(EURO 29/2006)
V článku se objevuje mnoho negativ a na vše se dá reagovat s ohledem na skutečný stav věcí. Čestmír Klos kupříkladu píše, že „nefunguje automatická izolace kontejnmentu“ (kontejnment = ochranná betonová obálka kolem reaktoru, válec o průměru 45 m a síle stěny 110 cm, pozn. autora). A že v případě, že by se „v reaktorové části něco stalo, museli by kontejnment obíhat pracovníci elektrárny, aby zašpuntovali všechny otvory, jimiž by se do okolního prostředí šířilo radioaktivní zamoření“.
Skutečnost? Z několika stovek potrubí, které procházejí stěnou kontejnmentu, je jich několik (silných jako malíček), na kterých se v případě havárie nezavírají ventily automaticky, ale uzavřel by je operátor stisknutím tlačítka z velínu jaderného bloku. Na té trubičce je několik dalších ventilů, které mají kolečko (mají ruční ovládání) a které jsou stále uzavřeny. Otevíraly by se pouze v případě, že bychom potřebovali získat z kontejnmentu vzorky vody a vzduchu po havárii. Ještě dodávám, že v případě těžké havárie by byl v těch trubičkách tlak přibližně stejný, jako je v rozvodu pitné vody. Z hlediska praktického to tedy problém není. Z hlediska mediálního se z této věci stal problém obrovský. Na Temelíně jsme to vyřešili tím způsobem, že jsme příslušné armatury uzavřeli a do roku 2008 u nich dořešíme automatické ovládání. Věřím, že to bude i dřív.
Tedy závěr: žádný děravý Temelín, žádní pracovníci, kteří by museli kontejnment obíhat a „zašpuntovat otvory“.
Podobným stylem lze reagovat v postatě na všechny argumenty, které autor ve svém článku uvedl.
Jiří Tyc
Občanské sdružení Jihočeští taťkové
