.
Jasné vodítko
Pokud by se Hudečkovi podařilo deklarované záměry dotáhnout do konce, takzvaný metropolitní územní plán by v textové části nově obsahoval také urbanistické regulativy, tedy povolený charakter zástavby v daném území. Dejme tomu výškovou regulaci ve staré zástavbě.
Stavební úřady by konečně získaly pevné vodítko a úředníci státní správy by tak mohli obtížněji plnit politická a bůhvíčím motivovaná zadání samosprávy, která aktuálně vládne v městské části.
