O zakázky na výstavbě nového terminálu se dělí hlavně Metrostav a Skanska
Můžeme hovořit o „Ruzyňském paradoxu“. Zatímco po teroristickém úroku v září 2001 celosvětově letecká přeprava klesala, na pražském letišti provoz naopak rostl. Loni odbavilo více než šest milionů cestujících, letos ještě o milion více. Přitom prognóza z roku 1994 předpokládala, že v roce 2002 ruzyňské letiště odbaví přes čtyři miliony cestujících. Takový nárůst je jedním z argumentů, proč Ruzyně potřebuje nový terminál.
Všechny stavební a developerské společnosti proto letos obrátily svou pozornost právě tam. Terminál Sever 2 je v současné době největším stavebním projektem v České republice; náklady jsou odhadnuty na deset miliard korun. Investor, Česká správa letišť (ČSL), bude stavbu financovat z úvěru od Evropské investiční banky (EIB).
Schengenský bič.
Projekt odpovídá předpokládanému provozu v roce 2010, který se odhaduje přibližně na deset milionů cestujících ročně. Navíc počítá i s možnou dodatečnou výstavbou, která by kapacitu zvýšila až na 20 milionů lidí v roce 2020. Hlavní důvod výstavby terminálu však ČSL spojuje se vstupem České republiky do Evropské unie, konkrétně s nutností oddělit cestující ze Schengenské a non-Schengenské zóny. To údajně nynější terminál neumožňuje. Projekt výstavby terminálu, který by měl být uveden do provozu na počátku roku 2006 (termín dokončení stavby je stanoven na prosinec 2005), je rozdělen do několika zakázek. Každá ovšem představuje kontrakt v řádu stamilionů korun. Nejtučnější sousta si rozdělí Metrostav a Skanska.
Poslední soutěž.
Metrostav figuruje ve třech z pěti již ukončených výběrových řízení. Odpovídá za výstavbu spojovacího objektu, ve kterém budou konferenční prostory, obchody, lékárna a malý hotel. Náklady jsou vyčísleny na 1,2 miliardy korun. Dále Metrostav zajistí výstavbu kolektoru hlavní trafostanice za 119 milionů korun a společně s Doprastavem získal také zakázku na vybudování komunikací a souvisejících objektů.
Vítězem nejlukrativnějšího tendru, soutěže na výstavbu hlavní budovy nového terminálu, je Skanska společně se Strabagem. Hodnota transakce dosahuje 3,2 miliardy korun. V prvním patře dvouúrovňového terminálu budou situovány příletové prostory, ve druhém odletové. Soutěž na výstavbu prstu C, za který ČSL zaplatí více než miliardu, vyhrálo sdružení firem Hochtief a ŽS Brno. Do konce letošního roku by mělo být vypsáno ještě poslední výběrové řízení, a to na třídírnu zavazadel za zhruba 800 milionů korun.
Nalézt banku, která by desetimiliardový projekt financovala, nebylo snadné. Loni v květnu byla vyhlásila ČSL veřejnou soutěž, ale ve stanovené lhůtě neobdržela ani jedinou nabídku. Proto byl v listopadu tendr vypsán znovu a ještě před uzavřením zase zrušen. Do hry vstoupila Evropská investiční banka s nabídkou, že poskytne úvěr až do výše devíti miliard korun. O zbytek z celkově plánovaných dvanácti miliard nákladů se podělí ČSL s komerčními bankami. Smlouvu o úvěru podepsaly EIB a ČSL 10. dubna. Banka se zavázala poskytnout peníze na dobu 25 let s šestiletým odkladem splatnosti a s úrokovou sazbou, která nepřekročí více než o 0,13 procenta tříměsíční úrokovou sazbu nabízenou na hlavním mezibankovním trhu příslušné měny. S první splátkou se počítá v roce 2009.
ČSL podepsala také garanční smlouvu s komerčními bankami, které ručí za úvěr od EIB. Na poskytnutí garance se podílejí tři aranžéři - ABN AMRO Bank, Bank Austria Creditanstalt a HSBC Bank spolu se syndikátem dalších jedenácti mezinárodních bank. Banky poskytly garanci na dobu 5,2 roku. Po uplynutí lhůty bude muset být uzavřena nová smlouva, protože úvěr od Evropské investiční banky má splatnost 25 let.
Vedení ČSL považuje dohodnuté podmínky s EIB i s komerčními bankami za velice výhodné. V odborných kruzích se však spekuluje, že je to pouze zdání. Banky si prý prostřednictvím smluv zajistily v Ruzyni značný vliv. A jejich názory mohou ovlivnit transformaci a pozdější případnou privatizaci ČSL. Vedení společnosti ovšem s takovou interpretací nesouhlasí, nepočítá nicméně s tím, že by obsah úvěrové smlouvy a garančních smluv někdy v budoucnu zveřejnilo.