Minulý týden vešla v platnost novela zákona o ochraně spotřebitele, která ukončí platnost těchto deseti a dvacetihaléřových mincí k poslednímu říjnu. Jak informoval Radiožurnál, novela umožňuje ponechat ceny jednotlivých druhů zboží na stávající úrovni s tím, že u pokladny bude celková částka zaokrouhlena na celé padesátníky.
Sdružení na ochranu spotřebitelů (SOS) chce podle Lidových novin sledovat, jak se stažení nejmenších mincí z oběhu promítne do cen. Obává se totiž, že by obchodníci zrušení mincí mohli využít k neúměrnému zdražování. V případě, že se ceny zvýší, chce SOS upozornit na křiklavé případy. Ochránci spotřebitelů se obávají především podobného vývoje, k jakému došlo v některých zemích Evropské unie po zavedení eura na začátku loňského roku. Mnozí podnikatelé tam totiž zaokrouhlili ceny nahoru. Hospodářské noviny se zabývaly otázkou, na kolik přijde zrušení mincí státní kasu. Podle finančních expertů by měl náklady pokrýt výtěžek z prodeje mincí. Centrální banka sice odhaduje, že lidé do bank vrátí jen necelou třetinu veškerých mincí, které byly puštěny do oběhu. To ovšem odpovídá asi dvěma stům tunám vysoce kvalitního hliníkového odpadu, jehož hodnotu odborníci vyčíslují na šest milionů korun. Odpad takového složení se hodí například na výrobu konstrukcí pro automobilový průmysl nebo stavebnictví. Jakou metodou se desetníky a dvacetníky zlikvidují, to bude záviset na tom, která firma zakázku získá. Ve hře jsou dvě varianty. Buď kontrakt dostane podnik, který mince roztaví, aniž by se předtím znehodnotily, anebo ČNB nechá mince nejprve znehodnotit, a pak je prodá jako kovový odpad. Podle zdroje blízkého vedení centrální banky se volba přiklání ke druhé variantě. Na znehodnocení kovových platidel se ve světě používají různé metody. Mince se stříhají, provrtávají, drtí, nebo ohýbají na speciálním stroji.
