Nikdy nelze vyslovit jednoznačné stanovisko a použít jediný ukazatel, který by ocenil stav i dynamiku životní úrovně. Je nutné skládat dohromady množství informací. Jednou z nich, nikoli nevýznamnou, je vybavení domácností předměty dlouhodobé spotřeby a dynamika tohoto procesu. Situací v České republice se zabývá výzkum GfK Praha – Institut pro výzkum trhu, který se uskutečnil v lednu a únoru roku 1997 a letos znovu.
Vzestup a pád.
Vzhledem k tomu, že máme k dispozici obdobná čísla i z předlistopadové doby, je možno charakterizovat základní odlišnosti počátečního sedmiletého období 1990 až 1996, následujícího tříletého 1997 až 1999, ale i období socialistického Československa. Tehdy bylo možné zaznamenat pokrok – v té době relativně významný – v kvantitě i kvalitě vybavení domácností, trvající až do roku 1979. Poté nastal ekonomický propad, kdy stupeň vybavenosti domácností stagnoval a zvyšovalo se průměrné stáří vlastněných předmětů. Ve většině zkoumaných skupin dosáhlo neuvěřitelných jedenácti let.
Revoluce.
Sedmileté období 1990 až 1996 můžeme charakterizovat jako dobu, kdy nebývale vzrostly nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby, vybavenost českých domácností se rozšířila o zcela nové předměty i značky a téměř se obnovilo vybavení domácností. Nejvýznamnější změnou však je výrazný pokles průměrného stáří vlastněných předmětů. Zatímco u předmětů dále neobnovovaných se udržuje i nadále na vysoké hodnotě, a někde dokonce stoupá, u moderních předmětů se pohybuje kolem sedmi let a níže, což dokumentuje, že byly nakoupeny až v polistopadovém období.
Změnila se a velmi diferencovala i situace obyvatel, což se projevilo také v oblasti nového vybavování či obnově vybavení domácností předměty dlouhodobé spotřeby. Jsou skupiny domácností, které jsou vysoce vybaveny, protože jejich členové jsou pracovně velmi úspěšní a dobře vydělávají. Existují však i domácnosti chudší, jejichž vybavení zaostává za standardem.
Uklidnění.
V období 1997 až 1999, poté co se v roce 1996 vybavení českých domácností po socialistických časech stagnace téměř zcela obměnilo, pokračovaly nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby, zejména nejmodernějších, ale i „nejmódnějších . Nadále rostl, i když už
pomaleji, stupeň vybavenosti většinou předmětů. Klesalo, ale již jen o desetiny roku průměrné stáří vlastněných předmětů. U modernějších však vcelku logicky – vzhledem k relativně krátkému času od jejich koupě – průměrné stáří stouplo. Dále se rozšířilo množství značek výrobků, jimiž jsou naše domácnosti vybaveny, a nákupní úmysly na nejbližších dvanáct měsíců signalizují zájem o nákup dalších předmětů dlouhodobé spotřeby.
V posledních třech letech enormně stouplo vybavení domácností ústředním topením na zemní plyn, mikrovlnnými troubami, rychlovarnými konvicemi, velkými dvoudvéřovými chladničkami, zpředu plněnými automatickými pračkami, napařovacími žehličkami, vysavači, počítači, tiskárnami, stabilními i mobilními telefony, barevnými televizory, videorekordéry. Průměrné stáří vlastněných předmětů se „pohybuje v normě a výjimečně převyšuje deset let.
